Cizinci z třetích zemích si budou i nadále platit soukromé zdravotní pojištění stejně jako doposud. Vláda včera neschválila novely, které by stávající úpravu měnily, ani neuložila žádnému resortu, aby na nich dál pracoval. Foto: koláž ZD

Vláda nebude měnit pravidla zdravotního pojištění cizinců

Zdravotní pojištění cizinců se v blízké době nebude měnit. Vláda včera neschválila novely cizineckého zákona a zákona o zdravotním pojištění. Kabinet dostal předlohu se 116 zásadními výhradami. Podle vládních legislativců by povinné pojištění cizinců neměly upravovat novely, ale samostatná norma. Názor podpořilo i ministerstvo vnitra. Podle něj by měl novou normu připravit resort financí. Ten s tím ale nesouhlasil. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer ČTK sdělil, že žádné ministerstvo nedostalo v souvislosti se včerejším rozhodnutím úkol dál se změnou v pojištěním cizinců zabývat. Vláda se tak už nebude ve věci angažovat, potvrdil mluvčí.

 

Na konci března v Česku žilo 473.500 cizinců. Z nich 265.400 mělo povolení k trvalému pobytu. Velká část lidí ze zahraničí pocházela ze států EU, ti veřejné pojištění mít mohou. Podle zástupců neziskových organizací i akademických pracovišť by na něj měli dosáhnout ale i cizinci ze států mimo osmadvacítku, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Experti varují před tím, že pokud stát bude zahraničním „silám a mozkům“ dál klást překážky, mohli by si místo ČR zvolit jinou zemi.

Podle zavržené úpravy by lidé ze zemí mimo EU, kteří v Česku žijí dlouhodobě, dál neměli mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a museli by se pojišťovat u komerčních pojišťoven. Musely by s nimi pojistku uzavřít.

Migranti ze států mimo osmadvacítku mohou mít nyní veřejné pojištění jen tehdy, pokud v ČR mají trvalý pobyt či jsou zaměstnanci české firmy. Veřejný systém je i pro zahraniční vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Mít ho nemohou třeba podnikatelé, studenti, manželé, manželky či potomci migrantů. Ti musejí uzavírat komerční pojištění.

Podle neschváleného návrhu by z veřejného zdravotního pojištění měli vypadnout žadatelé o azyl a ochranu, lidé s udělenou mezinárodní ochranou, děti vědců a také narozené děti cizinců.

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by nová úprava situaci komplikovala. Žádal přepracování novely a poukazoval na to, že vládě její rada pro lidská práva doporučovala, aby cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku mohli veřejné zdravotní pojištění mít. Návrh místo toho ale některé skupiny z veřejného systému vyřazoval.

Ministerstvo zdravotnictví zařazení cizinců do veřejného pojištění odmítá. Podle něj by to narušilo stabilitu systému a ročně zvedlo deficit o 925 milionů až 2,02 miliardy Kč. Odborníci na problematiku migrace naopak míní, že by přistěhovalci do systému spíš přispívali, než by z něj čerpali.

-čtk-