Poslanci se vrátili ke vzdělávání sester a hýřili nápady. Systém 4+1 ale zřejmě nakonec projde

Po několika měsících se včera poslanci vrátili k projednávání zákona, který upravuje vzdělávání zdravotních sester. Jak ukázala diskuse. vládní koalice i opozice podporují systém 4+1, o kterém jsme již ve Zdravotnickém deníku několikrát psali. Pauza, kterou si vyžádalo stažení zákona ze sněmovny ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem (ČSSD), jeho podobu nijak zásadně neovlivnila. Sám ministr se za změnu zákona jednoznačně postavil. Někteří poslanci přišli s návrhy, z nichž část řeší důležitá technická témata, avšak objevily se i kuriozity. Šéf zdravotního výboru sněmovny profesor Rostislav Vyzula (ANO) byl zřejmě natolik „naměkko“ ze čtvrtečního parlamentního semináře o čínské medicíně, že hned na druhý den navrhl do zákona o vzdělávání sester zakotvit obor terapeuta (či specialisty) čínské medicíny. Jana Pastuchová (ANO), zase nechce dovolit porodním asistentkám, aby se staraly o kojence. Poslankyně také varovala před snahami zákon vůbec neschválit kvůli tomu, že sestra nebude mít vysokoškolské vzdělání.

„Navazuji na včerejší naprosto excelentní seminář, který proběhl zde ve sněmovně a týkal se tradiční čínské medicíny,“ uvedl svůj návrh na vznik oboru terapeut čínské medicíny, profesor Vyzula, který míní, že “nemůžeme zavírat oči před tím, že tradiční čínská medicína zde neexistuje“. Bude to zřejmě poprvé, pokud šéf sněmovního výboru uspěje, kdy nějaký profesní obor vznikl přímo v parlamentu pod dojmem jednodenního semináře.

Ministr chce absolventy lépe připravené na praxi

„Novela zákona v případě sester zavádí takovou změnu, že ten, kdo absolvuje střední zdravotní školu, což znamená čtyřleté střední zdravotnické vzdělávání, tak už dále mu stačí jenom jednoroční studium na vyšší odborné škole, aby se stal kvalifikovanou všeobecnou sestrou. Říkám stal, myslím stal i stala, protože nám počet mužů v tomto povolání k mé velké radosti rapidně stoupá,“ uvedl projednávání zákona ministr Ludvík a dodal, že spolu s ministerstvem školství bude usilovat o „vytvoření nového rámcového vzdělávacího programu, jehož cílem je, aby budoucí absolventi středních zdravotních škol byli lépe připraveni na praxi“.

„Chceme se vrátit k tomu, aby střední zdravotnické školy byly tím etalonem kvality, kterým v minulosti bývaly,“ zdůraznil ministr a vyjádřil naději, že navržené úpravy přivedou do praxe více zdravotnických pracovníků, především všeobecných sester. „Jinými slovy předpokládáme, že se nám zvýší počet kvalifikovaných sester, které můžou pracovat samostatně, čímž se nám podaří do jisté míry vykrýt současný nedostatek, který především pociťujeme v lůžkových zdravotnických zařízeních,“ uzavřel Miloslav Ludvík.

Poslankyně varovala před neschválením zákona

Poslankyně Jana Pastuchová se razantně vypořádala s odporem vůči zákonu a systému 4+1. „Tlak na neschválení části tohoto zákona a konkrétně návrh na zkrácené studium je opravdu veliký a myslím si, že ještě bude. Doslechla jsem se, že různé skupiny budou oslovovat vás, poslance, a vysvětlovat jim, že není dobré, aby zdravotní sestra neměla vysokoškolské studium. Tím, že ho nebude mít, prý degradujeme toto povolání, zhorší se péče o pacienty a podobně. Dokonce je přednášeno, že proběhla studie, která říká, že když se o pacienty stará vysokoškolsky vzdělaná sestra, je na těchto odděleních menší úmrtnost. Ptala jsem se, kde že tento výzkum probíhal. Nebylo to v naší republice. Dalším důvodem pro to, aby vás někdo ovlivnil, bude to, že vám bude předkládáno, že tato sestra nebude moci jít pracovat do zahraničí. Prosím a znovu všem opakuji, žádné vysokoškolské vzdělání se neruší. Kdo bude chtít pracovat v zahraničí, může tak jako dosud studovat na vysoké škole. Také budete slyšet, jací studenti nyní navštěvují střední zdravotnické školy. Už to není jako dřív, s tím možná mohu souhlasit. Pak se ale ptám, jak je možné, že většina těchto studentů vystuduje následně vysokou školu. Bylo zde již minule řečeno, že zkrácené studium pojmenované tzv. 4+1 se bude týkat studentů středních zdravotních škol, kteří se čtyři roky odborně připravují na své budoucí povolání. Netýká se to ostatních studentů jiných oborů, kteří se až na vysoké škole nebo vyšší odborné škole seznámí poprvé s něčím, co je má naučit znát odbornou problematiku a naučí se to vlastně po třech letech. Tedy čtyři roky zdravotní školy asi nejsou pro odborné vzdělání nic, když nám následně stačí tři roky,“ obsáhle vysvětlila Jana Pastuchová a dodala: „Až za vámi tedy někdo přijde a bude vám říkat, že zastupuje sestry, zeptejte se, kolik těch sester zastupuje. Jestli je to těch 80 tisíc v celé naší republice.“

Jana Pastuchová pak přednesla několik pozměňovacích návrhů, například:

aby zdravotnický záchranář bez odborného dohledu mohl jezdit na zdravotnické záchranné službě až po jednom roce výkonu povolání na akutní lůžkové péči nebo urgentním příjmu,

Mohlo by vás zajímat

Praha chce nemocnicím přispívat na péči o lidi bez domova

vypustit péči porodní asistentky o kojence,

zakotvit nový nelékařský zdravotnický obor – terapeut chronických ran.

Farmaceutický asistent – zatím šestkrát jinak

Poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský upozornil na to, že k zákonu existuje šesti variantní řešení vzdělávání profesní skupiny farmaceutický asistent. „Toto variantní řešení předkládám proto, že doposud nedošlo k úplné shodě mezi zástupci odborné veřejnosti a ministerstva zdravotnictví a předpokládám, že konečné řešení budeme řešit na jednání garančního výboru. Osobně preferuji variantu, která zakotvuje nově vzdělávání farmaceutických asistentů ve stejném režimu jako u zdravotních sester, tedy v takzvaném režimu čtyři plus jedna, tedy středoškolské vzdělání s maturitou následované jedním rokem vzdělání na vyšší odborné škole. A dále tento pozměňovací návrh dává možnost uznat odbornou způsobilost studentu farmaceutické fakulty, který má kompletně zakončené tři ročníky magisterského studia, avšak s tím, že musí následovat šest měsíců práce pod odborným dohledem. Tady je třeba si uvědomit, že praktický výcvik je na farmaceutické fakultě doménou až vyšších ročníků studia. Proto požadavek na šestiměsíční práci pod dohledem je naprosté minimum, které by měl uchazeč absolvovat pod odborným dohledem, aby se naučil těm praktickým dovednostem. Návrh také řeší přechodné období pro vzdělávání farmaceutických asistentů, kteří studují v dosud platné dikci zákona a uznání odborné způsobilosti těm farmaceutickým asistentům či laborantům, kteří studovali dle platné či dříve platné legislativy. V každém případě bychom ale konečné stanovisko měli sladit se skutečnými požadavky praxe, což pevně věřím, že se následně stane,“ uvedl Vít Kaňkovský.

-cik-