Změna vzdělávání zdravotníků je první krok. Další jsou kvalita a kompetence, shodl se zdravotnický výbor

Novela zákona o vzdělávání nelékařských zdravotníků včera úspěšně prošla sněmovním zdravotnickým výborem. Na rozdíl od zákona 95/2004 o postgraduálním vzdělávání lékařů přitom nedoznala žádných zásadních změn. Nejvíce diskutovaná část, tedy možnost u zdravotnických asistentů/praktických sester zrychleně dostudovat na sestru všeobecnou, zůstala nedotčena. Pozměňovací návrhy, na něž výbor kývl, se týkaly zdravotnických záchranářů, ortoptistů, farmaceutických asistentů a porodních asistentek.

„Návrh oproti současné duplicitě, proti které samo ministerstvo vystupuje v jiných případech typu záchranářů, přichází s triplicitou. Absolvent střední zdravotnické školy s jedním rokem nástavby je kladen na úroveň vysokoškolsky vzdělaného člověka. Mírně se snižuje vzdělání diplomovaných sester, paralelně se zvyšují kompetence dosavadních zdravotnických asistentů, nyní praktických sester. De facto se krůček po krůčku vracíme k socialistickému modelu,“ vypočítává potíže návrhu Leoš Heger (TOP 09). Otázkou pak podle něj zůstává, zda se spolu se změnou povede zvýšit kvalitu středních zdravotnických škol a zda novela skutečně povede k přílivu sester do systému.

Právě úroveň středních zdravotních škol přitom byla častým tématem diskusí ohledně změny a na nevalnou kvalitu jejich studentů poukazují jak odpůrci, tak příznivci novely. „Pokud se nám kvalita středních zdravotnických škol nezmění, tak ruku v ruce s touto změnou by to bylo trochu kontraproduktivní,“ připouští i šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (Ano).

Proto pochopitelně nyní bude snaha dostat SZŠ do stavu, kdy z nich budou vycházet kvalitní absolventi. Z toho důvodu je už na příští školní rok s ministerstvem školství domluven nový rámcový vzdělávací program. Podle Bohuslava Svobody (ODS) pak kvalitní uchazeče na SZŠ přilákají právě následné vyšší kompetence (víc také zde). Svoboda ovšem připomíná také to, že bude třeba nadefinovat, co mohou zdravotníci s jednotlivými typy vzdělání dělat. Podle něj se přitom studentky na vysoké škole učí dokola to samé, a to i na magisterském studiu.

Mohlo by vás zajímat

Šťáva bude platit Česku milióny. Stát uspěl ve sporu s Diag Human v Londýně

„Potom ale stát vnáší inflaci do vzdělávání a umožňuje studovat vysokoškolákům to, co mohou vystudovat středoškoláci s roční nástavbou, čímž zatěžuje státní rozpočet. Kdyby návrh přinesl zrušení vyšších stupňů, anebo stanovil, aby se další subspecializace lišily a bylo jasně naznačeno, že kariérní vzestup těch, kdo vystudují vysokou školu, bude jiný než těch, kdo vystudují 4+1, bude to dávat logiku. Tyto dvě věci ale jdou proti sobě a vnáší do naší vzdělávací soustavy totální chaos,“ reaguje Heger.

Zabrat kvůli změnám dostávají i interpersonální vztahy

Podle Pavla Antonína (ČSSD) je ale také nutné dodatečně vytvořit systém vzdělávání pro bakalářky a magistry, aby nedocházelo ke zmíněnému opakování. S tím by pochopitelně souvisely i kompetence. „My se toho pořád bojíme, protože máme strach, že sestry budou brát kousky práce lékařům. To není pravda. Gynekologickou či stomatologickou prevenci nebo ultrazvuková vyšetření dělat mohou, čímž nám odpadne část práce, i když v ambulancích ztratíme nějaké peníze. Musíme to ale udělat,“ říká poslanec Antonín.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) poukazuje ještě na jeden aspekt. „Jestliže tento zákon projde, stejně budeme stát před řadou problémů. Vedu oddělení, které má asi třicet sester všech možných kategorií – od těch, které jsou tam 25 let a mají čtyřleté vzdělání, přes sestřičky se střední školou a VOŠ po vysokoškolačky s bakalářským nebo magisterským studiem. To přináší nejen pracovní problém z hlediska kompetencí, ale i problémy interpersonální. Sestřička, která vystudovala magisterské studium, pochopitelně očekává, že bude mít větší kompetence než ta, která má jen střední školu, ale je v praxi 25 let. Pro mě, přinejmenším v začátku, je v tuto chvíli cennější sestra s dlouholetou praxí. Máme tedy začátek cesty, ale budeme muset hledat náplň vysokoškolských studií s kompetencemi a platovým ohodnocením,“ zdůrazňuje Kaňkovský. „Teď jsme řekli A. Nyní musíme říct B a C, a to je kvalita a kompetence,“ shrnuje Vyzula.

I když ale poslanci zdravotního výboru včera řekli A, ještě krátce před hlasováním řada z nich ve věci jasno neměla. Konkrétně šlo o náplň roku, který by si na všeobecnou zdravotní sestru měli dodělat absolventi středních zdravotnických škol. „Jde o to, že ministerstvo školství udělalo srovnávací program s tím, že se studentka ze střední zdravotnické školy dva roky na VOŠ učí to samé, zatímco student gymnázia se po tu dobu učí něco nového. My tady trochu lepíme to, abychom splnili pětileté vzdělávání ukládané směrnicí EU,“ přiznává Jana Pastuchová (Ano). Jednoletá nástavba by přitom měla mít jiný vzdělávací plán, než zbylé ročníky určené pro studenty z nezdravotnických škol.

Porodní asistentky mají utrum péče o kojence

Poslanci včera k novele odsouhlasili celkem šest pozměňovacích návrhů, z toho dva legislativně technické. Návrh Jaroslava Krákory (ČSSD) po diskusi s Českou lékárnickou komorou upravuje povolání farmaceutického asistenta, konkrétně škrtá odstavec, že odbornou způsobilost k jeho výkonu má i fyzická osoba, která absolvovala nejméně šest semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu farmacie. Další návrh předložený Leošem Hegerem na popud společnosti ortoptistů stanovuje, že ortoptista musí mít rok praxe, než mu bude umožněno samostatné působení.

Menší diskusi pak vzbudily dva pozměňovací návrhy Jany Pastuchové. První z nich se týká zdravotnických záchranářů. Pastuchová, sama záchranářka, totiž poukazuje na to, že dnes ve zdravotnické záchranné službě výrazně převažují posádky bez lékaře. Pokud ale přijde záchranář po škole, potřebuje zaškolit a mít nad sebou ochrannou ruku. „Všichni víme, že se dnes v 60 procentech vyjíždí k banalitám, ale u 40 procent je potřeba, aby byl záchranář schopen rychle zajistit žílu a rychle se rozhodnout – což je podle mne u záchranářů hned po třech letech studia problém,“ nastiňuje Pastuchová.

Její pozměňovací návrh proto přichází s tím, že zdravotnický záchranář může bez odborného dohledu poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči během přednemocniční neodkladné péče až po jednom roce práce v intenzivní akutní lůžkové péči včetně urgentního příjmu. Díky tomu by se měl na praxi na záchrance dostatečně prakticky připravit. Pavel Holík (ČSSD) se ovšem pozastavuje nad tím, kdo pak takové „zaškolování“ bude platit. „Jak to bude organizačně pojato – bude absolvent přijat na záchranku, která ho na oddělení vyšle, nebo bude přijat do nemocnice, a za rok odejde?“ ptá se Holík. Podle Pastuchové by mělo jít o druhou variantu – s tím, že může zaměstnavatel doufat, že u něj záchranář zůstane déle.

Druhý návrh poslankyně Pastuchové se týká porodních asistentek, které by se již neměly starat o kojence. Práci sice dosud asistentky někdy zastávaly, nyní by ji ale měly přejmout znovuzavedené dětské sestry. Nápad ovšem příliš nevítá Pavel Antonín, který je primářem gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici v Havlíčkově Brodě. „Novorozenec je do 28. dne a o půlnoci se z něj stane kojenec. Když matka s dítětem v nemocnici leží 29 dní, tak do půlnoci se o ně bude moci starat porodní asistentka, ale 29. den už ne. Občas míváme dámy, které na oddělení leží déle, a najednou se o ně bude starat někdo jiný,“ přibližuje problém Antonín. Poslanci mu však nakonec za pravdu nedali a návrh schválili.

K pozměňovacím návrhům, které naopak neuspěly, patřilo zavedení klinických perfuziologů navržené Jiřím Štětinou (Úsvit) a znovuzařazení arteterapeuta od Marka Bendy (ODS).

Michaela Koubová