Jen co byla zažehnána krize v souvislosti s praktickými lékaři, čeká na ministerstvo zdravotnictví i politickou reprezentaci další oříšek. Protesty kvůli výši úhrad ze zdravotního pojištění totiž nyní chystají také zubaři v rámci Akce klapačka. Pokud se tak nepodaří dojednat navýšení plateb za některé výkony, přestanou stomatologové registrovat nové pacienty a poskytovat péči hrazenou z pojištění. Na problém zubaři upozorňují už roky, řešením by podle nich bylo zrušení úhrad řady výkonů u dospělých pacientů v případech, kde bylo onemocnění preventabilní.

 

„Už dlouho upozorňujeme ministerstvo, že je třeba, aby došlo ke změnám financování stomatologické péče i celého zdravotnictví. Značným impulzem, který nás dohnal k tomu, že jsme řekli dost, bylo rozhodnutí vlády o desetiprocentním navýšení v nemocnicích. Jestliže někdo řekne, že se zvýší platy, měl by také říct z čeho. Rozhodně není fér, když se peníze seberou z veřejného zdravotního pojištění, protože se tak podporuje jedna část poskytovatelů vůči všem ostatním. Vždycky bylo zvykem, že se peníze vybrané v rámci veřejného zdravotního pojištění rozdělovaly víceméně spravedlivým dílem všem. Tentokrát se rozhodlo jinak,“ vysvětluje důvod nespokojenosti prezident České stomatologické komory Pavel Chrz, kterému se nelíbí přístup odměnit jen ty, co nejvíc křičí.

Stomatologická komora podle Chrze jednala už na jaře s ministrem zdravotnictví, ministrem financí i s premiérem, přičemž dostala ujištění, že by jeden sektor zdravotnictví neměl být preferován před druhým. Přesto nakonec vláda rozhodla, že platy navýší zdravotníkům v nemocnicích. Zubaři přitom poukazují na to, že když v roce 1997 vznikl zákon o veřejném zdravotním pojištění, dostával segment sedm procent prostředků jdoucích do zdravotnictví. Od té doby se ale procento snižovalo až na současných necelých 4,5 procenta.

„Dlouho jsme se zdráhali zahájit kampaň, která by se dotkla i pacientů. Ukazuje se ale, že na standardní komunikaci, racionální argumentaci i srovnávání s obdobnými zeměmi naši politici neslyší. Nezbývá než zahájit akci zubařské neposlušnosti, během které členové ČSK, každý dle svého uvážení, zvolí nějaký druh protestu, aby se zvýšil tlak na navýšení veřejného financování zubní péče. Budou hovořit se svými pacienty a vysvětlovat jim, v čem je problém,“ přibližuje místopředseda komory Robert Houba.

Mohlo by vás zajímat

Karta v nadcházejících volbách. Těch krajských i v ČSK

Doporučení komory, jak postupovat, by mohla padnout po zasedání představenstva, které se koná nyní po víkendu, případně po sněmu komory v listopadu. Načasování kampaně souvisí také s blížícími se volbami. Komora už jednou dopisem oslovila členy parlamentu, ovšem prakticky bez odezvy. Nyní doufá, že by mohla mít větší úspěch. „Poslanci jsou před volbami takoví rozněžnělí a je potřeba jim vysvětlit, že to není úplně na místě,“ říká prezident Chrz. Ten se také pozastavuje nad způsobem, jakým byl na sněmovním zdravotnickém výboru projednáván zákon 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů, zubařů a lékárníků. „Něco tak hrůzného jsem už dlouho nezažil a nezbývá nic jiného, než velmi natvrdo sdělit, že takhle už dál ne,“ konstatuje Chrz (o debatě ve výboru, která zubaře naštvala, si můžete přečíst zde).

Čeho by zubaři Akcí klapačka chtěli dosáhnout? Podle komory by se v prvním roce měly zvýšit platby alespoň o deset procent. „Je nám jasné, že když se něco dvacet let zanedbávalo, nejde to ze dne na den vyřešit. Musí být ale vidět snaha státu a politiků financování stomatologické péče řešit. K tomu má také směřovat naše zpočátku humorná Akce klapačka,“ říká Pavel Chrz. Zatím chce komora protestovat spíše formou happeningu a informační kampaně, nevylučuje ovšem, že v dalších měsících nedojde k radikalizaci i v souvislosti s volbou nového vedení ČSK, které se bude konat v listopadu. Není tedy jasné, čím protestní akce vyvrcholí, ani čím skončí.

Ubude zubařů kvůli EET?

I když zubaři chtějí zpočátku zvolit spíše humornou formu protestu, netají se tím, že tentokrát nespokojenost pacienti pocítí. „Zubaři přestanou nabízet péči, která je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Mladí kolegové odmítají do systému veřejného zdravotního pojištění vůbec vstoupit, raději poskytují péči mimo něj. I z těchto důvodů je optický nedostatek zubních lékařů. Péče o pacienty tak, jak ji známe my starší, se vytrácí,“ poukazuje Pavel Chrz.

Dalším problémem je také narůstající administrativa a zejména elektronická evidence tržeb, s níž přišel ministr financí Andrej Babiš. Komora tak varuje, že generaci zubařů v důchodovém věku tento požadavek přiměje k tomu, aby ordinace zavřeli. „Nedostatek zubařů se v některých regionech zcela jednoznačně objeví a bude uměle vyvolán právě elektronickou evidencí tržeb. Nepomůže tomu ani hmotná pobídka ze strany ministerstva,“ domnívá se prezident Chrz. Podle něj už obdobná situace nastala před 15 lety, kdy byla kvůli dopadu na životní prostředí zavedena povinnost odlučovačů amalgámu. Náklady si tehdy museli zafinancovat zubaři sami a kvůli tomu někteří starší lékaři uzavřeli venkovské ordinace.

Za léčbu preventabilních vad by si měli lidé platit

Ministerstvo z chystané akce pochopitelně nadšeno není. „Zástupci České stomatologické komory a zdravotních pojišťoven uzavřeli pro rok 2017 dohodu o navýšení úhrad o 2,5 procenta, se kterou stomatologové souhlasili. V letošním roce pak byl růst úhrad dokonce tříprocentní. Proto protestu vyhlášenému dnes naprosto nerozumíme,“ reaguje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „Spíše by bylo možné v akci spatřovat začátek jakési předvolební kampaně některých představitelů České stomatologické komory před jejich nadcházejícím sjezdem,“ domnívá se ministr.

Pavel Chrz ovšem dohodu s pojišťovnami vysvětluje úslovím, že je lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Pojišťovny totiž byly ochotny přistoupit na navýšení, které by ministerstvo při nedohodě v úhradové vyhlášce zajistit nemuselo. „Z minula víme, že by nešlo o nic světoborného, tedy ve smyslu plus. Raději jsme se dohodli s pojišťovnami, abychom měli alespoň ta tři procenta, zároveň jsme ale byli schopni domluvit se, kam budou peníze směrovány, to znamená do prevence. Tu potřebujeme posílit tak, aby pacienti nepotřebovali výplně,“ uvádí Chrz.

Právě prevence je cesta, kterou bychom se do budoucna měli podle komory ubírat. „Pokud se zuby, s výjimkou několika málo onemocnění, řádně čistí, riziko kazu se blíží nule,“ zdůrazňuje Robert Houba. Nejzdravější zuby přitom mají lidé ve Švýcarsku, kde si ovšem zubařskou péči hradí z vlastní kapsy. Úspěch tak tkví v zavedené fungující prevenci.

Komora proto dlouhodobě usiluje o to, aby z úhrad veřejného zdravotního pojištění byly vyřazeny zubní výplně, léčba kořenových kanálků či ortodoncie u dospělých. Naopak hrazenou péči chce ČSK zachovat u dětí, seniorů, léčby bolesti či u pacientů s některými onemocněními, s nimiž souvisí větší kazivost zubů. Nepopulárního kroku seškrtání hrazené péče se ale podle komory politici odmítají zhostit, jedinou další cestou je ovšem podle nich navýšení úhrad.

Úhrady se sice navyšují, komerční ceny jsou ale jinde

Jak je to tedy s úhradami, na které si zubaři tak stěžují? „Jestliže mi někdo řekne, že musím poskytovat péči z veřejného zdravotního pojištění, měl by ji zaplatit alespoň v nákladových cenách. To v současné době není,“ vysvětluje Chrz. Za plombu nyní zubaři dostávají úhradu kolem 250 korun, náklady v průměrné ordinaci se dle ČSK pohybují na dvojnásobku.

Že jsou úhrady z pojištění nižší než ceny za pacientem placené služby, uznává i ministerstvo, podle něj ale dochází k postupnému navyšování. „Je pravda, že příjmy zubních lékařů z „komerčně prováděné“ stomatologie jsou významně vyšší než z výkonů hrazených ze zdravotního pojištění. Dle našeho názoru však není možné platit za výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění komerční cenu. Cena za hrazené výkony je dohodována v rámci dohodovacího řízení mezi stomatology a zdravotními pojišťovnami. Tyto úhrady se každý rok postupně zvyšují,“ upozorňuje mluvčí MZ Ladislav Šticha.

Podle ministerstva letos došlo k navýšení úhrad u následujících výkonů:

  • Komplexní vyšetření zubním lékařem při registraci pojištěnce z 398 Kč (růst 7,5 %) na 428 Kč,
  • anestézie na foramen mandibulae a infraorbitale ze 100 Kč na 105 Kč (růst 5 %),
  • anestézie infiltrační z 80 Kč na 85 Kč (6,25 %),
  • ošetření zubního kazu – stálý zub – fotokompozitní výplň z 315 Kč na 350 Kč (růst 11 %),
  • ošetření zubního kazu – stálý zub z 242 Kč na 270 Kč (růst 11,6 %),
  • ošetření zubního kazu – dočasný zub ze 126 Kč na 176 Kč (růst 39,7 %),
  • cílené vyšetření z 10 Kč na 30 Kč (růst 300 %),
  • extrakce stálého zubu ze 168 Kč na 190 Kč (růst 13,1 %),
  • akutní ošetření a vyšetření neregistrovaného pojištěnce – v rámci pohotovostní služby o 5 % z 295 Kč na 310 Kč (růst 5,1 %).

Pro příští rok by pak mělo dojít k navýšení za

  • komplexní vyšetření zubním lékařem při registraci pojištěnce ze 428 Kč na 458 Kč (růst 7 %),
  • opakované komplexní vyšetření a ošetření registrovaného pojištěnce – preventivní prohlídka ze 410 Kč na 450 Kč (růst 9,8 %),
  • opakované komplexní vyšetření a ošetření registrovaného pojištěnce – preventivní prohlídka I z 336 Kč na 376 Kč (růst 11,9 %).

Zatímco v roce 2012 šlo podle MZ do segmentu 9,96 miliardy, před dvěma roky to bylo 10,06 miliardy a letos by podle zdravotně pojistných plánů pojišťoven mělo jít do stomatologie 10,85 miliardy korun.

Michaela Koubová