Všeobecná zdravotní pojišťovna částečně vyhoví požadavku zdravotnických odborů, poskytovatelů sociálních služeb a Národní rady osob se zdravotním postižením, který se týká úprav maximálních cen inkontinenčních pomůcek. Zatímco část číselníku obsahující zdravotnické prostředky pro lehčí případy inkontinence začne platit dnes, úprava cen materiálů pro těžké případy inkontinence bude zhruba o měsíc odložena. Výše zmíněné organizace přitom ve výzvě požádaly správní radu VZP, aby celý číselník odložila na začátek příštího roku s tím, že bude prostor změny vydiskutovat. Největší česká zdravotní pojišťovna k regulaci cen přistoupila poté, co zjistila, že až čtvrtinu jí hrazené maximální ceny tvoří zpětné bonusy. Následovat se ji rozhodly i další zdravotní pojišťovny.
„Nebráníme se změnám, které povedou k úsporám a snížení výdajů VZP, respektive fondu veřejného zdravotního pojištění. Pokládáme ale za důležité a klíčové, aby zásadní změny úhrad byly stanovovány s analýzou dopadů na klienty a pacienty a za alespoň rámcové odborné diskuse odborné veřejnosti (…). V navrženém rozdělení shledáváme některé nelogické postupy, u kterých jsme připraveni podložit věcné argumenty a také věcně jednat,“ píšou prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása a Dagmar Žitníková, šéfka zdravotních a sociálních odborů. Zároveň společně navrhují odložení vydání nového číselníku na 1. ledna 2017 a zvážení odborných připomínek spolu s analýzou dopadů a odborným dialogem.
A co na to VZP? „V oblasti lehčí inkontinence v kategorii I. a II. chceme uvést nový číselník do reality již zítra. V oblasti třetí, tedy těžké inkontinence, která je nejstřetovější a kde evidujeme připomínek nejvíce, chceme vytvořit další prostor zhruba jednoho měsíce k tomu, abychom je zapracovali,“ přiblížil pro včerejším jednání správní rady ředitel VZP Zděněk Kabátek. Zdůrazňuje zároveň, že pojišťovna vyslyšela připomínky odborných společností a snaží se je zapracovávat, odmítá ale podlehnout tlaku asociací dodavatelů CzechMed a dalších zástupců byznysu. „Snažíme se zapracovávat i technické parametry, které jsou nám předkládány ze strany některých dodavatelů přistupujících k záležitosti seriózně. Chceme do modelace dát co nejvíce parametrů, které povedou k tomu, aby bylo každému klientu VZP umožněno mít pomůcku bez doplatku,“ dodává Kabátek.
I nadále přitom zůstanou zachovány zákonné limity, a to jak kusové, tak finanční. Doposud to ale byl právě finanční limit, na který pacienti v naprosté většině případů narazili – z celkem šesti procent pojištěnců, kteří se dotkli stropu, šlo v 97 procentech o finanční mez. Díky regulaci cen by se tak do limitu mělo vejít mnohem více pacientů, aniž by byli nuceni na inkontinenční pomůcky doplácet. A i když původně v plánu bylo, že bez doplatku musí být minimálně třetina výrobků v dané kategorii, už nyní řada výrobců avizovala změnu, takže by bezdoplatkových mělo být 61 procent sortimentu.
Místo celkové úpravy změny ad hoc
Podle Kabátka se ale bohužel nyní nese řada argumentů v obecné rovině. „Hrají na strunu netransparentnosti, což je při takovýchto diskusích v poslední době obvyklé. My ale chceme výsledku dosáhnout, protože si myslíme, že by bylo dobré začít dělat pořádek v oblastech, které dříve nebyly ve zřetelu managementu ani jiných pojišťoven,“ vysvětluje ředitel Kabátek.
Místopředseda správní rady Jiří Skalický (TOP 09) k tomu doplňuje, že na rozdíl od jasných pravidel u úhrad léků se ceny zdravotnických prostředků velmi dlouho nijak neupravovaly. „Zdravotnické prostředky se dovážejí v uvozovkách bezbřehým způsobem. Pojišťovna se snaží nejcitlivější oblasti optimalizovat,“ uvádí Skalický. „Věřili jsme, že bude předložen zákon o zdravotních prostředcích, který tyto záležitosti rámcově řeší. Nestalo se tak, takže to musíme řešit segmentálně ad hoc,“ doplňuje šéf správní rady Jiří Běhounek (ČSSD).
Ten se také pozastavuje nad kritikou, kterou VZP za úpravu cen inkontinenčních pomůcek sklidila. „Je mi líto, že se pojišťovna v takových případech stává fackovacím panákem. Na jednu stranu máme šetřit a postupovat transparentně, na druhou stranu když spustíme stenty, smluvní politiku či cokoliv, jsme přes média ze všech stran ostřelováni, jak je to netransparentní, složité a hlavně jak poškozujeme pacienta. Myslím si, že se nic takového za současné správní rady nestalo, ale tak jsou bohužel argumenty podávány,“ posteskl si Jiří Běhounek.
Ještě jednou připomeňme, že důvodem pro změnu byly takzvané zpětné bonusy. VZP totiž narazila na nabídky, v nichž je zařízením slibováno inkasování 18 až 25 procent z ceny, kterou uhradí pojišťovna. To koneckonců nepopírají ani poskytovatelé sociálních služeb. „Vnímáme a jsme ochotni diskutovat o jednom z argumentů této změny, a sice existenci bonusů v případě pobytových zařízení sociálních služeb,“ píše se ve stanovisku sociálních služeb, odborů a NRZP s tím, že pobytová zařízení sociálních služeb tvoří třetinu celého trhu s inkontinenčními pomůckami.
„Problém je, že státem, resp. legislativní normou stanovená marže je stejná jak u lékárenského, tak u institucionálního trhu. V praxi to tedy znamená, že zatímco v rámci trhu lékárenského není prostor pro její redukci, u trhu institucionálního tomu tak je. Budeme rádi s VZP iniciovat změnu, která je legislativně relativně rychle realizovatelná, a představovala by rozdělení regulovatelné marže u lékárenského a institucionálního trhu ve smyslu redukce marže v případě trhu institucionálního, a tím i snížení výdajů z fondu veřejného zdravotního pojištění,“ nabízejí v prohlášení organizace. Navržené řešení ovšem pro změnu není moc platné pojišťovně, která není kompetentní měnit legislativu.
Na péči půjde o devět miliard víc
Správní rada VZP se včera zabývala také nástřelem zdravotně pojistného plánu pro příští rok. Dohromady by měl na zdravotní služby rozdělit 161,7 miliardy korun, což je o devět miliard (čili téměř šest procent) víc než letos. Celkové příjmy i výdaje pak mají dosáhnout 168 miliard korun, výsledkem hospodaření by mělo být kladné saldo 250 milionů korun. Plán je tedy vyrovnaný a zahrnuje požadavky dané úhradovou vyhláškou, která navyšuje příjmy nemocnic v souvislosti s nárůstem tarifních platů. Jen VZP by tak akutním lůžkovým zařízením měla přidat 5,5 miliardy korun.
Plán na příští rok vychází z makroekonomických ukazatelů ministerstva financí i z letošního vývoje hospodaření pojišťovny. Za první tři kvartály přitom měla VZP zůstatek na základním fondu zdravotního pojištění 3,4 miliardy korun díky tomu, že příjmy jsou na 101 procentech zdravotně pojistného plánu. Zároveň již pojišťovna splatila státu celou návratnou finanční výpomoc. Na rezervním fondu má nyní 1,545 miliardy, přičemž poslední částka ve výši 345 milionů sem byla přesunuta z provozního fondu.
„Bude tu i nadále snaha, aby se rezervní fond naplňoval z fondu provozního – tedy ne z prostředků určených na zdravotní pojištění, ale z úspor vytvořených samotnou pojišťovnou v rámci svého provozu. Provozní fond je zatím čerpán ve výši 60 procent neboli 2,959 miliardy. Čerpání je tedy o něco příznivější a vytvářejí se úspory,“ upřesňuje Jiří Skalický.
Michaela Koubová
