Zdravotníci se musí stále častěji vypořádat s morbidně obézními pacienty. V Česku, kde žije jeden z nejtlustších národů v Evropě, trpí obezitou třetího stupně zhruba dvě stě tisíc obyvatel, extrémně obézních je na osmdesát tisíc z nich. Výjimkou už dávno nejsou pacienti s hmotností převyšující 150 kilogramů. V jednotlivých nemocnicích jich ročně léčí několik desítek až stovky. S tím přicházejí ruku v ruce komplikace – od jejich transportu, přes vyšetření, hospitalizaci, až po samotnou léčbu. A rostou i náklady na jejich zdravotní péči.

 

S velkou slávou přebírali v polovině ledna moravskoslezští zdravotničtí záchranáři sanitní speciál Mercedes-Benz, upravený pro ošetření a transport pacientů s nadstandardní hmotností nebo rozměry. Vozidlo je mimo jiné vybaveno speciálními nosítky s hydraulickým zvedacím pohonem, což umožní přepravu pacientů s hmotností až 300 kilogramů. Ložnou plochu nosítek lze rozšířit až na 1 120 milimetrů. „Druhým speciálním zaměřením, pokud jde o vybavení, je přeprava nemocných v podmínkách neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními, kteří vyžadující vysoce specializovanou péči, například jde o nemocné s mimotělním krevním oběhem,“ doplnila Petra Špornová, mluvčí Moravskoslezského kraje, který je zřizovatelem záchranky. Pořizovací cena speciální sanitky dosáhla téměř 6 milionů korun a jde o první vozidlo tohoto typu, které bude na severu Moravy sloužit nejen běžným pacientům, ale také ke speciálním převozům těch „nadlimitních“.

„Sanitka jezdí jako vůz běžné rychlé lékařské pomoci. V případě potřeby je však kdykoliv připravena zasáhnout na území celého kraje při speciálním transportu,“ vysvětluje mluvčí zdravotnických záchranářů Lukáš Humpl s tím, že takových transportů, pro něž je vozidlo určeno, není mnoho. „Dost je pacientů, kteří váží kolem 120 až 140 kilogramů, těch s hmotností nad 200 kilo není moc. V běžných sanitkách je ale problém například umístit a upoutat je na nosítka,“ popisuje. A dodává, že z tohoto důvodu museli občas zdravotníci při nakládání a přepravě extrémně obézních pacientů žádat o pomoc hasiče.

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje je druhou největší a jednou z nejvytíženějších v České republice. Loni zdejší záchranáři zasahovali ve více než 102 tisících případech, což je o čtyři tisíce pacientů více než v roce předchozím a o 10 tisíc více než v roce 2011.

Nejtěžší pacient měl 230 kilo

Stopadesát- i více kilogramový pacient není dnes ani v nemocnicích vzácností. Ty musejí kvůli tomu pořizovat nejen speciální diagnostické přístroje, ale také upravovat vybavení nemocničních pokojů.

„Za loňský rok měla naše nemocnice v péči více než stovku pacientů s váhou vyšší než 150 kilogramů. Nejtěžší pacient vážil více než 230 kilogramů. Řada nových lůžek je již uzpůsobena pro vysoké hmotnosti převyšující 200 kilo. Všechna lůžka takovouto nosnost ovšem zatím nemají,“ připouští mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, Tomáš Oborný. Doplňuje, že pro překlady obézních pacientů využívají speciální zvedáky.

„Je potřeba ovšem zmínit i další úskalí, se kterými se potýkáme u extrémně obézních pacientů. Je to například nosnost židlí, které jsou běžně stavěny na váhu zhruba 120 kilogramů. Nebo toalety. Máme je zabudovány do země, u závěsných systémů by to byl veliký problém,“ podotkl Oborný s tím, že nejen vysoká hmotnost, ale také objemnost pacienta může znamenat komplikace. Například u zobrazovacích diagnostických metod. „U magnetické rezonance je pacient navážen do takzvaného tunelu, který má určitý průměr. Podobně je tomu i u CT vyšetření. Tady může vzniknout problém, že pacient do zařízení jednoduše nevejde…“

 Specialisté na tloušťku

Léčba morbidní obezity je jedním z nosných programů Vítkovické nemocnice v Ostravě. S pacienty, jejichž váha se pohybuje kolem 130 kilogramů, se zde proto setkávají vcelku běžně. Ani pacient, který váží více než 150 kilogramů, není výjimkou.

„Běžná lůžka jsou konstruována na nosnost do 150 až 170 kilogramů. Lůžka s větším pracovním zatížením – do 250 kilogramů, máme na JIPkách, na oddělení ARO i chirurgie, které se léčbě morbidně obézních pacientů věnuje i primárně. Čtyři z těchto lůžek jsou zároveň i vážící. Na operačních sálech disponujeme operačním stolem pro morbidně obézní pacienty, jehož nosnost je konstruována na hmotnost do 360 kilogramů,“ říká Nina Hrtanová, vrchní sestra chirurgie, urologie a centrálních operačních sálů Vítkovické nemocnice. Jak doplnila, pro přesun obézních pacientů zde využívají transportní rolovací desky, takzvané rollboardy, na oddělení LDN mají k dispozici mobilní zvedací rameno.

Na dotaz, zda kvůli tomu museli speciálně upravovat pokoje pro tyto pacienty, odpovídá: „Ne, ale na některých odděleních je k dispozici například prostornější bezbariérová koupelna s WC, kterou mnohdy využívají právě obézní pacienti.“ Nejtěžší pacient, kterého ve Vítkovické nemocnici léčili, vážil 225 kilogramů.

Rozšiřují i další

Lůžka či operační stoly s vyšší nosností, ale třeba i prostornější a bytelnější vozíky pro přepravu obézních pacientů či různá speciální zvedací zařízení pro manipulaci s nimi, se už stávají celkem běžným vybavením nemocnic.

Ovšem za cenu zvýšených nákladů. „Standardní nová a moderní lůžka jsou již konstruována na nosnost 180 kilogramů. Na ARO a jednotkách intenzivní péče máme lůžka vyšší kategorie s větší vybaveností a jejich nosnost je 250 kilogramů. Máme také několik lůžek s možností prodloužení čela,“ líčí situaci v Nemocnici Krnov mluvčí Daniel Svoboda.

Podle jeho slov počítali už při rekonstrukci budov nemocnice s tím, že moderní lůžka jsou širší, takže tomu přizpůsobili zárubně. „Manipulace s pacienty s nadstandardní hmotností je obtížná, pro překlady těchto pacientů voláme hasiče,“ doplňuje Svoboda s tím, že do konce února by jim měly být dodány další dva invalidní vozíky s nosností 190 kilogramů pro přepravu těchto pacientů, které doplní stávající mobilní váhu se zvedacím zařízením s nosností až 400 kg. Horší je to ale v případě, že pacient potřebuje speciální vyšetření. „Některé přístroje pro celkovou hmotnost pacienta nelze použít – například CT,“ dodává Svoboda.

Vyšší náklady také na léčbu

Vyčlenění pokoje pro danou osobu, nutnost zajištění většího počtu personálu, zvýšená spotřeba léčiv, zvýšená spotřeba speciálního zdravotnického materiálu, rizika dekubitů, pádů, a podobně. Takto vypočítává některé komplikace v souvislosti s léčbou obézních pacientů hlavní sestra Nemocnice Valašské Meziříčí, Jana Pelikánová. Bariatrický chirurgický výkon zde podstupuje v průměru pět desítek pacientů ročně. „V letošním roce chceme pořídit nová standardní lůžka na chirurgii a navíc i 2 lůžka s vyšší nosností,“ doplňuje hlavní sestra Pelikánová s tím, že nová lůžka s nosnosti do 170 kg již mají na oddělení následné péče, ostatní starší lůžka v rámci nemocnice jsou konstruována do 120 kilogramů.

Jak se shodují zástupci citovaných nemocnic, celková péče o výrazně obézní pacienty je výrazně finančně nákladná. A nejde jen o vybavení pokojů, ale také o speciální vyšetřovací přístroje, kterými zdaleka nedisponují všechny nemocnice. Výrazně vyšší jsou také náklady na samotnou léčbu těchto pacientů. „Léčba u hmotnostně výrazných pacientů je v každém případě komplikovaná a náročná,“ připouští Daniel Svoboda, mluvčí krnovské nemocnice. „Tito pacienti jsou zatíženi vysokou rizikovostí. Špatná manipulace s pacientem může vést ke zvýšenému riziku vzniku dekubitů, náročná je ošetřovatelská péče, výše již zmíněná obtížnost vyšetření, větší spotřeba léčiv, materiálu, velmi špatný přístup k cévnímu řečišti. Jakýkoliv výkon je náročnější na množství personálu a podobně,“ uzavírá.

-ova-