Všeobecná zdravotní pojišťovna se chystá zaměřit revizní činnost mimo jiné na centrovou péči, která v posledních letech strmě roste. V minulém roce přitom pojišťovna provedla necelého půl milionu kontrol, díky nimž následně vymohla 291 milionů korun. Už dříve ovšem VZP uvedla, že nechce revizemi působit jako strašák, nýbrž že chce při kontrolách upozornit na pochybení a edukovat lékaře tak, aby napříště nemuseli peníze vracet.
„V roce 2016 se revize věnují hlavně akutní lůžkové péči, ambulantním specialistům a praktickým lékařům. Správní rada žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala centrům se zvláštní smlouvou, protože nám rostou centrové léky,“ řekl včera po jednání správní rady VZP její šéf Jiří Běhounek (ČSSD). „Předpokládá se, že se bude věnovat více pozornosti elektronickým možnostem revizí tak, aby mohly být cíleně prováděny tam, kde se objeví nesrovnalost,“ dodává Běhounek.
VZP má sedm útvarů kontroly a revize zdravotní péče, které ke konci roku 2015 disponovaly 466 revizními zaměstnanci (316 kmenových a 150 externě spolupracujících). Z 316 kmenových zaměstnanců bylo 92 revizních lékařů, z nichž 42 pracuje na plný úvazek, ostatní mají úvazek zkrácený. Ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek má nyní od správní rady za úkol věnovat se také věkové struktuře revizních lékařů, protože velké části je více než 55 let.
V minulém roce bylo v rámci kontrol provedeno celkem 444 tisíc výkonů, pracovníci pak narazili na chyby za celkem 674 milionů korun. „Díky revizím a kontrolám z hlediska dalšího jednání právních oddělení se podařilo vymoct 291 milionů korun,“ uvádí Jiří Běhounek.
V akutní péči se má přitom letos věnovat pozornost DRG, porodům, překladům či indikacím ke krátkodobým hospitalizacím, v následné péči jde o skryté sociální hospitalizace či kvalitu péče, v ambulantní sféře se kontroluje vlastní i indukovaná péče a v lékárnách se vyhledávají falzifikáty receptů, případně se kontrolují preskripční a indikační omezení úhrady léčiv.
Do budoucna se pak chce pojišťovna zaměřit na vytvoření pravidelných sestav, které ji upozorní s krátkým časovým zpožděním na nestandardní chování konkrétního poskytovatele. Dále plánuje celorepublikovou kontrolu vykazování v určité oblasti zdravotní péče s identifikací nejednotnosti v postupech jednotlivých poskytovatelů, ve smluvních ujednáních a ve způsobu vykázání poskytnuté péče.
VZP se zároveň zaměřuje i na samotné revizní lékaře, pro něž už se proto ve spolupráci s právním úsekem pořádají školení a workshopy. „Nadále budou probíhat workshopy k sjednocení postupu při posuzovaní žádostí o úhradu zdravotnických prostředků, léčiv, léčebně rehabilitační péče. Rovněž budou pokračovat školení – setkání s poskytovateli zdravotní péče s cílem objasnit pravidla pro úhradu,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Na prevenci duševních chorob půjde více peněz
Správní rada včera vedle revizí probírala také návrh pracovní skupiny pro fond prevence. Ta chce totiž nyní přidat po deseti milionech v prvním a třetím pilíři, tedy na prevenci a léčbu poruch duševního zdraví. „Pracovní skupina připravila na další jednání plán na rok 2017 tak, aby byly tyto pilíře, které jsou čerpané, posíleny,“ doplňuje Běhounek.
Rada také tradičně dostala informace o jednání s protonovým centrem a ohledně IZIP. Co se týče protonového centra, upřesňují se nyní podle ředitele Kabátka technikálie a postup při jednání směřující k dohodě o narovnání byl přijat správní radou. Co se týče IZIP, obdržela již pojišťovna peníze za 46 procent akcií (tj. něco přes milion korun). Jednání s Nordic Investors přitom zatím probíhají bez problémů a podle Kabátka nehrozí riziko ani pro pojišťovnu, ani pro klienty.
Po prvních pěti měsících letošního roku měla pojišťovna na běžném účtu 3,1 miliardy korun, na rezervním fondu je částka 1,2 miliardy. Základní fond zdravotního pojištění má kladné saldo ve výši 1,5 miliardy, stav hospodaření se tak oproti minulému měsíci zlepšil. Tehdy se výdaje rovnaly příjmům a obé tak bylo na úrovni sta procent zdravotně-pojistného plánu, zatímco nyní příjmy stouply na 101 procent.
Čerpání z provozního fondu je nyní na úrovni téměř 1,5 miliardy korun, což je zhruba 30 procent finančních prostředků, které jsou podle plánu k dispozici. „Znamená to, že se čerpá méně finančních prostředků. Na jedné straně je to díky reálnému šetření nákladů v celé organizaci, na druhé straně hraje roli to, že během roku je čerpání nerovnoměrné. Lze tedy očekávat, že v druhé polovině roku se může částka zvýšit. Nicméně už teď můžeme říci, že ve finále nebude provozní fond celý vyčerpán,“ vysvětluje místopředseda správní rady VZP Jiří Skalický (TOP 09). „V případě úspor provozního fondu očekáváme, že prostředky přealokujeme do rezervního fondu, který tak naplníme v plné výši,“ dodává Kabátek.
-mk-
