Opravdu jsou pro vás některé písničky nebo skladby významnější než jiné? A proč vlastně? Proč máte rádi právě tento konkrétní typ hudby nebo hudební žánr? Švýcarští výzkumníci na základě své nové menší studie tvrdí, že dokáží určit, proč je pro nás některá hudba nebo i některý zážitek tak významný. Především však zkoumali vliv LSD na reakci lidí na vnější podněty. Halucinogeny jsou totiž stále v hledáčku vědců pro své možné léčebné účinky, například v onkologii nebo psychiatrii.
Jak píše na portálu LiveScience.com Agata Blaszczak-Boxeová, vědci během svého výzkumu podávali jeho účastníkům LSD (dietylamid kyseliny lysergové) a sledováním jejich mozkové aktivity byli schopni určit, jak tyto osoby reagují na vnější podněty, jako například na hudbu nebo určité události. Autorský tým tvrdí, že význam, který věcem přikládáme, je spojen s činností určitých oblastí našeho mozku, u nichž již dřívější výzkumy prokázaly spojitost s tím, jak člověk pojímá sám sebe.
Trip s hudbou
„Nyní se zjistilo i to, které buňky, jaké konkrétní chemické působky a které oblasti mozku se aktivizují, pokud začneme vnímat situaci ve svém okolí jako důležitou a významnou. Vědět tohle je důležité, například proto, abychom mohli lépe zacílit léčbu psychických onemocnění,“ vysvětluje spoluautorka studie Katrin Prellerová z Univerzitní nemocnice v Zürichu, kde se zabývá výzkumem v oblasti psychologie a neurověd.
Předchozí výzkumy ukázaly, že LSD svým účinkem mění v mozku uživatele to, jaký význam připisuje svému okolí. Dosud však nebylo jasné, které chemické látky a které regiony mozku se na této změně vlastně podílí.
V rámci uvedené studie vědci ve třech sériích skenovali mozky 22 osob, kterým před každým snímáním podali placebo, poté LSD a naposledy LSD a lék ketanserin, který některé účinky kyseliny lysergové v centrální nervové soustavě blokuje. Během skenování účastník výzkumu navíc poslouchal písničky, o nichž tvrdil, že pro něj mají zvláštní význam a poté i jiné sklady, které pro něj nijak důležité nebyly.
Vědci zjistili, že hudební skladby, které byly pro posluchače za normálních okolností bezvýznamné, pro ně získaly na významu, pokud je tito lidé poslouchali pod vlivem LSD. A tento účinek LSD byl slabší, pokud pokusné subjekty látku dostaly spolu s ketanserinem. Výsledky byly uveřejněny v odborném časopise Current Biology.
Skeny mozku ukázaly, že tato změna — od nevýznamného hodnocení k významnému — nastala proto, že LSD ovlivnilo určité receptory a struktury v mozku, jejichž funkce má souvislost s tím, jak člověk vnímá své já. Což znamená, že na tyto receptory by se mohla zaměřit léčba lidí, kteří mají psychické potíže a nesprávně vnímají své okolí. Příkladem mohu být například psychózy, u nichž nemocný ztrácí kontakt s realitou.
S halucinogeny bez deprese až ke smrti
Jak píše ve svém komentáři Adam Halberstadt, mimořádný profesor psychiatrie z Kalifornské univerzity v San Diegu, kromě náznaků léčiv, které mohu díky podobným objevům vznikat, se zjistilo i to, že halucinogenní drogy mohou mít léčebný potenciál samy o sobě. Podle něj již dvě studie publikované v roce 2016 ukázaly, že i jednotlivé podání halucinogenu psilocybinu, obsaženého v populárních „magických houbičkách“ lysohlávkách, by mohlo snižovat pocit úzkosti a deprese u onkologických pacientů.
O „mystických“ zážitcích po podání psilocybinu i LSD Halberstadt píše: „Účinek halucinogenů prohlubuje vnímání významu a osobní důležitosti aktuálních prožitků, což může být jedním z faktorů, proč mají zážitky po jejich konzumaci nádech mystična a proč by také mohly být případně využity pro léčebné účely. Pacienti, kteří věří, že smrt je hluboký a významný zážitek, mnohem klidněji přijímají, že se jejich život chýlí ke konci.“
-ipo-
