V Česku roste podíl umělých oplodnění, které si páry platí samy. V roce 2014 jich bylo to 44 procent z celkových téměř 18.000, vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle reprodukčních center je jedním z faktorů i rostoucí věk pacientek, u nichž je nižší úspěšnost. Zdravotní pojišťovny platí tři až čtyři pokusy u žen do 39 let. Za další spojené úkony a léky páry doplácí průměrně 17.500 korun na cyklus placený pojišťovnou.
Metodou, kterou pojišťovny proplácí, je takzvaná in vitro fetilizace (IVF), při níž se spermie bez dalšího vloží do roztoku k vajíčku. Má úspěšnost přibližně 20 procent. Další úkony, které mohou úspěšnost početí zvýšit, pojišťovny nehradí. „Podíl cyklů placených pojišťovnou se snižuje, jelikož pojišťovna platí IVF jen do 39 let, dříve to bylo do 40 let, a chodí stále starší pacientky,“ řekla ČTK Monika Poláková z centra reprodukční medicíny GEST. Pro samoplátce vyjde jeden IVF cyklus přibližně na 26.000 korun.
Většina párů si k IVF navíc připlácí za hormonální preparáty pro stimulaci vaječníků. „Průměrně se jejich cena pohybuje kolem 20.000 korun. Asi 60 procent částky hradí pojišťovna,“ sdělila ČTK Michaela Šilhavá z Institutu reprodukční medicíny Unica. Podle mluvčího Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filipa Brože ale existují i varianty bez doplatku.
Z metod, které zvyšují úspěšnost početí, si pacientky připlácejí hlavně za delší kultivaci embrya nebo na injekční aplikaci spermie přímo do vajíčka (metoda ICSI). Její cena je řádově 4000 až 8000 korun „Metody, které zvyšují úspěšnost a nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, souvisejí především se spermiemi,“ dodala Šilhavá.
Mezi problémy, které páru znemožňují počít, začíná podle odborníků převažovat mužská neplodnost. U žen je největším problémem věk. Od narození ubývá buněk, z nichž se vyvíjejí vajíčka a klesá jejich kvalita. Ve 32 dvou letech je geneticky nekvalitní až čtvrtina z nich, ve 40 letech minimálně polovina.
Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. Z celkem 17.799 zahájených cyklů u českých žen v roce 2014, z nějž jsou poslední data, eviduje Národní registr asistované reprodukce 4777 těhotenství a 1877 porozených dětí. „Zásadně stoupá věk léčených pacientek, klesá tak celková úspěšnost IVF cyklů. Stoupá potřeba cyklů s darovanými vajíčky,“ vysvětlila Monika Poláková z centra reprodukční medicíny GEST. V roce 2014 bylo u žen nad 40 let bylo zahájeno 2224 cyklů, otěhotnělo 409 z nich a dítě porodilo 58.
V Česku nyní působí zhruba čtyři desítky center reprodukční medicíny, z nichž většina je soukromých. Problém s neplodností má pětina párů. Ročně se z umělého oplodnění narodí asi pět až šest tisíc dětí, což je kolem pěti procent novorozenců.
V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Pojišťovny ji hradí třikrát či čtyřikrát podle počtu vložených embryí do 39 let. Debatuje se i o zvýšení hranice až na 43 let. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. Umělému oplodnění se věnuje přes 40 center, většina z nich jsou soukromá. V oboru podniká i vicepremiér Andrej Babiš. Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl. Do Česka často zajíždějí za touto službou i cizinky, v roce 2014 se podíleli na celkovém počtu cyklů více než jednou třetinou.
Statisticky léčby neplodnosti v ČR – počty cyklů dle způsobu úhrady:
Zdroj: ÚZIS – Národní registr asistované reprodukce
Počty zahájených cyklů, těhotenství a porodů v roce 2014:
-čtk-
