Novela ošetřující vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, jednodušší postupy při vydávání lékařských posudků a zákonné oprávnění pro ombudsmana, který má dohlížet na dodržování práv postižených – to jsou tři legislativní úpravy, které včera podepsal prezident Miloš Zeman. Zdravotní sestry tak již nebudou potřebovat vysokoškolské vzdělání, bude jim stačit střední zdravotnická škola a rok vyšší odborné školy. Zakotví se také podmínky vzdělání pro povolání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny a nastupující zdravotničtí záchranáři budou muset absolvovat praxi v nemocnicích.
Zařazení terapeutů tradiční čínské medicíny mezi zdravotnické pracovníky kritizovala Česká lékařská komora i Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Poukazují na to, že léčitelé nejsou v žádné evropské zemi považováni v právním smyslu za zdravotníky, měli by mít samostatný zákon. Úprava se dostala do vládní novely ve Sněmovně. Její předkladatel Rostislav Vyzula (ANO) poukazoval na to, že v současnosti není možné vzdělání terapeutů a specialistů čínské medicíny ani rozsah a kvalitu nabízené péče nijak ověřit.
Změna ve vzdělávání sester nastane od září. Bude se týkat zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, kteří už studují. Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem.
Předloha by měla podle důvodové zprávy stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry. Mohl by díky ní podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) vzrůst počet všeobecných a dětských sester, kterých je nedostatek. K cílům normy patří i snazší návrat zdravotnických pracovníků, kteří byli dlouhodoběji mimo obor, zpět do zdravotnictví.
Podobně jako čínští léčitelé se do normy dostali behaviorální analytici, jejich asistenti a technici. Obor souvisí s terapií pro lidi s poruchou autistického spektra. V zákonu naopak nově nebude arteterapie. Ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění jejího vypuštění mimo jiné uvedlo, že od doby, co byla profese v zákoně zakotvena, nezískal způsobilost k výkonu tohoto povolání ani jeden arteterapeut.
Nastupující zdravotničtí záchranáři budou muset podle sněmovních úprav absolvovat před nástupem do výjezdní skupiny roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo úseku akutního příjmu. Porodní asistentky se nebudou smět starat o kojence, tedy o děti od 29. dne po narození. Poslanci poukazovali na to, že se jedná o práci pro dětské sestry.
Vládní norma taky zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Zanikne rovněž kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva zdravotnictví neplnil dostatečně motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní.
Co se týče novely o specifických zdravotních službách, ta zjednodušuje vydávání lékařských posudků a prodlužuje platnost posudků o zdravotní způsobilosti dítěte z jednoho na dva roky. Předloha rovněž umožní ve zvlášť odůvodněných případech provést kastraci u pacienta, který nespáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin. Hranice věku pacienta, u něhož bude možné za zákonem stanovených podmínek provést kastraci, se sníží z 25 na 21 let.
Poskytovatelé zdravotních služeb budou muset hlásit policii pacienty, kteří se vyhýbají ochrannému léčení. Policie je tak bude moci rychleji zajistit. Nyní mají zařízení povinnost informovat soudy, které až následně rozhodují o dalším postupu.
V posudkovém lékařství zavede vládní předloha možnost vzdání se práva na přezkoumání posudku. Poskytne také možnost využívat pracovně-lékařské služby prostřednictvím jiného smluvního poskytovatele. Praktičtí lékaři, kteří posuzují zdravotní způsobilost zaměstnanců, nebudou muset povinně vykonávat dohled a poskytovat poradenství.
Sněmovna ve vládní novele prodloužila v návaznosti na zdravotní prohlídky z jednoho na dva roky platnost lékařského posudku o zdravotní způsobilosti dítěte, který je potřebný například pro školy v přírodě, letní tábory nebo lyžařské výcviky. V souvislosti s léčbou neplodnosti upravila možnost transplantace dělohy od žijící dárkyně, a to i mezi příbuznými ženami.
Předloha bude účinná od čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve sbírce.
Třetí úprava se týká toho, že veřejný ochránce práv dostane na základě předlohy ministra Jana Chvojky (ČSSD) od příštího roku zákonné oprávnění sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí.
Novela v podstatě nahrazuje původní normu o výraznějším rozšíření pravomocí ombudsmana. Měl dostat právo napadat u Ústavního soudu zákony a podávat antidiskriminační žaloby. Po sporech ve Sněmovně vláda předlohu stáhla.
Pasáž o tom, že ochránce práv by měl sledovat plnění mezinárodní dohody o právech postižených lidí, byla jediná, nad níž panovala prakticky shoda. Česko smlouvu přijalo před osmi lety, dosud ale neurčilo, kdo by měl na její dodržování dohlížet. Na ombudsmana padla volba podle zdůvodnění kvůli tomu, že je nezávislý na ostatních složkách moci.
Ochránce práv by měl nově práva postižených lidí podporovat a dávat návrhy a doporučení k jejich naplňování a ochraně. Zřizoval by k tomu taky poradní tým.
Kancelář ombudsmana by se podle předpokladů rozšířila kvůli nové působnosti zhruba o deset zaměstnanců. Celkové dopady novinky na státní rozpočet budou činit asi 7,8 milionu korun ročně.
-čtk-
