Mívám puzení reagovat na inspirativní zprávy Zdravotnického deníku, ale čas na to mívám jen občas. Musí to být už silný, lépe jen odborný nepolitický impuls. Recentní inspirující článek Petra Musila s názvem Finanční lesk a bída imunoterapie z 12.2.2017 nepochybně počal čistit kalné vody nerozumu k čirému rozumu a tak se tuzemsky přidám. Riskuji, že budu mezi imunofilními akcionáři a mainstreamovými imunoonkoterapeuty pokládán za reakcionáře. Ale snad se v rámci naší, prý znalostní, společnosti ještě rozpomeneme také na bazální znalosti principů nádorové biologie a imunologie a nebudeme v údivu tápat jak zjevně činí američtí akcionáři.
Pan Petr Musil cituje, co řekl Brad Loncar, zakladatel fondu, skrze který lze investovat do společností zabývajících se imunoterapií, listu Financial Times : „Akcionáři se zlobí. Mnoho lidí umístilo své peníze do akcií Bristolu ještě v době, kdy první testy selhaly“(konec citátu). Akcionáři tedy zjišťují, že jeden preparát imunitu nepředělá, ani druhý, rychlý a univerzální lék na veškerou rakovinu, že nebude, kšeft v medicínsko-průmyslovém komplexu že má větší rizika než v komplexu vojensko-průmyslovém, protože přežití dá více námahy než pouhé zabití. Poučením i pro naše potenciální investory nechť je, že před investováním je dobré poučit se o předmětu a potenciálu investování. Zde nepoučení investují v naději, že imunitní mechanismy organismu lze ovládnout tak snadno jako indiánská teritoria a přírodu znásilnit za účelem rychlého zisku prostými ropnými či jinými vrty. Ve věci živých organismů se krok pokroku děje jen krok po kroku. I malý posun, třeba předpony v předložku se cení, je-li pochopen, ale není hned divem obchodovatelným na Wall Street a ještě za života investora. Někdy ani po jeho smrti. Což je dobře. Jen proto snad lidstvo přežije nevědomé akcionáře a znásilňovače maminky přírody.
Že prý podle dalšího citátu z US prostředí „ Nejspíše zjistíme, že u různých pacientů budou fungovat různé kombinace. Tohle je vlastně taková medicína na míru,“ což objevně pravil Roger Perlmutter, výzkumník společnosti Merck. Že jsme každý trochu jiný, se ví, věděly to naše babičky, renesanční malíři aktů, nevěsty vybírající ženichy, vědí to personalisté, umělecké a posudkové komise i molekulární genetikové. Pouze předseda Mao se s tím nechtěl smířit, ale asi i on tušil a důvody k homogenizaci biomasy měl jiné. Heterogenita, diverzita, variabilita, tedy proměnlivost a práce s nimi je podstatou obranných imunitních mechanismů od dob Stvoření.
Jistému rozčarování hlasatelů nové éry masové imunoterapie netřeba se divit. Ani dílčí úspěch netřeba přeceňovat, ale lze se z něj hezky radovat, že třeba přijde další a zase dílčí. Jistě je to o predikci efektu a udržitelnosti nákladů především. Čekal jsem trpělivě až nějak zareagují také nelékaři, třeba akcionáři nebo redaktoři, abych nebyl nekolegiální. Protože i mnozí tuzemští lékařští kolegové hlásají v poslední době revoluční éru imunoterapie, opakujíce firemní slogany jako opakovačka winchestrovka, která se však zázračně trefuje jen v hollywoodských filmech. Dále tedy pokorně učme mediky, že zvládnutí jedné regulace imunosuprese či imunotolerance je dílčím pokrokem, ale nikoli ovládnutí protinádorové imunity a záchranou mas trpících.
I kdybychom onu imunotoleranci vůči nádoru přece jen zcela zlomili, zůstane nám ještě nekonečné řešení problému heterogenity cílových struktur, zejména v epiteliálních nádorech, a pak ještě problém dostatku efektorů v nádorové tkáni. Heterogenitu se naučili firemní vysvětlovači verbálně obcházet vysvětlováním „by-stander effect“, což je pro vysvětlení laikům něco jako nechtěné zasažení svatebčanů vedle zjevných teroristů řízenou, ale zjevně neuřízenou střelou, tzv. paralel damage v řeči vojenské. Ano, i mezi svatebčany mohou být nějací teroristé, ale úplně řízený úspěch to není. Je možné, že nezasažení svatebčané se pak i teroristy následně stanou. A jak zařídit dostatek efektorů úměrný nádoru zkoušel už před dvaceti lety třeba Steven Rosenberg expanzí aktivovaných specifických T-lymfocytů. Tedy v příměru pro laiky se snažil dosáhnout, aby cvičených členů zásahových jednotek bylo srovnatelně s rebely či záškodníky na demonstraci
i v terénu, jinak že zásah uvízne.
Problémů s protinádorovou imunitou je daleko více, než aby ji mohla vyřešit jedna farmaceutická firma podporovaná či plísněná dychtivými akcionáři. Naštěstí. Univerzální zkrocení imunoregulací by na počátku neznamenalo imunoterapii, ale především další zbraň jako již dříve dusíkatý yperit za první světové nebo atomovka za druhé světové války. Až následně z toho pak byl cyklofosfamid a radioterapie, obojí použitelné proti nádorům. Lidstvo je totiž darebné. Bůh to napřed řešil potopou, pak rezignoval. Prosím vzpamatujme se a ctěme pokrok krok po kroku, ať už jsou akcionáři nadšeni nebo strádají. Ona provázanost páchání velkého dobra s touhou po rychlém zisku je asi v současnosti neodstranitelná, ale aspoň obyčejný doktor či amatérský přírodozpytec by si mohl uchovat zdravý rozum. A to už nemluvím o nekřesťanské eskalaci cen a zapomenutí na parametr nákladové efektivity u všech oněch nových imunoterapeutik.
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně
