Jedenáct měsíců má před sebou nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, který svůj úřad převezme ve středu 30. listopadu. Jaké úkoly ho čekají? Zdravotnický deník sestavil desítku nejdůležitějších z nich, na základě analýzy programového prohlášení vlády, priorit ČSSD, zadání premiéra i běžných úkolů, které čekají každého šéfa bílého rezortu. Nikdo nemůže čekat zázraky, přesto nový ministr bude mít šanci zazářit i pohořet. Čekají ho požadavky lékařů a sester na lepší odměňování, prosazení kontroverzního zákona o neziskových nemocnicích a pak především Andrej Babiš, k jehož predátorskému stylu v podnikání i řízení zdravotnictví bude muset zaujmout postoj. Bude Miloslav Ludvík s ministrem financí bojovat, nebo spolupracovat? A jak skloubí program ČSSD s finančními možnostmi rezortu?
1. Zlepšit odměňování sester a lékařů. Prosadit valorizaci plateb za státní pojištěnce.
Popis: Přestože ministr Svatopluk Němeček prosadil po dva po sobě jdoucí roky pětiprocentní růst platů a mezd v lůžkových zařízeních a pro příští rok dokonce růst desetiprocentní, zůstávají lékaři nespokojeni (minimálně v podání lékařské komory). Nadále přetrvává personální nedostatek určitých odborností v některých nemocnicích a stále více zařízení se potýká s nedostatkem sester. Nejen, že premiér slíbil zdravotníkům další růst platů, ale vláda se zavázala v programovém prohlášení zavést pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Tento závazek ovšem odmítá naplnit ministr financí Andrej Babiš, který tvrdí, že v době, kdy se díky pozitivnímu vývoji hospodářství zvyšují příjmy systému zdravotního pojištění, není třeba ještě navyšovat platby státu. Podle vyjádření zdravotních pojišťoven ovšem růst platů o 10 procent nebude možný bez dalšího navýšení příspěvku státu, alespoň v částce o jakou se navyšovalo letos.
Prognóza ZD: ČSSD navýšení plateb za státní pojištěnce nakonec prosadí nějakým kompromisem a vláda zdravotníkům před volbami zvýší platy o deset procent. Na personální krizi ve zdravotnictví to ale nic nezmění. Otázkou je, zda tak vláda učiní svým jednorázovým rozhodnutím anebo bude přijata změna zákona, kterou se zakotví pravidelná valorizace. Tipujeme, že valorizace nakonec kvůli rozdílnému pohledu na toto téma uvnitř koalice neprojde a vláda v tomto bodě nesplní své programové prohlášení. Miloslav Ludvík by sice mohl nabídnout Andreji Babišovi jako možný jiný zdroj peněz pro zdravotnictví navýšení odvodů do zdravotního pojištění pro OSVČ (o čemž sám Ludvík před rokem hovořil), což by podpořily například odbory, ale pro ČSSD by to mohl být riskantní zásah do voličstva střední třídy. Negativní odezvu podnikatelských organizací by zřejmě nechtěl podstoupit ani Andrej Babiš (Podle analýzy Asociace malých středních podnikatelů je jenom u VZP pojištěno 294 203 živnostníků, kteří pouze podnikají a na zdravotním pojištění zaplatili ročně 6,506 miliardy korun. Čili zvednout jim odvody třeba jen o jednu třetinu by pohodlně nahradilo navýšení ze státního rozpočtu, jenže je to třeba provést zákonem a je málo pravděpodobné, že by se to stihlo. Leda nějakým pozměňovacím návrhem, například když by se přeci jenom projednávala valorizace za státní pojištěnce).
2. Zabránit privatizaci zdravotnictví a rozpínání Andreje Babiše.
Popis: V podání ČSSD se aktuálně pod hrozbou privatizace myslí zejména to, že by mohly do rukou fondu Hartenberg, který patří ministru Babišovi, přejít další nemocnice či jiná zdravotnická zařízení. V širším slova smyslu se tím ale myslí i větší vliv ministra financí jako oligarchy, který by mohl přes státní správu ovládnout zdravotní pojišťovny a nastavit si výhodné podmínky pro svůj byznys (balík 274 miliard, které nyní tečou přes zdravotní pojišťovny, se rozděluje přes úhradovou vyhlášku MZ a není pod přímou kontrolou ministra financí). Ostatně A. Babiš se vehementně snažil o odstranění šéfa VZP Kabátka a nyní i o ovládnutí Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP). Zatímco v prvním případě zatím úspěšný nebyl, ve VoZP má k jejímu ovládnutí nakročeno. „Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO,“ napsal Bohuslav Sobotka v dopise straníkům, jimž odstartoval nejen defacto předvolební kampaň, ale i výměnu ministra zdravotnictví. Úkol zabránit privatizaci, v překladu zastavit Andreje Babiše, tak bude pro Miloslava Ludvíka především stranickým úkolem. Jako předsedovi pražské ČSSD se mu z něj bude těžko vyvlékat. Na druhou stranu se chce po volbách vrátit do křesla ředitele nemocnice, o čemž s největší pravděpodobností rozhodne ministr z hnutí ANO.
Prognóza ZD: Miloslav Ludvík bude zpočátku udržovat s ministrem Babišem korektní vztahy. S blížícími volbami se ale bude muset rozhodnout: zdravotnictví a podnikání Andreje Babiše budou velkými volebními tématy. Miloslav Ludvík se buď bude bít za úspěch ČSSD, nebo za křeslo v Motolské nemocnici.
3. Prosadit zákon o neziskových nemocnicích
Popis: Zákon, který se nyní nazývá Zákon o veřejné neziskové zdravotnické organizaci (VNZO), má již roční zpoždění. V programovém prohlášení se totiž vláda zavázala předložit jej už v roce 2015. Je to ovšem velice kontroverzní norma. Po připomínkovém řízení zůstala stovka připomínek označených jako rozpor a minulý týden návrh odmítla i legislativní rada vlády. Zatímco odcházející ministr Němeček pragmaticky zákon spíše zdržoval, neboť si byl vědom problematičnosti záměru i odporu hejtmanů z ČSSD, kteří považovali takovou normu za zbytečnou komplikaci, nový ministr Ludvík k němu má, zdá se, pozitivnější vztah, a to ze dvou důvodů. Jednak původní návrh připravovala jeho blízká kolegyně z pražské ČSSD náměstkyně MZ Lenka Teska Arnoštová a jednak mu záleží na té části zákona, která se týká fakultních nemoci, které by se měly transformovat na univerzitní a vymanit tak z jha příspěvkové organizace. Navíc jsou neziskové nemocnice vlajkovou lodí programu ČSSD a prioritou premiéra.
Prognóza ZD: Ministr Ludvík se bude snažit normu propasírovat vládou a poslat do parlamentu i přes připomínky její legislativní rady. Má na jeho schválení strašně málo času, bude ho muset prosazovat silou. Přesto tipujeme, že nebude úspěšný. Zákon se nakonec v lepším případě nestihne projednat, v horším bude zamítnut, protože jej v rámci předvolebního boje potopí i koaliční partneři s logickým odůvodněním, že obsahuje tolik nejasností a kontroverzních bodů, že není „zralý“ ke schválení. A Andrej Babiš nebude mí zájem na tom, aby mu v dalším rozšiřování zdravotnického impéria bránila síť zařízení založených na neziskovém principu.
4. Zefektivnit poskytování zdravotní péče (aplikovat projekt DRG Restart v praxi, případně zajistit stejné platby za stejné výkony).
Popis: Tento úkol formuloval premiér, když zdůvodňoval výměnu na postu ministra zdravotnictví „Jako ekonom položí důraz také na maximální efektivitu zdravotní péče,“ uvedl doslova Bohuslav Sobotka. Jenže, co to vlastně znamená v situaci, kdy ČSSD nepřipouští žádnou principiální změnu ve financování zdravotnictví? Již předcházející ministr Němeček si hodně sliboval od překopání systému DRG a povolal proto k tomuto úkolu renomovaného experta docenta Ladislava Duška. Ten Němečkovo zadání vzal skutečně od podlahy, spustil projekt DRG Restart a v příštím roce zdravotnická odborná veřejnost napjatě očekává první výsledky práce jeho týmu. Ty by měly postupně vést k přesnějším číslům o výkonnosti a nákladech jednotlivých nemocnic a posléze tedy i ke spravedlivějším úhradám. Stejná očekávání má i nový ministr Ludvík. V České televizi už dokonce naznačil, že by chtěl aktivity kolem DRG posunout na vyšší úroveň a institucionalizovat. Problém ovšem je v tom, že pokud budou v českém zdravotnictví k dispozici korektní data, nesejme to z politické reprezentace odpovědnost za rozhodnutí, jakým způsobem s nimi naložit. Jestliže je nyní jedna třetina zdravotnických zařízení nespravedlivě znevýhodněna a díky dobře nastavenému DRG se jim nově úhrady vylepší, vznikne nová třetina dříve nesprávně preferovaných nemocnic a dalších zařízení, která se rázem ocitnou v problémech. Nechají je snad politici padnout? Další nerealistické očekávání od DRG Restart říká, že když se bude vědět, co kde kolik stojí, je možné platit všem stejně. Dokonce i v programovém prohlášení vlády najdeme větu: „Podle principu ‚za stejný rozsah a srovnatelnou kvalitu péče‘ bude hrazena stejná úhrada“. Stejný požadavek měla ČSSD ve svém programu a vládě jej připomíná i lékařská komora. Zrovna šéf velké fakultní nemocnice, jakým je dosud Miloslav Ludvík, ale zřejmě nebude mít velkou chuť tento požadavek naplnit skutečně důsledně. Fakultní pracoviště budou mít vždycky na stejný zákrok vyšší náklady, to vyplývá z povahy jejich zaměření. K politické diskusi pak samozřejmě je, jaká je motivace pojišťoven nakupovat zdravotní péči a jaká je motivace zdravotnických zařízení jí nabízet za co nejvýhodnějších podmínek, když by se mělo platit za stejné výkony stejně. Posledním bodem v této kapitole je pak hledání efektivity ve stávajícím nastavení v duchu ucpávání černé díry, jak o ní hovoří Andrej Babiš. Také Miloslav Ludvík již zmínil „černá zákoutí“, která je třeba vymést, takže je možné, že má v záloze něco, co by určité dílčí, nikoliv systémové, úspory mohlo přinést.
Prognóza ZD: Docent Dušek svoji misi splní (do voleb pouze částečně, protože je to běh na dlouhou trať), ale politici si nebudou s výsledky vědět rady. Miloslav Ludvík zřídí něco jako Institut pro spravedlivé úhrady, který po něm zůstane jako pomník. Za stejné výkony se bude nadále platit různě. Ministr zdravotnictví pak také přijde s několika odhaleními z vlastní praxe, kde lze v hospodaření zejména velkých nemocnic ušetřit. Andrej Babiš prohlásí, že už to dávno říkal a české zdravotnictví zůstane takové, jaké ho známe dnes, nic podstatného se nezmění.
5. Prosadit antikuřácký zákon
Popis: Prosazení zákona, který se týká nejen omezení kouření ve veřejných prostorách a restauracích, ale významnou měrou i regulace alkoholu, si vzal jako jednu ze svých nejhlavnějších priorit sám premiér. Miloslav Ludvík se k antikuřáctví vehementně hlásí a na jeho schválení existuje koaliční shoda. Návrh zákona čeká ve sněmovně závěrečné třetí čtení. Už jednou v takovém hlasování neprošel, proto ho musela vláda narychlo předložit znovu. Jediný velký problém se nyní jmenuje Marek Benda, což je poslanec ODS, který neúnavně přichází s pozměňovacími návrhy, které do zákona nastražuje jako rozbušky koaliční jednoty. Už jednou způsobil (nebo byly jeho návrhy pouhou záminkou?), že zákon neprošel.
Prognóza ZD: Zákon projde, protože podruhé si ostudu s jeho neschválením nemůže koalice dovolit. Musí však být do poslední chvíle ve střehu, protože Marek Benda se pokusí svůj úspěch zopakovat.
6. Prosadit vzdělávací zákony
Popis: Ministr Němeček měl velkou snahu napravit některé chyby ve vzdělávání lékařů i sester, na které si stěžovali lidé z praxe. Na to, jak by mělo vzdělávání vypadat, ovšem existuje množství protichůdných názorů. U zákona č. 95/2004, který se týká lékařů, stojí na jedné straně lékařská komora, která chtěla vzdělávání zjednodušit, snížit počet oborů a zvýšit propustnost mezi nimi. Představitelé komory tvrdí, že na podobě zákona byli s ministrem Němečkem dohodnuti, ale že konečná verze se od této dohody odchýlila ve zdravotním výboru sněmovny natolik, že by snad bylo lepší zákon shodit se stolu. Tato změna dokonce rozzlobila prezidenta komory Kubka až tak, že podpořil úmysl premiéra Němečka odvolat. Jenže zákon prošel v poslanecké sněmovně už ve třetím čtení a tak se komora nyní snaží přesvědčit senátory, aby zákon sněmovně vrátili s takovými pozměňovacími návrhy, které by zákon přiblížily k původnímu znění (tedy tomu, na němž se komora dohodla s Němečkem). Na druhé straně stojí zástupci odborných společností a akademické obce, kteří postupně prosadily do novely body, které původní záměr na její zjednodušení zase komplikují, argumentují přitom samozřejmě nutností zachování vysoké odborné úrovně vzdělávání.
Zákon č. 96/2004, který se týká vzdělávání sester, vyvolal nepřehlednou směs reakcí. Část sester ho vítá jako ulehčující zjednodušení a zkrácení vzdělávání, které nyní brzdí praxi a je součástí problému nedostatku sester. Část jich tvrdí, že personální deficit návrh stejně nevyřeší a že je třeba pozornost napřít jinde (samozřejmě na pracovní podmínky a platy). Představitelé vzdělávacích institucí či vrchní sestry varují, že novela sníží kvalitu českých sester a jde proti požadavkům EU. Norma prošla na začátku listopadu sněmovním zdravotnickým výborem.
Prognóza ZD: Zákon o vzdělávání sester projde až do finále, protože mezi poslanci zdravotního výboru měl velkou podporu a kromě ČSSD se za něj silně staví i hnutí ANO. Zákon o vzdělávání lékařů sice doputoval do senátu, ale tady má komora několik spřízněných duší z řad senátorů-lékařů, kteří by mohli vyhovět jejímu přání, aby zákon pozměnili směrem k původní verzi a vrátili sněmovně. Tento manévr si ovšem vyžádá čas a přináší riziko, že se nakonec zákon nepodaří schválit vůbec. Předpokládáme, že nový ministr upřednostní jistotu schválení a bude na senátory naléhat, aby už do zákona nezasahovali a poslali ho dál prezidentovi. Vychází to tak půl na půl, ale spíše tipujeme, že komora neuspěje.
7. Napsat a prosadit zákon o hospicové péči
Popis: Jak už jsme čtenáře ZD informovali, oznámil Miloslav Ludvík po návštěvě Miloše Zemana na Pražském hradě, že rád vyhoví přání prezidenta, aby ve funkci urychlil přípravu zákona o hospicové péči. „Je to velmi rozumná norma, kterou budu tlačit,“ prohlásil budoucí ministr s tím, že zákon by měl být schválen do voleb. Zdravotnický deník ovšem ověřil, že žádný takový zákon dosud nikdo nenavrhoval a neexistuje žádný záměr, ani nástin, tedy zcela jistě ne na ministerstvu zdravotnictví. Uvidíme tedy, co se z tohoto úkolu, který si zadal ministrovi prezident, nakonec vyklube.
Prognóza ZD: Není možné stihnout vytvořit nový zákon na zelené louce do podzimních voleb. Spíše se tedy M. Ludvík zaměří na možné úpravy paragrafů ve stávajících zákonech, ale pak je otázka, co by v nich chtěl měnit. Úplně nejpravděpodobnější pak je, že dospěje k závěru, že s prezidentem měli na mysli již připravovanou novelu zákona o sociálních službách, kde má být zakotvena péče o terminálně nemocné. Tento zákon ale patří do gesce ministerstva práce a sociálních věcí.
8. Ochránit pacienty před spoluúčastí
Popis: Tento úkol si vytknul sám Miloslav Ludvík v prvních mediálních vystoupeních, která následovala po ujištění prezidenta, že návrh na jeho jmenování ministrem zdravotnictví akceptuje. „Pod mým vedením bude ministerstvo zdravotnictví ministerstvem pacientů. Musím zamezit tomu, aby plíživě vzrůstala ekonomická spoluúčast pacientů,“ prohlásil M. Ludvík a později vysvětlil, že by rád k tomuto záměru využil limity na doplatky na léky, které chrání pacienty před nadměrnou kumulací těchto plateb. Návrh na snížení limitů již připravil Svatopluk Němeček, a to u dětí na 1000 korun a u 70letých a starších na 500 korun.
Další možností je analyzovat zátěž pacientů doplatky na léky a hledat příčiny jejich případného nárůstu a ty potom nějakým způsobem řešit. To ale to není krátkodobá záležitost, obvykle se totiž při takových analýzách narazí na preskripční chování lékařů, kteří předepisují léky s doplatkem i tam, kde je k dispozici přípravek bez doplatku, nebo malým doplatkem, či na ovlivnění pacientů reklamou, kteří se mylně domnívají, že „doplácejí“ na své léky, ale ve skutečnosti si je sami zbytečně kupují o své vůli a bez vědomí lékaře, často to nejsou ani léky, ale pouze doplňky stravy.
Prognóza ZD: Snížení limitu je čisté a elegantní řešení, které odpovídá politice ČSSD, která se staví proti spoluúčasti. Umožňuje pomoc cílit na skutečně nemocné. Nevýhodou jsou zvýšené náklady pro zdravotní pojišťovny (řádově půl miliardy korun ročně) a skutečnost, že je třeba změnu prosadit formou novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Návrh již předložil k připomínkám ministr Němeček a nesetkal se pochopením zejména u ministra Babiše, jemuž se nelíbí nejenom růst nákladů, ale staví se i „proti dalšímu snižování spoluúčasti, která je v České republice nadprůměrně nízká oproti průměru vyspělých zemí“. Tipujeme, že se téma stane předmětem předvolebního boje a kvůli odporu Andreje Babiše neprojde.
9. Připravit úhradovou vyhlášku pro rok 2018
Popis: Rutinní úkol i prokletí každého ministra zdravotnictví. Vyhlášku již několik let připravuje náměstek Tom Philipp. Ministr se může pokusit v rámci svého deklarovaného boje proti „lobbistickým skupinám“ změnit některé zvyklosti, ale má k tomu velmi omezený prostor. Jakmile přidá jednomu segmentu péče, musí vzít jinému. Nelze předpokládat, že by data z DRG již byla v takové fázi, že by mohla vyhlášku ovlivnit zcela zásadně, spíše půjde o první vlaštovky. Všichni budou také bedlivě sledovat, zda ministr nebude zvýhodňovat Motolskou nemocnici, jak to bylo vyčítáno jeho tamnímu náměstkovi Martinu Holcátovi, který, když byl ministrem, zvýhodňoval tzv. koeficientem specializace právě taková pracoviště jakým byla jeho domovská fakultka. Koeficient pak byl zdravotníky nazýván Holcátův, nebo Motolský koeficient.
Prognóza ZD: Pokud stát opět navýší platby za státní pojištěnce a nezmění se dosavadní pozitivní trend ve výběru pojistného, bude se rozdělovat opět rekordní balík, tentokráte cca 288 miliard korun! Vyhláška se bude tvořit těsně před volbami a je jenom na ministrovi, zda jí pojme méně, nebo více konfliktně. Je plně v jeho kompetenci. Zcela spokojen není nikdy nikdo, je však zřejmé, že Philippovy vyhlášky v posledních letech vyvolávaly méně protestů, než bývá obvyklé.
10. Oddělit vlastnictví zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven
Popis: Programové prohlášení vlády obsahuje i tuto pozapomenutou větu: „Vláda důsledně oddělí vlastnictví zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven a zamezí jejich vzájemnému ovládání nebo ovládání třetí osobou.“ Už v okamžiku, kdy se v něm objevila, bylo zřejmé, že nikdy nebude naplněna. Právní úprava, platná už před nástupem současné vlády, neumožňuje vlastnictví zdravotní pojišťovny a poskytovatele stejnou osobou. Nevylučuje však, že i když půjde o dvě různé právnické osoby, nemohou být spolu nějakým způsobem propojeny. Autoři vládního prohlášení tedy měli zřejmě na mysli nějaké kroky, které by postihly toto „spojení na pozadí“. Žádný takový návrh však nevznikl. Vláda pouze přijala transparenční novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde zpřesnila upravení střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven. Do seznamu pro nového ministra tento úkol uvádíme, aby se na něj nezapomnělo, až se bude bilancovat plnění programového prohlášení vlády.
Prognóza ZD: O téma nemá nikdo zájem. Také Andrej Babiš se neozývá, patrně předpokládá, že i v jeho podnikání ve zdravotnictví se může v budoucnosti hodit, když podobné propojení na pozadí nebude zakázáno. Úkol zůstane nesplněn.
Tomáš Cikrt
