Smutný příběh pilulky na ženské libido

V srpnu loňského roku získala farmaceutická společnost Sprout Pharmaceuticals povolení od americké lékové agentury (FDA – Food and Drug Administration) uvést na trh údajně převratný lék pod názvem Addyi. Byl určen pro zvýšení sexuálního apetitu u žen. Začalo se mu přezdívat „ženská Viagra“, třebaže s proslulým přípravkem pro muže nemá nic společného (více jsme psali zde). Pro Sprout to bylo předznamenáním věcí příštích. Pouhý den po schválení Addyi přišla nabídka jiné farmaceutické firmy, a sice Valeant Pharmaceuticals International, k odkoupení Sproutu. Cena, za kterou se obchod uskutečnil, se vyšplhala na 1 miliardu dolarů, což byl zhruba dvojnásobek hodnoty, kterou Sprout dosahoval ještě dva měsíce před obchodem.

Během několika týdnů se Valeant změnil z oblíbence investorů v naprostého vyvrhele. Příčinou byl jeho byznys model, založený na nákupu starších druhů léků a zvyšování jejich ceny. Společností záhy opovrhovali i investoři ze zahraničí. Od té doby hodnota akcií společnosti klesla o 85 %. Nedávno Valeant rozpustil celé oddělení prodeje a oznámil, že plánuje ještě tento rok lék Addyi na trhu restartovat, neboť byl v únoru předepsán jen ve 4 tisících případů.

Z výpovědí bývalých zaměstnanců Sproutu, analytiků, investorů a lékařů, kteří pomáhali Addyi dostat na trh, vyplývá, jak řada chybných kroků po prodeji Sproutu společnosti Valeant, spolu s podivnými účetními praktikami a neobvyklými obchodními vztahy, vykolejila osud nadějného léku.

„Prodej Sproutu Valeantu se ukázal jako jedno velké selhání,“ řekl listu New York Times Vicki Bryan, analytik společnosti Gimme Credit. „Nechat všechno padnout jen pár měsíců poté? To je neslýchané,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Významné zakázky MZ: Nákup léků v Ostravě, vrtulníky a bezpečnostní služby

Navzdory optimistickým předpovědím nebyl Addyi nikdy bestsellerem. Záhy po vstupu na trh se objevily spekulace o jeho účinnosti. Aby pilulka fungovala, musely ji ženy užívat každý den a vůbec nepít alkohol. Nepřesvědčivé výsledky tak podtrhly finanční neúspěchy Valeantu a také spekulace kolem jeho účetní závěrky za rok 2015.

Brzy poté, co Valeant Sprout koupil, zvýšil cenu Addyi na dvojnásobek a maloval si, že „pilulky“ na libido bude prodávat také přes internet distribučními kanály společnosti Philidor Rx Services. Ovšem krátce nato Valeant oznámil, že se s Philidorem rozchází, a tak „dámská viagra“ ze dne na den ztratila cestu ke svým zákaznicím.

V současné době jsou obchodní praktiky Valeantu předmětem vyšetřování amerických federálních úřadů, a to v souvislosti s jeho cenovou politikou. Právníci tvrdí, že byla predátorská. Vůči tomu se Valeant ohradil. Přiznal, že prodejnost léku Addyi nenaplnila očekávání, a tak se společnost rozhodla do něho více investovat, ale svou cenovou politiku hájí. Pokud se ale prezidentkou USA stane Hillary Clintonová, bude to mít firma těžké. Bývalá první dáma totiž z tažení proti vysokým cenám léků udělala jedno z hlavních témat své prezidentské kampaně.

Cenovou politiku Valeantu kritizují také bývalí zaměstnanci Sproutu, který Addyi na trh přivedl. Jsou přesvědčeni, že zdražení ze 400 na 800 dolarů je klíčovým faktorem klesajícího objemu prodejů. Bývalé vedení Sproutu bylo přesvědčeno, že 400 dolarů za měsíční dávku léků je správná cena. Pokud by „viagra pro ženy“ stále stejně, jako její mužská obdoba, prodávala by se špatně. Nebyla by pak také nejspíš plně hrazena zdravotními pojišťovnami. To se také po zdvojnásobení ceny potvrdilo.

Muž v pozadí

Hlavní postavou v příběhu Addyi je William A. Ackman, manažer hedgeového fondu. Jeho fond, Pershing Square Capital Management, se stal hlavním akcionářem Valeantu, a to ještě v dobách, kdy se cena jeho akcií vznášela v oblacích. Ackman také již v červnu minulého roku koupil osobní podíl ve společnosti Sprout, a to jen dva měsíce předtím, než byla lék Addyi schválen FDA. Ackman stojí rovněž za změnou šéfa Valeantu Michaela Pearsona, který byl také hlavním architektem obchodní strategie.

Ackman o Valeantu několikrát veřejně debatoval, ale odmítl jakkoli komentovat svou investici ve Sproutu. Nechal se také slyšet, že tržní hodnota Valeantu může „velmi velmi rychle vzrůst.“ Akcie sice díky Ackmanovu vstupu do vedení Valeantu posílily, ale získat zpět jednu miliardu dolarů, kterou Valeant za Sprout (a tím pádem Addyi) zaplatil, ještě nějaký čas potrvá.

Otazníky nad účinností

Otázkou ale zůstává, za jaký čas a zda se vůbec někdy ještě Valeant ze svých problémů dostane. Objevují se totiž názory, že Addyi vůbec není tak skvělým lékem, za který ho jeho bývalí i současní majitelé vydávají. „Nebyl to příliš dobrý produkt,“ řekla New York Times profesorka na Univerzitě George Washingtona Susan F. Woodová. „Ráda slyším, že se ty představy o tom, jaká to bude gynekologická senzace, nenaplnily,“ dodala.

Zázračná pilulka Addyi vznikla víceméně náhodou. Společnost Sprout totiž původně vyvíjela antidepresivum. To ale nefungovalo. Nicméně jeho první klinické testy ukazovaly, že se u žen prokazatelně zvyšovala chuť k sexu.

Mezi lety 2010 a 2013 ale FDA opakovaně odmítal Addyi registrovat a tedy vpustit na trh. Důvodem byly nežádoucí vedlejší účinky, zejména žaludeční nevolnost a závrať, které výrazně převyšovaly přínosy léku.

To ale neodradilo Roberta a Cindy Whiteheadovy, kteří Sprout Pharmaceuticals stvořili, aby po posledním zamítavém stanovisku americké lékové agentury spustili kampaň na podporu Addyi. Dokázali veřejné mínění přesvědčit, že je tento lék otázkou ženské rovnoprávnosti. „Ženy, stejně jako muži, by měly mít možnost se svým zdravím zacházet podle svého uvážení a samy rozhodnout, zda na sebe vezmou rizika vedlejších účinků užívání nejrůznějších léků,“ je přesvědčena Sally Greenbergová, výkonná ředitelka Národní ligy spotřebitelů.

Kampaň nakonec byla úspěšná. Úřad FDA Addyi schválil s podmínkou, že balení musí obsahovat jasné varování nejen před vedlejšími účinky, ale také před riziky, spojenými se současným užíváním tohoto léku a pitím alkoholu. Lékaři a farmaceuti musí absolvovat test, kde prokáží, že mají dostatečné znalosti k předepisování ženského léku na „potenci“. Jaký bude nakonec osud jednoho ze symbolů ženské emancipace, se nejspíše brzy dozvíme.

Petr Musil