Milióny ve víru konfliktu zájmů vrchního vakcinologa profesora Prymuly

Předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP a současně ředitel státní Fakultní nemocnice Hradec Králové profesor Roman Prymula je placen farmaceutickými firmami. Radí jim a provádí pro ně klinické studie. Není to ve světě zase tak nezvyklé. Způsob, jakým tak činí a částky, které od farmaceutických společností inkasuje rodinná firma Biovomed, formálně vlastněná jeho dcerou, však vyvolávají pochybnosti. Je zhruba jedenáct miliónů korun ročně pro otce a dceru za klinické studie přiměřenou odměnou za poskytnuté služby, nebo si farmaceutičtí giganti GlaxoSmitkline a Sanofi kupují u profesora Prymuly ještě něco navíc? Zdravotnický deník oslovil experty z oblasti vakcinologie a farmaceutického byznysu, kteří do jednoho odmítali zveřejnit svou identitu, ale většinově se shodli na tom, že je profesor Prymula mocný muž, jenž má na klinické studie v oblasti vakcín v Česku téměř monopol. Současně byl minimálně v posledních deseti letech u všech zásadních diskusí a rozhodnutí, které se týkají očkování. Problém není v kvalitě studií nebo v odborné erudici profesora Prymuly. Nepřijatelná je koncentrace jeho rolí, funkcí a tím i moci a peněz. Kauza může mít nepříznivý dopad na důvěryhodnost očkování v Česku.

Zájem o aktivity Romama Prymuly vzbudil poslanec Marek Černoch (Úsvit), který interpeloval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). „Z veřejně přístupných dokumentů, a jak upozornila média, je tento ředitel velké státní nemocnice zároveň prokuristou ve firmě Biovet své dcery, která studuje a dlouhodobě žije na Floridě. Přesto je natolik šikovná, že jen za rok 2014 tato šestadvacetiletá slečna dokázala vytvořit odborné materiály a studie za 41 milionů korun. Je to mimořádně podezřelé,“ prohlásil Marek Černoch. Jak zjistil Zdravotnický deník, pan poslanec to trochu popletl. Profesor Prymula má skutečně dceru Karolínu a ta je majitelkou společnosti s ručením omezením, která se ovšem jmenuje Biovomed. Ve stejné firmě otec zastává funkci prokury. A není to tak, že by mladá slečna sama vytvářela materiály a studie za několik desítek miliónů korun. Biovomed je firmou, která se označuje jako CRO – (Contract Research Organisation, česky smluvní výzkumná organizace). Takové firmy si najímají výrobci léků jako servisní organizace pro provádění klinického hodnocení (studií) svých přípravků. Většina peněz, které farmaceutická společnost zaplatí CRO, míří za lékaři a dalšími pracovníky, kteří se na hodnocení podílejí (blíže o roli CRO viz stanovisko, o které jsme požádali Asociaci inovativních farmaceutických společností AIFP, v rastru na konci článku). K diskusi je ovšem otázka, kolik z těchto peněz zůstane přímo lidem z CRO. V případě Biovomedu je to podle našich hrubých výpočtů až 27 procent, jinými slovy z cca 41 miliónů korun „doma“ zůstane cca 11 miliónů (před zdaněním).

Z neziskovky rodinná obchodní společnost

Úřad vlády předal interpelaci ministerstvu zdravotnictví a to požádalo o vyjádření profesora Prymulu. Bez dalšího komentáře bylo toto vyjádření zasláno poslanci Černochovi i premiérovi. Zdravotnický deník má jeho text i přiloženou tabulku k dispozici. V kombinaci s údaji z obchodního rejstříku a neoficiálních vyjádření některých vakcinologů jsme poskládali následující obrázek.

V roce 2005 vznikl občanský spolek Biovomed – sdružení na podporu výzkumu a vývoje. Zabýval se výzkumem a klinickými studiemi pro zadavatele „z celého světa“, podle samotného Prymuly šlo o firmy SmithKline Beecham, Wyeth, GSK Biological Rixensaart Belgium, GSK s.r.o., Pfizer, Sanofi Pasteur Lyon France, Baxter Austria a Novartis. „Změnou legislativy, kdy občanské sdružení dále nemohlo pokračovat a je rozhodnutím valné hromady od 17.8. 2015 v likvidaci, vznikla dne 12. 11. 2013 nová společnost Biovomed s.r.o. která převzala minulé závazky a pokračuje v zakázkách minulého sdružení,“ píše profesor Prymula ve svém vyjádření k interpelaci. Samozřejmě, že legislativa umožňovala transformaci ze starého na nový typ neziskové organizace. Z Prymulova vyjádření ovšem plyne, že občanské sdružení vyvíjelo obchodní činnost, a proto muselo zaniknout. Podle zjištění Zdravotnického deníku vznikem Biovomed s.r.o. „stáhl profesor Prymula všechny činnosti pod sebe“. Dokud totiž byl Biovomed občanským sdružením, účastnili se přímo na jeho činnosti zřejmě i další odborníci, zcela určitě víme o jednom z nich. Ze zápisu z valné hromady, kterou byl spolek rozpuštěn, plyne, že předsedou byl prof. Prymula a členy jeho dcera Karolína a dále pak profesor Roman Chlíbek a Andrea Chlíbková (pravděpodobně také dcera). Profesoři Prymula a Chlíbek jsou blízcí spolupracovníci, první je předsedou a druhý vědeckým sekretářem České vakcinologické společnosti. Chlíbek vystřídal v roce 2010 Prymulu ve funkci děkana Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové (poté, co se Prymula stal ředitelem fakultní nemocnice).  Do nové společnosti s ručením omezeným však už profesor Chlíbek přizván nebyl. Biovomed s.r.o. má jedinou jednatelku Karolínu Prymulovou a prokuru Romana Prymulu.

Účastní se i Prymulou vedená nemocnice

Podle údajů, které poskytl poslanci profesor Prymula, přijala firma Biovomed s.r.o. od dvou zadavatelů klinických studií v roce 2014 celkem 41 801 262 korun (od toho je ale třeba odečíst položku 458 301 korun označenou jako „přeúčtování režií a archivu Biovomed sdružení na podporu výzkumu a vývoje“).  Prymula uvádí, že celkové náklady firmy v roce 2014 činily 34 635 793 korun a zisk před zdaněním 7 165 469 korun. Z údajů z účetní uzávěrky uložené v obchodním rejstříku plyne, že má firma dva zaměstnance a osobní náklady (výše odměn pro zaměstnance) 3 526 000 korun.

Karolína Prymulová vystudovala University of Tampa, obory epidemiologie, veřejné zdravotnictví a biostatistika. „O listopadu 2015 je trvale v České republice a je logické, že postupně aktivity společnosti převezme. To, že je v čele s.r.o. neznamená, že studie sama garantuje. Hlavním zkoušejícím ve všech studiích byl a je prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD.,“ píše ve svém vyjádření Prymula. Firma Biovomed s.r.o. „zprocesovala“ v roce 2014 pro dvě firmy – Sanofi Pasteur, Lyon Francie a GlaxoSmithKline s.r.o. Praha (i její belgickou variantu GSK Biological SA) – osm klinických studií, za cenu mezi cca šesti až deseti milióny korun za jednu. „Na realizaci každé studie participují desítky i stovky zkoušejících i dalších osob,“ tvrdí Roman Prymula a dodává: „Veškeré přijaté i vydané prostředky korespondují se smlouvami o klinických hodnoceních. Klinická část studií probíhá v ordinacích praktických lékařů. Sběr dat a analytická část ve společnosti Biovomed. Nedochází zde tedy ani ke konfliktu zájmů s nemocničním prostředím.“

Když jsme chtěli tato slova ověřit, našli jsme v nich rozpor s realitou. Podívali jsme se na nejdražší studii z oněch osmi: A3L39 – Klinické hodnocení imunogenicity a bezpečnosti heaxavalentní DTaP-IPV-HB-HiB komninované očkovací látky podané ve třech dávkách primárních sérií zdravým kojencům v Evropě, za kterou zaplatila Biovomedu společnost Sanofi Pasteur 10 527 912,23 korun. Podle databáze klinických studií, vedenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), na této studii participují více než tři desítky ordinací praktických dětských lékařů pro děti a dorost.  Pokud odečteme předpokládané fee pro Biovomed (velmi hrubě a spíše s nižším číslem, počítáme pro firmu čtvrtinu z celkové částky), pak by si „ordinace“ rozdělily cca 8 miliónů, na jednu by vyšlo v průměru zhruba 250 tisíc korun (v této částce však bude i režie za sběr a analýzu dat, jejíž výši neznáme). Řádově takové částky odpovídají i tomu, co se dozvěděl Zdravotnický deník přímo v terénu. Samotné provádění klinických hodnocení vakcín pro lékaře, kteří byli na konci celého řetězce, podle nich samotných znamenalo roční příjem v řádu desítek až stovek tisíc korun. Tato částka byla smluvně stanovenou odměnou za konkrétní činnost spojenou s prováděním klinického hodnocení a rozdělena na konkrétní položky, jako například odměna za provedení odběru krve či čas strávený při zajištění informovaného souhlasu pacienta. Podle jednoho z lékařů, který se přímo podílel na provádění klinických hodnocení vakcín a jehož identitu redakce zná, šlo vždy o činnost velmi administrativně náročnou a spojenou s řadou přísných regulací, kdy byli jednotliví zapojení lékaři podrobně kontrolováni. „Představa, že bych mohl jakkoliv zasáhnout do výsledků studie, je naprosto lichá,“ ujistil nás ale lékař.

Profesor Prymula však neříká pravdu, když tvrdí, že „nedochází ke konfliktu zájmů s nemocničním prostředím“. Přinejmenším u výše zmíněné studie je v databázi SÚKL mezi „centry, kde bude probíhat KH“ uvedena i Fakultní nemocnice Hradec Králové, tedy státní zdravotnické zařízení, jehož je ředitelem.

Koncentrovaný vliv nese milióny

Shrňme si reálný stav. Sám Prymula přiznává, že Biovomed v podstatě vede on. Je tedy představitelem CRO firmy, která má jako obchodní (nutno dodat, že legální) činnost organizování a zpracování klinických studií, hodnotících účinnost a bezpečnost vakcín. Zároveň je ve všech těchto studiích hlavním zkoušejícím. Mezi centry, kde studie probíhají a které tedy prostřednictvím CRO Biomed dostávají zakázku od farmaceutických firem, je i FN Hradec Králové, které Prymula šéfuje. Ročně za osm studií od dvou farmaceutických společností inkasovala firma Biovomed přes 41 miliónů korun, z toho svým dvěma zaměstnancům vyplatila odměnu ve výši 3,5 miliónů korun, předpokládáme, že v tom je odměna pro profesora Prymulu za funkci hlavního zkoušejícího (což lze považovat za odměnu za adekvátní v jeho top postavení, kvalitě a zkušenostech) i odměna pro dceru, která cosi organizuje, zařizuje a možná v roli tzv. monitora kontroluje svého otce (ale to je už poněkud úsměvná spekulace). Navíc přes 7,1 miliónů zůstane „doma“ jako hrubý zisk (před zdaněním). Kromě těchto částek profesor Prymula od farmaceutických firem dostává peníze za konzultace a další služby. Podle našich zdrojů se jedná o další milióny korun ročně, přesnou částku aktuálně prověřujeme.

„Nejsem překvapen tím, co se stalo. Roman Prymula byl vždy velmi schopný v získávání klinických studií. Byl to právě on, kdo klinické studie vakcín do Česka přivedl a díky němu se u nás začaly provádět. Jenže během let vytvořil tak trochu mafiánský systém, kdy tyto studie musely probíhat přes něj,“ sdělil redakci Zdravotnického deníku jeden z lékařů, který se pohybuje v oblasti vakcinologie, ale nechce zveřejnit svou identitu. Byl jedním z těch, který s námi hovořil a potvrdil informace, které máme k dispozici. „Nikomu nezávidím jeho peníze a ani luxusní auta. Jenže Roman Prymula dával své bohatství a moc, kterou získal, ostentativně najevo. Všichni jsme věděli, že má velmi nadstandardní příjmy a vlastně jen čekali, kdy se všechno provalí,“ dodal. Podle něj je téměř jisté, že vše probíhalo naprosto legálně.

Celosvětový úspěch

Romanovi Prymulovi a jeho týmu nelze upřít úspěchy, jichž dosáhl na poli klinického hodnocení vakcín. Dokázal včas „chytit správný vítr“ a byl to právě on, díky komu se začaly farmaceutické firmy zajímat o Česko jako o zemi, kde je možné provádět klinické hodnocení vakcín, tedy investovat své peníze. Výsledky studie POET (Pneumococcal Otitis Media Efficacy Trial), kterou vedl, publikované v roce 2006 v prestižním žurnálu Lancet, znamenaly pro Prymulu osobně obrovský úspěch a pro Česko dobrou reklamu. V této velké randomizované a dvojitě zaslepené studii, která byla provedena u nás i na Slovensku, byla 4 907 kojencům podána 11valentní kandidátní vakcína zahrnující celkem 11 sérotypů bakterie S. pneumoniae nebo kontrolní vakcína (vakcína proti hepatitidě A). Studie prokázala účinnost vakcíny proti 10 sérotypům pneumokoků (účinnost proti sérotypu 3 nebyla prokázána, a proto byl z konečné podoby vakcíny vyškrtnut) proti epizodám akutního zánětu středouší (otitis media acuta). Studie tehdy poskytla dostatečné důkazy proto, že očkování touto vakcínou, od níž byla následně odvozena vakcína Synflorix, dokáže u dětí snížit počet případů akutních zánětů středouší způsobených pneumokoky u dětí zhruba o polovinu. Přípravek Synflorix, byl společností GlaxoSmitheKline uveden na trh v roce 2009. Také na základě výsledů studie POET, jenž vedl právě Prymula, se vakcína stala celosvětově velmi úspěšnou. Používá se nejen v Evropě, ale také třeba v Jižní Americe. Na práci Prymuly a jeho týmu se pak odvolávali další a další vědci jako na důkaz o účinnosti konkrétního očkování proti pneumokokům.

Hlava chobotnice

Klinická hodnocení jsou nezbytnou součástí vývoje každého léku, tedy i vakcíny. Studie probíhají v několika fázích a často mezinárodně, aby bylo možné během relativně krátkého času získat data o co největším počtu pacientů. Česká republika je jednou ze zemí atraktivních pro farmaceutický průmysl, a tak také u nás probíhá řada klinických studií, což se týká i očkovacích látek. Profesor Prymula se během let stal mnohokrát centrálním koordinátorem pro různé studie v Česku a byl tím, kdo řídil provádění studie u nás. To v žádném případě ale neznamená, že by mohl ovlivňovat výsledky studií. Systém klinických hodnocení je nastavený velmi přísně a obsahuje celou řadu „pojistek“ proti tomu, aby mohl zasahovat do výsledků a upravit je podle sebe. K těmto mechanismům patří například randomizace (náhodné rozdělení jedinců zahrnutých ve studii do skupin) nebo dvojité zaslepení (pacient a ani lékař neví, zda je podán zkoumaný lék či nikoliv).

Roman Prymula se tak díky své erudici i zkušenostem a nepochybně také vlivu, jenž měl jako předseda České vakcinologické společnosti, dostal na vrchol hierarchie v provádění klinických studií vakcín u nás. Podle dobře informovaných zdrojů Zdravotnického deníku byl v pozici centrálního koordinátora studií pro farmaceutické firmy víc než atraktivní také proto, že se podílel na rozhodování o vakcinační politice v Česku. Sice odešel z Národní imunizační komise, ale nadále figuruje v poradním orgánu hlavního hygienika. Svůj vliv si udržel i v případě, že pro provedení konkrétní studie nebyl jako centrální koordinátor nezbytně nutný a firma se mohla spojit s lékaři, jež prováděli studii mezi svými pacienty napřímo. Obejít jej ale dost dobře nešlo, právě kvůli jeho vlivu. Začalo být ale jen otázkou času, kdy se koncentrace tak velkého vlivu a s ním spojených finančních odměn stane příliš velkým problémem.

Konflikt zájmů může narušit důvěru v očkování

Je pravděpodobné, že současný skandál ovlivní ochotu farmaceutických firem provádět klinická hodnocení v České republice. Protože se jedná o nadnárodní společnosti, není pro ně nijak obtížné přesunout své aktivity do jiných zemí, kde nebudou spojovány se skandálem takových rozměrů. A právě dobrá pověst firmy a její důvěryhodnost je zcela zásadní. Navíc ještě více klesne ochotna pacientů zapojit se do klinického hodnocení vakcín.

Mnohem závažnější dopad může mít současná situace na systém očkování v Česku, kdy otřese důvěrou veřejnosti v očkování jako takové. A to i přesto, že nedošlo k ovlivňování výsledků klinických hodnocení samotných vakcín a zkoumané očkovací látky byly prokázané jako bezpečné a účinné.

Negativní dopady kauzy mohou zmírnit jednak sami vakcinologové, například změnou ve vedení své odborné společnosti a pak, a to především, sám profesor Prymula. Musí přesvědčivě doložit předmět plnění a důvody výše příjmů od farmaceutických firem a vyvrátit pochybnosti o konfliktu zájmů. Není to jenom jeho soukromá věc, protože má takový vliv a postavení, že zásadně ovlivňuje rozhodování státu i veřejnosti v oblasti vakcinace, a to v zemi, kde je poměrně vysoký počet povinných očkování.  Velkněz očkování v Česku, by si měl v citlivé době, kdy je vakcinace napadána a zpochybňována, vybrat čím chce vlastně být. Zda chce být podnikatelem, jemuž platí farmaceutické firmy za organizaci klinického hodnocení, nezávislým investigátorem, čili zkoušejícím v těchto studiích, předsedou odborné společnosti, která spoluurčuje podobu očkovacích programů v Česku, nebo ředitelem státní fakultní nemocnice, která od farmaceutických firem nakupuje léky a jejíž pracovníci se také na zkoušení těchto léků podílejí. Musí se rozhodnout, zda pracuje pro stát, nebo na vlastní triko. Zda je obchodní partner farma firem, nebo ten, kdo jim vymezuje pravidla.

Tomáš Cikrt, Ludmila Hamplová