Zatímco v nemocnicích by si zaměstnanci v příštím roce měli polepšit o deset procent, v lázních mají smůlu – nebo by ji měli, pokud by šlo ministerstvo zdravotnictví při psaní úhradové vyhlášky stejnou cestou jako zdravotní pojišťovny během dohodovacího řízení. Ty totiž poskytovatelům lázeňské péče a ozdravovnám nabídly zafixování úhrad na úrovni letošního roku, což se pochopitelně nesetkalo s ohlasem. Podobně neslavně dopadli i fyzioterapeuti, jimž VZP nabídla úhrady limitované úrovní roku 2016 krát 1,01 a Svaz zdravotních pojišťoven krát 1,02. Segment proti takovému přístupu protestuje s tím, že není zohledněn ani reálný nárůst cen materiálu, nemluvě o tom, že vzhledem k nemožnosti ovlivňovat ze strany fyzioterapeutů počet pacientů je to s regulacemi problematické.
„Celé dohodovací řízení je v našem segmentu jen o ceně ošetřovacího dne. Na té se z 50 procent podílejí mzdové náklady, které rostou geometrickou řadou a do férové ceny se promítnout musí. Vedle základního návrhu jsme následně předložili i dva kompromisní návrhy, ale zdravotní pojišťovny je všechny odmítly. Dokonce i ten, že se spokojíme s průměrným navýšením pro celý systém,“ přibližuje prezident Svazu léčebných lázní a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Eduard Bláha.
Svaz přitom navrhl navýšit úhrady roku 2017 o stejné procento, o jaké budou navýšeny úhrady nemocnic, maximálně však ve výši 106 procent úhrady roku 2017. Druhá varianta přichází s navýšením úhrady roku 2017 o stejné procento, o jaké budou v průměru navýšeny úhrady všech ostatních segmentů.
„Požadované zvýšení cen má krýt růst mezd. Tlak na ně roste enormně. Jednak kvůli obecné situaci na trhu práce, nedostatku kvalifikovaných sil a především kvůli růstu mezd v nemocnicích, které stát a zdravotní pojišťovny opakovaně upřednostňují. Upozorňujeme na skutečnost, že teprve v roce 2016 se objem prostředků vydaných na lázeňskou léčebně rehabilitační péči vrátil po extrémní regulaci z roku 2013 k normálu a přiblížil se výdajům roku 2010. Kvůli růstu ve výdajích pro ostatní segmenty ale jeho podíl dále klesl. Při srovnání stejných období (10/16) vzrostla faktická úhrada v průměru o 12 procent a jen mzdy v oboru rostly o 41 procent. Za poslední rok 3/2016 ke 3/2017 činil růst mezd v lázních více než 9 procent,“ píše se v návrhu ujednání předloženého Svazem léčebných lázní v druhém kole dohodovacího řízení.
Oproti tomu pojišťovny přišly s tím, že se úhrady zmrazí na úrovni letošního roku. „To nelze považovat za protinávrh, když současně deklarovaly, že do nemocnic přidají 6 až 10 procent. Šlo by o opakované zvýhodnění jedné skupiny zdravotníků, které našim zaměstnancům nevysvětlíme,“ poukazuje Eduard Bláha.
Ozdravovny chtějí navýšit ošetřovací den a úhradu doprovodu
Podobně tomu bylo i u ozdravoven, kde VZP i SZP shodně nabídli úhradu za den pobytu ve výši totožné s letošním rokem, tedy 839 korun. Oproti tomu Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov předložilo návrh, kde požaduje navýšení o celkem 58 korun na 897 korun (10 korun navíc na ubytování, 16 korun na stravu a 32 korun na ozdravný program).
„Vzhledem k umístění našich dětských ozdravoven v exponovaných lokalitách Krkonoš a jejich nadmořské výšce jsou neustále zvyšovány provozní náklad na pobyt. Topná sezona představuje v našich podmínkách v průměru osm měsíců, přestože jsme výrazně investovali do zateplení a celkových oprav zařízení. O 13,3 procenta zdražila i zimní doprava, na kterou jsme v některých lokalitách odkázáni. Zároveň se výrazně zvyšují ceny základních potravin nezbytných pro zdravou výživu dětských pacientů. Nárůst mzdových tarifů zvyšuje náklady na mzdy zdravotnických pracovníků i hospodářského personálu,“ píše se v návrhu.
Ozdravovny také požadovaly zahrnutí kódu pro doprovod dětského pacienta do šesti let a nad šest let. „V segmentu dětských zdravotnických zařízení jsou dětské ozdravovny jediné, kde není hrazen zdravotními pojišťovnami v indikovaných případech pobyt doprovodu. Stále více se objevují dětští pacienti s poruchami chování, poruchami autistického spektra, diabetem, epilepsií apod., u kterých je jistě doprovod indikován. V současné době, i když je praktickým lékařem pro děti a dorost doprovod doporučen, hradí si ho jako samoplátce. Vzhledem k tomu, že se často jedná o děti z rodin sociálně slabších, účast na ozdravném pobytu rodiče raději odmítnou,“ vysvětluje v návrhu Jana Třešňáková, ředitelka SOL Trutnov.
Systém vede k honbě za rodnými čísly
V segmentu fyzioterapie nebyl háček v úhradě samotné, respektive hodnotě bodu, ale v regulacích. „Jedná se o regulaci s vazbou na unikátní rodné číslo a objem péče, kterou poskytovatel zdravotní pojišťovně předloží. Vazba úhrady na unikátní rodná čísla zásadním způsobem ovlivňuje celkové vyúčtování a v konečném důsledku vede tento nastavený systém k honbě za unikátními rodnými čísly, nikoli k poskytování kvalitní péče fyzioterapie potřebným. Je nepochybné, že poskytovatel odbornosti fyzioterapie nemůže počet pacientů odeslaných lékařem ovlivnit, je povinen terapii provést a následně ji vykázat příslušné zdravotní pojišťovně. Vzniká zde absolutní nemožnost dosáhnout proplacení odvedené odborné práce, kterou jsme pro pojištěnce zdravotních pojišťoven vykonali. Výsledkem je pak každoroční poskytnutí vyššího objemu práce za sníženou cenu,“ napsali nám prezident UNIFY Vladan Toufar a viceprezidentka Šárka Smejkalová, kteří segment zastupovali v dohodovacím řízení. „Regulační mechanismus úhradové vyhlášky má v mnohých případech až tragický finanční dopad pro poskytovatele péče odbornosti 902,“ dodávají.
Poskytovatelé i pojišťovny se shodli na hodnotě bodu 0,90 koruny, co se týče výkonů přepravy v návštěvní službě, u ostatních 0,80 koruny. Regulace ovšem VZP navrhuje stanovit vynásobením počtu unikátních pojištěnců ošetřených v referenčním období 2016, průměrné úhrady za výkony krát 1,01, SZP pak přichází s koeficientem 1,02. Unie fyzioterapeutů ČR ovšem chce místo zmíněného koeficientu 1,01 nebo 1,02 vynásobit pojištěnce a úhradu součtem míry inflace a reálného nárůstu mzdy od referenčního období (UNIFY nárůst navrhuje stanovit na 0,15). Měsíční předběžnou úhradu pak chce UNIFY vypořádat nejpozději do 120 dnů od hodnoceného období, zatímco pojišťovny do 150 dnů.
„Koeficient násobku objemu péče v návrhu pojišťoven byl snížen na 1,01 procent, tzn. že ani v nejmenším nezohledňuje reálný nárůst nákladů či úkonů. Mzda a cena materiálu za dva roky určitě vzrostla více než o procento. Dále pojišťovny poskytovatele upozorňují na povinnost poskytovat služby lege artis, ale v rámci ročního vyúčtování uhradí výkony pouze do diskriminačního stanovení průměrné úhrady na jedno unikátní rodné číslo. Stejně jako celé české zdravotnictví se i fyzioterapie potýká s nedostatkem pracovní síly a za stávajících podmínek nelze akceptovat podmínky, které neumožňují rozvoj pracovišť a nárůst platů, které jsou pod úrovní českého průměru, což je pro nás neakceptovatelné,“ poukazují Toufar a Smejkalová.
Někteří pacienti si pletou fyzioterapii s wellness
Fyzioterapeuti přitom nyní od ministerstva očekávají, že vyjmutím z regulací zohlední v úhradové vyhlášce pacienty, kteří jsou pro poskytovatele odborně nároční a jejich péče je finančně nákladná. „Těžké stavy vyžadující intenzivní fyzioterapii, jako je dětská mozková obrna, polytraumata či neurologické diagnózy, jsou pro poskytovatele nežádoucí, protože vysoce překračují náklady na jedno unikátní rodné číslo a ve výsledném vyúčtování nejsou tito pacienti finančně zohledněni. Regulace na jedno unikátní rodné číslo neřeší často požadovanou úsporu finančních prostředků do systému. Ordinace si často „uměle“ přehazují pacienty na pracovištích a pojišťovny tak péči často duplicitně stejně zaplatí,“ vysvětluje vedení UNIFY.
Unie fyzioterapeutů také doufá, že ministerstvo zohlední nárůst nákladů navýšením objemu péče a zruší vazbu úhrad na unikátní rodné číslo, kdy se pacient, který v daném roce potřebuje fyzioterapii vícekrát, ovšem s rozdílnou diagnózou, započítá pouze jedenkrát. Poskytovatelé by také neměli být postihováni za přesuny pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami. Úhrady a vyúčtování jsou totiž prováděny každou pojišťovnou zvlášť a poskytovatel, který u jedné pojišťovny ošetřil méně pacientů a u druhé více, byť pracoval srovnatelně s referenčním obdobím, na to pak finančně doplácí.
Fyzioterapeuty ale trápí i další věci, které už nespočívají ani tak v úhradové vyhlášce, ale v systému poskytování péče. „Problémem je vyžadovaná „neúspěšná“ ambulantní fyzioterapie jako podmínka lázeňské péče, kdy toto pacienti velmi dobře vědí a patřičně toho zneužívají. Pracoviště jsou potom zavalena, mají dlouhé objednací doby. Problém je také bezbřehost nároku na péči, kdy je tíže přenášena na poskytovatele, především u vertebrogenních pacientů, kteří si fyzioterapii pletou s wellness placeným z prostředků veřejného pojištění. Je nasnadě, že nejjednodušším, účelným a zároveň sociálně únosným způsobem by bylo zavedení regulačního poplatku za terapii, což by ze systému eliminovalo pacienty nadužívající a zneužívající péči, vylepšilo finanční situaci ordinací a vedlo k vyšší kontrole ze strany pacientů na kvalitu poskytované péče,“ navrhují Vladan Toufar a Šárka Smejkalová.
SLL: institut dohodovacího řízení je nefunkční
Oba segmenty, lázně i fyzioterapie, nyní doufají v to, že ministerstvo bude při rozdělování financí v rámci psaní úhradové vyhlášky postupovat vyváženě. „Institut dohodovacího řízení je už úplně nefunkční a bez rozhodování ministerstva zdravotnictví se neobejdeme. Věřím, že bude uvážené a hlavně spravedlivé, aby neprohlubovalo úhradové a tudíž i mzdové ocenění v jednotlivých segmentech,“ dodává Eduard Bláha.
Jenže vzhledem k tomu, že ministerstvo už svými sliby rozdělilo 13 až 14 miliard, které jdou v příštím roce do systému navíc, není příliš pravděpodobné, že by požadavkům diskutovaných segmentů výrazněji vyšlo vstříc.
„Ministerstvo zdravotnictví veřejně proklamuje svou odpovědnost a řešení platů zdravotnických pracovníků. Jistě si uvědomuje, že to nejsou jen státní pracoviště, ale také řada soukromých subjektů, bez kterých by systém zkolaboval, a že i zde jsou zdravotničtí pracovníci, kteří oprávněně očekávají zlepšení situace. Jediným možným prostředkem k tomu však je navýšení objemu úhrad. Zda zohlední alespoň z části naše argumenty je otazníkem, zkušenosti z minulých let nás nenechají být optimisty,“ doplňuje vedení UNIFY.
Michaela Koubová
