Rouška na ústech nemocných zdravotníků je jen alibismus, protože šíření virů chřipky nezabrání. Právě toto onemocnění patří k vůbec nejčastějších nozokomiálním nákazám. Přesto chřipku sami lékaři mnohdy podceňují, a tak své pacienty zbytečně vystavují riziku infekce, které může vést k závažným komplikacím. Mimochodem, letos očkovaní proti chřipce nejsou ani ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík, ani hlavní hygienička Eva Gottwaldová. Ministr si ovšem význam očkování samozřejmě uvědomuje a sympaticky bez vytáček přiznává, že je „lajdák“.
Neonatologie, onkologie, transplantační jednotky, oddělení ARO nebo jednotky intenzivní péče, to jsou pracoviště, kde by zdravotníci měli být automaticky očkováni proti chřipce. Právě u těchto pacientů může být „obyčejná“ chřipka, kterou se nakazí během pobytu v nemocnici, fatální komplikací. Přesto očkování proti chřipce není pro zdravotnický personál v Česku samozřejmostí. „Proti jiným závažným infekcím jsou zdravotníci mnohem více obezřetnější, tedy lze předpokládat, že mnozí z nich závažnost chřipky výrazně podceňují,“ je přesvědčený Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Lékaři i sestry se tak bohužel příliš neliší od běžné české populace, která z hlediska proočkovanosti zaostává za ostatními evropskými státy. Podle údajů Státního zdravotního ústavu se proti chřipce nechává očkovat jen asi 5 procent populace. Přitom chřipka rozhodně není banální onemocnění, které se dá jednoduše „přechodit“.
„Chřipkou onemocnění každoročně 5 až 10 % dospělých a zhruba 10 až 20 % dětí,“ popisuje Kynčl. Vlastní chřipková epidemie Česku trvá zhruba 6 až 8 týdnů, a v současnosti již zasáhla území celé republiky. „Nadále platí doporučení, pokud možno se vyhýbat větším uskupením lidí a ve zvýšené míře dbát na dodržování základních hygienických pravidel, tedy kýchat do kapesníku či si po cestě hromadnou dopravou vždy umýt ruce. Pokud už jste nemocní, chovejte se zodpovědně, infekci nepodceňujte a nešiřte dál – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,“ potvrdila Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR. Sama proti chřipce však očkovaná není. „Nejsem, nestihla jsem to včas,“ odpověděla na dotaz Zdravotnického deníku. Vzorem pro ostatní pracovníky ve zdravotnictví v tomto ohledu není ani sám ministr zdravotnictví. „Nejsem očkovaný proti chřipce, protože jsem lajdák,“ přiznal upřímně.
Chřipka zabíjí, a to nejen seniory
V souvislosti s chřipkou v Česku zemře asi 2000 lidí ročně. Zabije je jak chřipka samotná, tak její komplikace nebo to, že infekce fatálně zhorší jejich stávající zdravotní problémy. Pro srovnání v důsledku dopravních nehod zemře asi třikrát méně osob. Přesto je chřipka vnímána jako běžné onemocnění, které není nijak nebezpečné. To je ale velký omyl. „Chřipka je v současnosti jednou z mála virových infekcí, které jsou schopné vyvolat obtížně zvládnutelnou pneumonii a vést až k náhlému úmrtí,“ vysvětluje Kynčl. Tento virový zápal plic je i přes lékařskou péči pro polovinu nemocných smrtelný.
Další lidé pak umírají v důsledku bakteriální nákazy, často v podobě pneumokokové infekce, jenž může vyvolat zápal plic i zánět mozkových blan. Zvýšená úmrtnost tak přetrvává i několik dní po odeznění epidemie, kdy lidé umírají na následné komplikace. „Chřipka jako taková postihuje celou populaci. Liší se ale její důsledky. U seniorů a chronicky nemocných bývá postižení chřipkou horší,“ dodává epidemiolog. Během sezónní chřipky je obvykle nevyšší nemocnost u školáků a mladých dospělých, ale nejvíce úmrtí připadá na seniory. U pandemické chřipky se však situace může lišit, kdy paradoxně nejvíce zasahuje mladé zdravé lidi a ty také zabíjí.
Sami lékaři někdy věří nesmyslům o chřipce a očkování
Jenže když dojde na praktické využití těchto informací, sami zdravotníci překvapivě pokulhávají nebo dokonce věří mýtům o chřipce i očkování proti nim. K nim patří například to, že očkovaný člověk stejně onemocní, protože vakcíny nefungují, očkování škodí imunitnímu systému nebo je nevhodné pro chronicky nemocné. „Nejen, že zdravotníci nejdou příkladem, ale ještě očkování proti chřipce bezdůvodně pomlouvají. Proočkovanost zdravotníků je u nás velmi nízká. Celý rok se obětují ve dne v noci pro své pacienty a potom je zbytečně v chřipkové sezóně ohrožují tím, že se neočkují,“ říká rozhodně docent Rastislav Maďar, epidemiolog, expert na infekční choroby a lékařský ředitel sítě očkovacích center Avenier. Podle něj se tak pacienti mohou setkat s tím, že když se zeptají svého lékaře na možnost očkování proti chřipce, vakcinaci jim vyloženě nedoporučí. Řekne jim, že pro ně není vhodná. Přitom právě kardiaci, diabetici, ale také lidé s chronickým onemocněním plic, ledvin či onkologicky nemocní pacienti jsou nejvíce ohroženi vážnými komplikacemi chřipky, které mohou v jejich případě fatální. Přesná čísla o tom, kolik lékařů a dalších zdravotníků je v Česku očkováno, nejsou k dispozici. Jisté je jen to, že se situace v jednotlivých zdravotnických zařízení bude velmi lišit. „Praktičtí lékaři, kteří jsou sami očkováni, jsou příkladem pro své pacienty a daří se jim očkovat několik set z nich,“ dodává docent Maďar.
„Jak praktický lékař, tak specialista by měl především chronicky nemocným pacientům očkování proti chřipce aktivně doporučovat, neboť chřipka zhoršuje průběh chronického onemocnění, kontraindikací pro očkování je naprosté minimum. Ovšem opakovaně se setkáváme se situací, kdy některý praktický lékař pacientovi, který má zájem o očkování proti chřipce, toto očkování aktivně rozmlouvá, případně se specialistou, který očkování nedoporučuje a argumentuje obvykle obavou o zhoršení stavu chronického onemocnění. V zemích na západ od našich hranic by byl přístup obou skupin lékařů bez diskuse nazván postupem non lege artis a zdravotní pojišťovna by zvažovala rozvázání smlouvy,“ shrnuli v odborném časopisu Practicus, který vydává Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, epidemiolog Jan Kynčl a Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění SZÚ.
V USA je očkování proti chřipce pro zdravotníky povinné
V Česku je na rozhodnutí lékařů i dalších zdravotníků, zda se nechají očkovat proti chřipce. Povinná je vakcinace pouze proti virové hepatitidě typu B. V roce 2011 byl schválen Národní akční plán ke zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR, který mimo jiné v sobě zahrnoval i cíl v podobě vyšší proočkovanosti u zdravotníků. „Hlavním prostředkem je edukační činnost, což se v praxi děje formou seminářů, kde přednášejícími jsou lékaři erudovaní v problematice chřipky a významu očkování proti chřipce. Vedle toho existuje veřejně dostupné doporučení Národní imunizační komise k očkování proti chřipce zveřejněné na stránkách MZ a SZÚ,“ shrnuje Štěpánka Čechová mluvčí ministerstva zdravotnictví. V praxi je tak na rozhodnutí jednotlivých zdravotnických zařízení, zda své zaměstnance nechají očkovat či za jakých podmínek jim očkování nabídnou. Přitom je pro ně samotné výhodné, aby jejich lidé očkováni byli. „První nakažení zdravotníci zůstanou doma na nemocenské, což samo o sobě vytváří rizikovou situaci, protože pokles počtu sester vytváří podmínky pro zvýšený výskyt nemocničních nákaz. Další sestry však už nemohou zůstat nemocné doma, a proto dál pracují, alibisticky s rouškou na ústech, která není moc účinná, a tím ohrožují své mnohem rizikovější pacienty,“ popisuje běžnou situaci během chřipkové epidemie docent Maďar. V centrech očkování a cestovní medicíny je očkování proti chřipce pro lékaře i sestry povinné. „Stejné by to mělo být podle mého názoru pro všechny zdravotníky pečující o pacienty, pokud nemají medicínskou kontraindikaci. Tak je to i v prestižních zdravotnických zařízeních v jiných zemích. I tam kde to však povinné není, je proočkovanost zdravotníků značně vyšší než u nás,“ dodává.
Pro tuto povinnost se v roce 2015 vyslovil také profesor Roman Prymula, předseda Vakcinologické společnosti ČLS JEP: „V USA nyní zavedli doporučení očkovat všechny od šesti měsíců nahoru. Dá se tedy očekávat, že tamní proočkovanost napříč populací bude kolem 50 procent, což je u nás nepředstavitelné. Co se nám tam ovšem líbí, je přístup ke zdravotníkům. V ČR totiž máme občas problém s tím, že ve zdravotnických zařízeních dochází k přenosu ze zdravotnického personálu na pacienty. To je na klinikách, kde se věnují imunodefektním pacientům, problém. Různým přesvědčováním tlačíme, byť ne úplně úspěšně, abychom to dělali jako ve Spojených státech. Tam ve státních zařízeních nařídí očkování, a pokud člověk odmítne, musí nosit celou sezónu ochrannou roušku. Když není ochoten akceptovat ani jeden z těchto dvou preventivních mechanismů, je propuštěn. V Kanadě je to sice dobrovolnější, ale pokud dojde k epidemii a člověk je neočkovaný, nesmí přijít do práce a jde na takzvanou nucenou dovolenou,“ popsal před dvěma lety. „V nemocnicích jsou oddělení, kde je kontakt pacientů s okolím omezen a hypotetická nákaza může pocházet pouze ze zdravotníka. Řada zemí i našich zařízení už to pochopila – například v Ústavu pro matku a dítě se zdravotníci očkují tak, aby juniory nenakazili, a není to jen otázka chřipky. Proto v této sezóně chceme začít poměrně intenzivně apelovat na to, abychom zvýšili proočkovanost alespoň na rizikových odděleních,“ doporučoval profesor Prymula.
Očkování jako zaměstnanecký benefit
Naštěstí i v Česku jsou zdravotnická zařízení, která si uvědomují význam vakcinace zdravotníků. Příkladem je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, kde se postupně daří zvyšovat proočkovanost zdravotníků proti chřipce. Mimo jiné očkování nabízí všem zaměstnancům zdarma. Samo vedení nemocnice pak jde příkladem. „Za svůj život jsem mnohokrát viděla, jak nebezpečná chřipka může být, je to onemocnění, které opravdu není radno podceňovat. Jednou jsem si to i vyzkoušela na vlastní kůži, což je zážitek, který už bych si nerada zopakovala. Takže jak z profesního, tak čistě osobního hlediska se již mnoho let nechávám pravidelně očkovat a ke stejné aktivitě se pokouším přesvědčit i své kolegyně a kolegy v rámci VFN,“ vysvětluje Dana Jurásková, ředitelka nemocnice.
Možnost nechat se naočkovat zdarma mají už pět let také zaměstnanci Nemocnice Podlesí v Třinci, která je součástí skupiny AGEL. Jedním z těch, který tuto možnost využil je Libor Škňouřil, lékař kardiologického oddělení: „Nabídku nechat se bezplatně naočkovat vnímám jako velice pozitivní benefit, kterého každý rok využívám, a to i na doporučení mé praktické lékařky. Někteří lidé mají obavy z negativních reakcí organismu na očkování, ale dle mého názoru jeho přínosy jednoznačně převažují. Já osobně jsem prodělal pouze jedinkrát krátkou jednodenní reakci na očkování, avšak za poslední roky mne vůbec nepostihla žádná silnější virová infekce. Očkování doporučuji i svým pacientům,“ popisuje své zkušenosti.
Ludmila Hamplová
