Česko vydává podprůměrné prostředky na výzkum ve zdravotnictví

V rozhovoru pro Zdravotnický deník ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík zmínil spolupráci FN Motol s českou biotechnologickou společností SOTIO, která patří do skupiny PPF. SOTIO se zaměřuje na léčbu nádorových a autoimunitních onemocnění a věnuje se výzkumu vlastní platformy aktivní buněčné imunoterapie na bázi dendritických buněk. Chtěli jsme vědět, jak se dokáže prosadit česká společnost v tak konkurenčním a penězi nabitém prostředí, jakým jsou biotechnologie a léčba těch nejvážnějších chorob.  Zajímala nás spolupráce s nemocnicemi i aktivity v Číně. Na otázky ZD odpověděl Richard Kapsa, ředitel komunikace firmy SOTIO.  

Na jaké oblasti výzkumu se vaše společnost zaměřuje, kde vidíte své přednosti v rámci ostré mezinárodní konkurence?

SOTIO se zaměřuje na výzkum a klinický vývoj nových metod léčby nádorových a autoimunitních onemocnění. V této oblasti se věnujeme nejen vlastnímu výzkumu a klinickému vývoji, ale zaměřujeme se i na spolupráci s partnery, licenční dohody, investice či akvizice. Nejrozvinutějším projektem je vlastní platforma aktivní buněčné imunoterapie (ACI) na bázi dendritických buněk. SOTIO ověřuje bezpečnost a účinnost svých produktů DCVAC v rámci řady klinických hodnocení fáze I až III zaměřených na pacienty s nádorovým onemocněním prostaty, vaječníků a plic. SOTIO spolupracuje se švýcarskou NBE-Therapeutics na vývoji nových protinádorových přípravků na bázi konjugátu protilátky a léku (ADC), s francouzskou Cytune Pharma na vývoji nových imunoterapeutik na základě Interleukinu 15 (IL-15) určených pro léčbu nádorových onemocnění. S německou společností Lead Discovery Center jsme letos uzavřeli dohodu, která nám dává výhradní práva na vývoj nových přípravků zaměřených na metabolismus nádorových buněk.

Silnou konkurenci samozřejmě vnímáme, a proto realizujeme strategii budování diverzifikovaného portfolia s větším počtem testovaných metod léčby nádorových onemocnění. Nesoustředíme se proto jen na DCVAC, ale nad rámec výše uvedeného hledáme další přípravky a terapie, které bychom do portfolia mohli zařadit. Jako naši výhodu vnímáme flexibilitu v rozhodování danou zázemím mateřské skupiny PPF a to, že se nám podařilo vybudovat vlastní kapacity potřebné pro výzkum, klinický vývoj a uvedení produktů na trh.

S kterými nemocnicemi a na jakých výzkumných tématech (nových lécích) spolupracujete?

Mohlo by vás zajímat

Zákon o neziskových nemocnicích vyvolává kontroverze, ministr Ludvík jej zřejmě stáhne z jednání vlády

Ve vědecké oblasti spolupracujeme především s 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnicí v Motole. V oblasti klinického vývoje (realizace klinických studií) pak spolupracujeme s téměř dvěma sty nemocnicemi či jinými léčebnými centry z 21 zemí Evropy a z USA. Hlavní zaměření této spolupráce se doposud týkalo vývoje přípravku DCVAC.

V čem vidíte přínos vaší společnosti pro české nemocnice, proč by měly spolupracovat právě s vámi? Jaký prospěch z toho mají pacienti?

Díky naší spolupráci s univerzitním prostředím například poprvé v moderní historii dochází k tomu, že výsledky mnoha let výzkumu českých vědců v oboru medicíny jsou korunovány třetí fází globální klinické studie vedené českou firmou. SOTIO je rovněž první společností z regionu střední a východní Evropy, která zahájila fázi III klinických studií v oblasti buněčné imunoterapie, a dává tak možnost českým nemocnicím být u tohoto unikátního vývoje. Do budoucna plánujeme ve spolupráci s českými nemocnicemi realizovat i další klinické studie na inovativní přípravky vyvíjené v kooperaci s našimi partnerskými firmami v zahraničí (viz otázka 1).

Jestli z toho ve finále budou mít prospěch pacienti, to ukáží až výsledky klinických studií, které nelze předjímat. Každopádně se jim již dnes rozšiřují možnosti v oblasti experimentální léčby.

Co mohou nabídnout mezinárodnímu výzkumu a vývoji léků čeští lékaři a další experti, jaký je potenciál České republiky v této oblasti?

Vzhledem k tomu, že na našich studiích spolupracuje řada zahraničních prestižních lékařských pracovišť, tak můžeme porovnávat. Čeští lékaři jsou v rámci Evropy na velmi vysoké odborné úrovni, někteří patří i ke špičkám ve svých oborech z mezinárodního pohledu.

Ačkoli je v ČR velké množství schopných lékařů i vědců, zdaleka se nemůžeme srovnávat se západními zeměmi, kde má mezinárodní výzkum a vývoj mnohem delší tradici než u nás.

Jaké překážky brzdí lepší rozvoj spolupráce soukromého sektoru se státními nemocnicemi v Česku v oblasti výzkumu a vývoje nových léků?

Samozřejmě vnímáme, že spolupráce se státními nemocnicemi je komplikovanější než se soukromými subjekty, a to zejména v oblasti byrokracie a s tím spojené délky schvalovacích procesů. Ze zkušeností ale víme, že obdobně to funguje i ve většině ostatních evropských zemí, Česká republika nijak výrazně nevybočuje.

ČR nepatří a asi hodně dlouho nebude patřit k centrům biotechnologického vývoje, ten je u nás stále v plenkách v porovnání s vyspělými zeměmi typu Švýcarsko, Francie či Švédsko. Ve srovnání s většinou zemí EU vydává ČR pouze podprůměrné prostředky na výzkum ve zdravotnictví. ČR zaostává dokonce i za Portugalskem, Řeckem nebo Kyprem. Rozdíl ve výši investic do výzkumu a vývoje mezi ČR a srovnatelně velkým Rakouskem či Dánskem je šestinásobný, resp. osmnáctinásobný.

Jak se rozvíjí vaše spolupráce s Čínou, v jakých oblastech, čím je pro vás Čína zajímavá?

V Číně jsme vybudovali vlastní laboratoře a spolupracujeme s předními čínskými nemocnicemi v Pekingu a Šanghaji. Vzhledem k odlišné legislativě tam fungujeme na bázi tzv. společných výzkumných projektů. V jejich rámci pak probíhá další hodnocení přípravků DCVAC zaměřených na čínské pacienty s nádorovým onemocněním plic a prostaty.

Čína je trhem s velkým potenciálem do budoucna. Například u nádorových onemocnění plic pochází celosvětově více než třetina pacientů právě z Číny.

-cik-