Ustrašený, zamlžený a místy levicový. Takový je program ODS pro zdravotnictví roku 2017

„Není to zrovna lehký úkol – prezentovat zdravotnický program pravicové strany,“ povzdechl si na sobotní programové konferenci ODS lékař, někdejší plzeňský hejtman a současný stranický expert pro zdravotnictví Petr Zimmermann. Řekl tím v kostce vše. Úkol se zřejmě zdál občanským demokratům tak těžký, že na něj rezignovali. Představili několik hesel, která lze stěží označit za program. Pravicových je v něm několik nesmělých náznaků, které vyvažují nápady spíše levicové. Stranický program přitom bývávala výkladní skříň ODS. Ten zdravotnický, sepsaný pozdějším ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem a jeho spolupracovníky v roce 2006, předběhl svou dobu. Kdyby z něj současní lídři strany opsali hlavní pasáže, pořád by to byl nejmodernější a nejpropracovanější program pro zdravotnictví na české politické scéně. Jenže ODS je natolik traumatizovaná politickou cenou, kterou údajně musela zaplatit za snahu o reformu zdravotnictví, že se rozhodla téma zazdít.  Petr Zimmermann se alespoň snažil některé z bodů, jež v programu chybí, doplnit při svém projevu, ale není jasné, zda se k nim ODS před voliči stejným způsobem také zaváže.

„Jak víte, ODS se české zdravotnictví již pokusila zreformovat, pokusil se o to tehdejší tým ministra Julínka, zavedl poplatky a v roce 2008, ale nejenom tehdy, jsme za to zaplatili obrovskou politickou cenu. Pravdu měli tehdejší skeptici v čele s Evženem Tošenovským, kteří ministra Julínka navštívili a říkali mu: Tomáši, odlož ty poplatky, něco si vymysli, ať je to alespoň po těch krajských volbách. A Tomáš Julínek, kterého znáte a kterého zdravím… říkal: Ne kvůli těm poplatkům, kvůli těm vašim s prominutím ksichtům to prohrajete. Pravda ovšem bylo to první,“ prohlásil na sobotní konferenci ODS Petr Zimmermann. Tím patrně chtěl zdůvodnit předkládané programové teze. Hesla, formulovaná opatrně a vágně, by se mohla z 90 procent objevit v programu kterékoliv demokratické strany kolem středu politického spektra.

Zdravotnický program ODS roku 2017 je zaměnitelný. Nejsou v něm ostrá pravicová slova jako je spoluúčast, nadstandard, soutěž, nakupování zdravotních služeb. Jenom jednou v prezentaci zaznělo slovo trh (v programu není vůbec) a zcela tabuizován je pojem privatizace. Chybí ale i středová témata, orientovaná na přemýšlivé a vzdělané lidi, která obsahoval Julínkův program, například udržitelnost zdravotnictví s ohledem na demografické výzvy, dohled nad zdravotním pojištěním a nárokem pacienta, nominální pojistné apod. A samozřejmě tam není kdysi nejvýraznější hit ODS – individuální spořící účty.

Kvalitní a dostupné zdravotnictví – jak originální!

Po prvních třech větách o „kvalitním a dostupném zdravotnictví“, která si může dát do vínku jakákoliv politická strana, následuje jedna věta pro pravicového voliče nadějná:  „Nicméně je třeba zavést více otevřený systém, který respektuje svobodu volby a řízenou konkurenci poskytovatelů.“ Dál ale už nenásleduje nic, co by tuto myšlenku rozvíjelo. Nevím tedy, kdo si a co bude svobodně volit (předpokládejme, že pacienti služby) a kdo bude onu konkurenci řídit.

Další věta hovoří o dobrém finančním ohodnocení zdravotníků a mimo jiné – odboráři radujte se – o omezení přesčasové práce. Jak tomu máme rozumět? Co chce ODS udělat? Zákoník práce, jehož podobu ODS kritizuje jako socialistický výmysl, z pravicového pohledu přeci zdravotnictví dusí. Požadavky na omezení přesčasové práce přišly z Evropské unie, té unie, která to za podobné regulace od ODS schytává. Mnozí profesoři a manažeři nemocnic říkají, že tudy cesta nevede, že přehnané požadavky na regulaci pracovní doby jsou v rozporu s potřebami zajištění péče o pacienty, ale i získání dostatečných zkušeností (chcete-li rutinních návyků) pro mladé lékaře. Jistě argumenty jsou silné na obou stranách, ale že je ODS zajedno s odboráři, je skutečně novinka.

Zavedeme zavedené

Následuje kapitolka „Zavedeme“. Hned první bod budí rozpaky. ODS píše, že zavede: „Princip DRG – ‚za stejnou péči stejná úhrada‘ “. DRG se už zavádí mnoho let. Ministr Svatopluk Němeček z ČSSD usoudil, že se nezavádí dobře a povolal do čela UZIS docenta Ladislava Duška z Brna, aby mj. dal DRG zase dohromady. Docenta Duška si všichni chválí, dokonce i pravice a všichni čekají co tedy s tím DRG udělá. Samotné DRG je ale pouhý nástroj, který nezajistí „za stejnou péči, stejné úhrady“, pouze lépe popíše současný systém, jeho produkci a propojí ekonomiku s odbornými výsledky. Ale rozhodnutí o tom, co s tím vším dál, je čistě politické. Levice a odbory budou logicky požadovat „za stejnou péči, stejné úhrady“. Proč ale totéž činí pravicová strana, kdysi nositelka myšlenek o nakupování zdravotní péče a odměňování podle kvality a výkonu?

ODS chce také zavést „jednodušší a průhlednější vyhlášku o úhradách, sazebník i tvorbu cen léků a zdravotnických prostředků“. Tím dokládá, že rezignuje na jakékoliv změny systému. „Jednodušší a přehlednější“ vyhlášku chtějí všichni, i komunisté (nakonec jediný, kdo se odliší a zaujme voliče, bude Andrej Babiš, když navrhne vyhlášku zcela zrušit). Opět připomeňme, že kdysi to byla ODS, kdo prosadil, aby se mohly pojišťovny s poskytovateli dohodnout i jinak, než je v úhradové vyhlášce a kdo v ní neviděl hlavní nástroj v řízení zdravotnictví, spíše naopak.

Další body jsou neškodně obecné, kutá na nich i současné ministerstvo zdravotnictví a mají je – anebo budou mít v programu – ostatní politické strany: elektronizace, jednodušší vzdělávání lékařů a sester, kvalitní domácí hospicová péče. Věta, že ODS zavede: „Rovná pravidla a podmínky pro nemocnice i ambulantní zařízení, a to bez ohledu na to, zda jsou státní, krajské, městské, církevní nebo soukromé,“ naznačuje, že spíše než ambice rozvíjet soukromý sektor, bude straně stačit, když se alespoň nebude soukromým zařízením ubližovat.

Nejsilnějším bodem rubriky „zavedeme“ tak zbývá jediný: „Individuální zdravotní pojištění na míru.“ Žel bez jakéhokoliv náznaku, co se tím myslí. Pod těmito pěti slovy si lze představit celou škálu nápadů a jejich provedení.

Zruší byrokracii, ale čím jí nahradí?

ODS ví, co zruší – nadbytečnou byrokracii (kdo by to nechtěl, že?) a „nadbytečné byrokratické instituce, například přístrojovou komisi.“ (P. Zimmermann dodal, že také chtějí zrušit výběrová řízení, ale v programu to není). Odpovědná strana by při takovém návrhu měla říci i ono bé, totiž jakým způsobem hodlá zajistit finanční udržitelnost systému. Již před více než deseti lety to byla ODS, kdo varoval, že se ve zdravotnictví objevují stále nové a dražší technologie a že je třeba s tím něco dělat, pokud nemá celý systém finančně zbankrotovat. A připomeňme také, že cestu viděla jednak v otevření dveří soukromým penězům a jednak v posílení role zdravotních pojišťoven.

V současném programu to sice není napsáno, ale Petr Zimmermann při své prezentaci prohlásil: „Chceme zavést hodnocení nových technologií, tzv. HTA (Health Technology Assessment – pozn redakce), abychom mohli kontrolovat vstup nových léků a nových technologií do zdravotnictví.“ Lze ale předpokládat, že HTA budou požadovat i levicové a populistické strany. Nejrozvinutější je tento způsob hodnocení ve Velké Británii, která má národní zdravotní službu, tedy státní systém, jenž se nachází v permanentní krizi. HTA bude muset opět posuzovat nějaká komise, nebo rovnou celá nová instituce. Přitom jestli dnes někdo skutečně hlídá a měl by i nadále hlídat náklady, jsou zdravotní pojišťovny. Proč jim ODS náhle nevěří a neorientuje se na jejich posílení v systému? Navíc, pokud jde o léky, HTA v podstatě funguje díky revizím a posuzování Státním ústavem pro kontrolu léčiv, což bylo zavedeno za ministra Julínka.

Prosadíme Voldemorta

V kontextu výše uvedeného, musí vzít pravicový volič za vděk alespoň prvním bodem další rubriky zdravotnického programu „Prosadíme“: „Širší možnosti volby pro pacienta, včetně volby nákladnější metody či materiálu nebo konkrétního zdravotnického pracovníka (pacient si doplatí pouze rozdíl oproti plně hrazené péči).“ Bod upřesnil P. Zimmermann takto: „Stanovíme co je a co bude všem hrazeno ze zdravotního pojištění a na co si budou moci lidé legálně a proti stvrzence připlatit, anebo se připojistit…“. Je to takový nesmělý náznak spoluúčasti a nadstandardů, aniž by byla tato voldemortovská slova vyslovena.

Další body jsou opět zaměnitelné s plány jiných politických stran, neboť všichni přeci chtějí občanům zajistit rozvoj špičkové medicíny, dostupnost praktických lékařů, pediatrů a zubařů, podpořit domácí péči a provázat zdravotní a sociální péči.

Zbývají už jenom dva body, kde by se mohla ODS odlišovat. Prvním je obnovení stropu pro odvody zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy. Jistě přiláká milióny voličů. Druhý je pak formulován takto: „Prosadíme funkční systém letecké záchranné služby bez zakládání nových státních podniků a porušování evropských předpisů.“ Čtenář programu zoufale volá: a co tedy navrhujete? Ve skutečně pravicovém a odvážném programu by možná spíše stálo: „Obnovíme zajištění letecké záchranné služby soukromými poskytovateli, kteří se za deset let osvědčili kvalitou i nákladovou efektivitou pro stát.“ Odvaha však chybí zdravotnickému programu ODS roku 2017 ze všeho nejvíce.

Tomáš Cikrt 

Poznámky:

1. Autor doznává, že sice netvořil program ODS, není a nikdy nebyl členem žádné politické strany, ale v letech 2006 až 2009 působil jako mluvčí ministra zdravotnictví Tomáše Julínka.
2. Rozlišení kapitol „zavedeme“ a „prosadíme“ je ve zdravotnickém programu ODS zbytečné, protože většina bodů v „zavedeme“ už je českém zdravotnictví zavedených a ty, které nejsou, nelze jednoduše „zavést“, je nutné je tedy „prosadit“, protože k nim je třeba změnit zákony.