Hospitalizovaní pacienti v péči lékařek mají nižší riziko úmrtí a návratu do nemocnice, zjistila americká studie
Pečují o pacienty v nemocnici lépe ženy, anebo muži? To je otázka, kterou si položili odborníci z Harvard’s T. H. Chan School of Public Health. Z dat od více než milionu pacientů přitom zjistili, že nemocní, o něž se starají lékařky, mají menší riziko, že zemřou nebo v brzké době znovu skončí v nemocnici, oproti těm, kteří jsou v péči lékařů.
Pro české pacienty by to mohla být dobrá zpráva: lékařky (alespoň ty v Americe) se starají o nemocné oproti svým mužským kolegům tak, že pacientům hrozí o čtyři procenta nižší riziko úmrtí a mají také o pět procent menší šanci na rehospitalizaci během 30 dnů – což je při feminizaci medicíny (zhruba sedm z deseti českých mediků jsou ženy), která je často brána jako problém kvůli odchodům na mateřskou, zajímavý poznatek. Poznatky byly publikovány tento týden v časopise JAMA Network.
Analyzovaná data zahrnují více než milion hospitalizovaných ve věku přes 65 let, kteří v nemocnici skončili s běžnými chorobami, jako je zápal plic, sepse, infarkt nebo mrtvice. Šlo přitom o příjemce péče hrazené z programu Medicare, kteří se ocitli v péči internistů mezi roky 2011 a 2014.
„Bylo tu kolem tuctu studií, které se zaměřovaly na rozdíly v praxi u lékařek a lékařů. U žen – lékařek je větší pravděpodobnost, že budou praktikovat medicínu založenou na důkazech a držet se klinických guidelinů. Pacienti říkají, že lékařky jsou také mnohem citlivější. Přemýšleli jsme o tom, zda tyto odlišnosti v praxi dělají u pacientů rozdíl také ve výstupech péče. Chtěli jsme zjistit, jestli na tom pro pacienty skutečně záleží či ne,“ říká podle CBC News doktor Ashish Jha, ředitel Harvard Global Health Institute. Dřívější studie také zjistily, že lékařky tráví s pacienty déle času a lépe komunikují. A to všechno přes to, že v USA v průměru berou, bez ohledu na odbornost, o osm procent méně než muži.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíl v praxi? 32 tisíc životů
Odborníci se zaměřili také na to, zda se výstupy péče měnily podle konkrétního stavu nebo závažnosti onemocnění – i v tomto ohledu však výsledky korespondovaly s výše uvedenými čísly. Zohledněna přitom byla jak demografická specifika populace, tak odlišnosti dané velikostí zařízení. „Pacienti v péči lékařek s menší pravděpodobností zemřeli nebo se vrátili do nemocnice,“ potvrzuje Jha, podle kterého je úmrtnost nižší sice jen o málo, klinicky je to ale číslo důležité. Z pohledu veřejného zdraví by tak podle něj byly výsledky nemocniční péče mnohem lepší, kdyby muži dosahovali stejných výsledků péče jako jejich ženské protějšky.
„Zachránili bychom 32 tisíc životů jen v populaci, které hradí péči Medicare – to je stejný počet, jaký přijde každoročně o život při dopravních nehodách. Když je tu léčba, která snižuje mortalitu o půl bodu, byla by určitě schválena a široce v nemocnicích používána,“ konstatuje Jha. „Musíme zjistit, proč tyto rozdíly existují… A pak vymyslet, jak to přetlumočit širší obci lékařů,“ zdůrazňuje podle Scientific American Jha. Ženy přitom dnes tvoří zhruba jednu třetinu lékařů v USA a polovinu absolventů lékařských fakult (feminizace tam tedy není tak výrazná jako v Česku).
S tvrzením, že ženy o pacienty pečují lépe než muži, jsou ale výzkumníci zatím opatrní. Dřívější studie naznačily, že jsou ženy v průměru efektivnější při komunikaci, což může být podle Jha jeden z faktorů. Efektivní komunikace je totiž spojována s vyšší spokojeností pacientů, nižším počtem dalších přijetí a lepší adherence k léčebným doporučením. Odborníci však zdůrazňují, že je potřeba dalšího výzkumu. „Všichni spoluautoři této studie jsou muži a zjištění jsme interně diskutovali s kolegy, muži i ženami. Všichni by chtěli zjistit, proč tyto rozdíly existují, což ale ještě nevíme,“ říká Jha. „Já jsem lékař, starám se o pacienty a chci věřit, že také poskytuji dobrou péči,“ dodává.
-mk-
Michaela Koubová
