Náhodné mutace jsou hlavním faktorem způsobujícím rakovinu, potvrzuje nová studie. Za dvěma třetinami genetických mutací, zjištěných u nemocných s rakovinou, stojí náhodné chyby, k nimž dochází při dělení buněk a nikoliv třeba nesprávná výživa nebo chemikálie. Tvrdí to tým vědců z Johns Hopkins University. Zároveň ale zdůrazňuje, že obvyklá převaha náhody, neznamená, že se na rozvoji některých nádorů nepodílejí více jiné faktory a že by tedy preventivní opatření, doporučovaná lékaři, postrádala smysl.
„Doufám, že tento výzkum nabídne útěchu doslova miliónům pacientů s rakovinou, jejichž životní styl byl téměř dokonalý, kteří nikdy nekouřili, vyhýbali se slunci.. pravidelně cvičili,“ prohlásil na tiskové konferenci, o níž informovala televizní stanice NBC News, doktor Bert Vogelstein z Johns Hopkins Kimmel Cancer Center. „Není to vaše vina. Nic z toho, co jste udělali, nebo neudělali, není odpovědné za vaši nemoc,“ zdůraznil. Ujistil přitom zejména rodiče nemocných dětí, že většina onkologických chorob v tomto věku je způsobena náhodnou mutací. „Musí vědět, že tato onemocnění mohou děti postihnout bez ohledu na to, co jejich rodiče udělali. Nepotřebujeme činit nikoho vinným v tragické situaci,“ uvedl vědec.
Nejdůležitější je podle něj to, aby byl možný výskyt rakoviny hlídán i u toho člověka, jenž si může myslet, že je jeho riziko nízké, protože žije zdravě a v rodinné anamnéze takovou zátěž nemá. Bádání jeho vědeckého týmu ukazuje, že úplně u každého jedince najdeme riziko vzniku rakoviny, která je v USA i v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí.
Náhoda nebo chování a prostředí?
Bert Vogelstein spolu s kolegou Cristianem Tomasettim již v roce 2015 způsobili poprask, když do veřejného prostoru vypustili myšlenku, že za rakovinou většinou stojí náhoda. Dnes tvrdí, že jejich závěry a vyjádření byly nepochopeny a dezinterpretovány. Nikdy netvrdili, že lze většinu onkologických onemocnění připsat jenom náhodným chybám. Ke svému tehdejšímu výzkumu se nyní vrátili, dvakrát zkontrolovali původní data a připojili další, týkající se častých typů rakoviny například prsu. Ta potom porovnali s údaji z 69 zemí světa. Svůj závěr aktuálně publikovali v časopise Science. “Dvě třetiny mutací u rakoviny je způsobeno náhodně. To neznamená, že dvě třetiny všech případů rakoviny je způsobeno náhodnou mutací,“ vysvětluje dr. Tomasetti.
Ve studii jsou rozděleny mutace do tří skupin:
Dědičné genetické mutace, jako jsou například BRCA geny, které najdeme u 5 procent všech případů rakoviny. Autoři je nazývají „H“ mutacemi (heritage).
Mutace, způsobené prostředím, které jsou ovlivněny chováním jedince, například kouřením, stravováním, pohybem, sluněním, ale i vnějšími faktory jako jsou chemické látky v životním prostředí. Ty jsou označeny jako „E“ mutace (enviroment).
Náhodné mutace, které vznikají, protože se buňky dělí. Při dělení dochází ke kopírování genetického kódu, které není dokonalé a je zatíženo náhodnými chybami. Tady je tedy na místě označení „R“ mutace (random).
„Vždycky, když se buňky dělí, dochází chybám. Po většinu času tyto mutace nezpůsobí žádnou škodu. Občas se objeví v genu, který spustí rakovinu. To je smůla,“ snaží se přiblížit jinak složitější proces Vogelstein.
Obecně jakýkoliv typ rakoviny může být způsoben některým z výše uvedených tří příčin mutací. Pro rozvoj a zhoršování onkologického onemocnění je potřebná víc než jedna mutace. „Nemůžete přiřadit jednu příčinu k specifické rakovině, protože nevíte, odkud nezbytné mutace pocházejí v individuálním případu. Mohou být důsledkem jakékoliv kombinace prostředí, dědičnosti a náhodné replikační chyby,“ řekl NBC News Kevin Conway z britské The Open University, jenž se také na výzkumu podílel.
„U některých pacientů může být podíl H nebo R faktoru dost vysoký na to, aby způsobily všechny mutace, které jsou potřebné pro vznik pacientovy rakoviny, zatímco u jiných budou některé mutace způsobeny H, některé R a zbývající E faktorem,“ napsali autoři z Johns Hopkins ve svém článku v Science.
Méně náhody u rakoviny plic, více u mozku
„Je dobře známo, že se musíme vyhýbat environmentálním faktorům, jako je kouření, pokud chceme snížit riziko, že dostaneme rakovinu. Ale už se tak běžně neví, že se v každém okamžiku normální buňky dělí a kopírují svoji DNA, aby vznikly dvě nové buňky a tak vznikají násobné chyby,“ říká Tomasetti.
Náhodné mutace hrají svoji roli i u těch druhů rakoviny, které mají jasnou souvislost s chováním lidí a prostředím, v němž žijí. Například rakovina plic je způsobena zejména kouřením, ale i pokud je jedinec vystaven expozici azbestu, nebo radonovému plynu. Avšak přibližně 35 procent mutací pozorovaných u rakoviny plic je také náhodných. Vogelstein ovšem zdůrazňuje, že toto zjištění není v rozporu s obecným poznatkem, že 89 procentům všech nádorů plic lze předejít. Muži, kteří kouří, mají 23krát vyšší pravděpodobnost, že se u nich objeví rakovina plic v porovnání s nekuřáky, u žen – kuřaček je tato pravděpodobnost 13x vyšší.
Které druhy rakoviny naopak nejvíce závisí na náhodě? Vědci dávají jako příklad nádory mozku a většinu dětských onkologických onemocnění. Velký vliv má náhodná mutace i u tkání, v nichž se buňky často dělí, čili u rakoviny tlustého střeva, ačkoliv opět zopakujme, že i tady velkou roli hraje složení stravy, kouření a pohyb.
Vogelstein s Tomasettim tvrdí, že jejích zjištění jsou v souladu s vědecky přijímaným faktem, že 40 procentům onkologických onemocnění lze předejít, pokud lidé nekouří, nepřehánějí to se sluněním, vyhýbají se soláriím, jedí ovoce a zeleninu namísto červeného masa a pravidelně cvičí.
Dokonalí lidé na dokonalé planetě by také trpěli rakovinou
But Vogelstein přiblížil novinářům náhodné riziko na příkladu scénáře z oblasti science fiction. „Představte si, že by někdo opravil všechny vaše geny tak, že by byly dokonalé. Pak bychom odletěli na jinou planetu, přičemž bychom vybrali takovou, kde slunce neemituje ultrafialové záření. Na té planetě by nebyl žádný průmysl. Každý by si dával kapustový shake k snídani, obědu i večeři. Dokonce i na této nové planetě by naše buňky stejně dělaly chyby,“ vysvětluje vědec s tím, že za těchto zdánlivě perfektních podmínek by lidé opět trpěli rakovinou.
Vogelstein přidává ještě jinou analogii. „Rakovina napadá zhruba 1,6 miliónu obyvatel USA každý rok a zabije 600 tisíc z nich. Co jiného to je než válka? Věda často hledá nesprávného nepřítele. Nejvíce nepřátel je ovšem v nás. Jsou tady stále,“ míní spoluautor studie a doufá, že studium náhodných mutací povede k nalezení cest, jak je včas odhalit a případné korigovat.
-cik-
