Ministerstvo školství hledá způsob, jak prezenčním studentům doktorského studia starším 26 let odpustit úhradu zdravotního pojištění. To si musejí platit sami z doktorského stipendia, pokud nemají příjem ze zaměstnání. Letos se jedná o 1337 korun měsíčně. O možné změně s náměstkem ministryně školství pro vysoké školy Robertem Plagou nedávno diskutovali představitelé Rady vysokých škol. Její předseda Jakub Fischer ČTK řekl, že tato věc na ministerstvu vázne.
Ministerstvo zatím nerozhodlo, jaký způsob řešení zvolí. Uznává ale požadavek akademického prostředí jako opodstatněný. „Doktorské studium je soustavnou přípravou na výzkumnou činnost a z hlediska svých časových nároků se významně neodlišuje od charakteru bakalářského a magisterského studia,“ napsalo ČTK. V prezenčním studia je nyní přes 12.000 doktorandů.
Hranice 26 let pro možnost studentských výhod včetně úhrady zdravotního pojištění státem je v zákoně historicky. Základní škola se ale prodloužila z osmi na devět let a většina vysokých škol ze čtyř na pět let. Zahraniční pobyty, které aspiranti na doktorské studium obvykle absolvují, navíc prodlužují studium na VŠ. Řada doktorských programů se prodloužila o rok na čtyři roky.
Není tak reálné doktorské studium do 26 let stihnout. I v případě nástupu do 1. třídy v šesti letech a kontinuálního studia nepřerušeného jinými aktivitami je možné doktorský titul obhájit nejdříve v 27 až 28 letech, uvedla předsedkyně České asociace doktorandů Kateřina Cidlinská.
Také ministerstvo školství uznává, že nepracující doktorandi by jen kvůli věku neměli ztrácet nárok na hrazení zdravotního pojištění státem. Komplikuje jim to již tak složitou finanční situaci, uvedl úřad.
Starší doktorandi spadají do kategorie samoplátců, kteří musejí platit čím dál více. Předepsaná částka se totiž odvozuje od minimální mzdy, která roste. Zatímco letos platí 1337 korun měsíčně, od ledna to bude 1485 korun měsíčně. Stát přitom posílá vysokým školám dotaci, která odpovídá průměrnému doktorskému stipendiu 7.500 korun měsíčně, uvedl Fischer.
Některé vysoké školy, jako je například Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, zdravotní pojištění svým doktorandům hradí. Vzhledem k nízkým sitpendiím si musejí doktorandi často přivydělávat mimo akademickou sféru, z čehož se jim pak platí zdravotní pojištění.
Asociace doktorandů považuje přetrvávající povinnost platit zdravotní pojištění pouze za jeden z řady problémů doktorského studia. Kritizuje zejména nízká stipendia, která doktorandům neumožňují plně se věnovat akademické dráze. Upozorňuje také, že doktorandi jako součást studia vykonávají i práci pro školu.
-čtk-
