Rozšířit péči o seniory, vyřešit problém s přebíráním pacientů od záchranné služby nebo posílit pohotovosti. To jsou některé z plánů, s nimiž přicházejí před komunálními volbami uchazeči o primátorské či zastupitelské křeslo v hlavním městě. Problémem, na němž se shodne hned několik stran, je absence jakékoliv koncepce pražského zdravotnictví.
„Budeme iniciovat vznik skutečné zdravotní koncepce v Praze. Pražané musí mít kompletní spektrum ambulantních specialistů na každé městské části, musí jich být dostatečný počet dle počtu a stáří obyvatel,“ navrhuje lékař Petr Křiváček z hnutí Pro Prahu. Ten zároveň poukazuje na problém, na nějž si v poslední době čím dál hlasitěji stěžují záchranáři: totiž že často dělají práci jiných segmentů ve zdravotnictví. „Není možné, aby Záchranná služba HMP suplovala činnost pohotovostních lékařů,“ dodává Křiváček.
Sociálnědemokratický kandidát na primátora a zároveň šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík proto chce motivovat městské části ke zřizování pohotovostí (včetně těch zubních). S podobným příslibem přichází i hnutí Pro Prahu a Trojkoalice. ODS pak navíc upozorňuje na důvod problému s pohotovostmi. „Dochází k výraznému zneužívání a přetížení pohotovostních služeb lůžkových zařízení, která suplují standardní ambulantní péči,“ podotýká kandidát na primátora za ODS. Bohuslav Svoboda.
Urgentní příjmy, nebo povinná spádovost?
Spolupráce záchranné služby s pražskými nemocnicemi je další problém, k jehož řešení by mělo budoucí vedení Prahy napomoci. Zatímco například ČSSD by zamezila vození pacientů sanitou od zařízení k zařízení povinnou spádovostí, TOP 09 by přispěla k zavádění urgentních příjmů.
„Situaci bychom řešili zřízením jednoho krizového telefonického dispečinku, který by byl napojen na předem akreditovanou síť zdravotnických zařízení poskytujících první pomoc. Ten by záchranné službě poskytl informace, která z jednotek intenzívní péče v pražských nemocnicích má volnou kapacitu k urgentnímu příjmu. Je logické, jsou-li všechna lůžka intenzivní péče v dané nemocnici obsazena, není možné léčeného pacienta propustit a přijmout nového,“ přibližují svůj návrh profesor Pavel Klener a doktor Martin Stránský za hnutí 65 Demokratů Jana Kasla.
Bulovku a Thomayerku chce pod Prahu jen ODS
Ožehavou otázkou je už několik let otázka převodu Bulovky a Thomayerovy nemocnice pod Prahu. Ta totiž na rozdíl od většiny krajských měst nemá městskou nemocnici. Jenže, jak to tak vypadá, téměř nikdo z adeptů na primátora – s výjimkou ODS – se na zadlužená zařízení příliš netváří.
„Praha má při rozpočtu ve výši zhruba 52 miliard korun 11 miliardový dluh! Nemyslím si, že se nachází v situaci, kdy by si mohla na svá bedra brát další závazky. Prioritou je postavit okruh, řešit parkování a bezpečnost ve městě. Navíc jsem přesvědčena, že by magistrát neměl ani vlastnit ani provozovat nemocnice – to ať dělají, ti, kteří to umějí. Lidi nezajímá, kdo nemocnici vlastní v momentě, kdy potřebují ošetřit, zajímá je, jak kvalitně o ně bude postaráno. Na druhou stranu nejsem ani zastánce prodeje těchto zdravotnických zařízení,“ uvádí kandidátka na primátorku za ANO Adriana Krnáčová.
TOP 09 a ČSSD deklarují, že jsou ochotny jednat o problému s ministerstvem zdravotnictví, většina zbylých stran se k převodu staví zamítavě rovnou. „Povinnost zabezpečit lékařskou péči má vláda. Zejména Bulovka plní pro vládu některé důležité funkce v oblasti epidemiologie a šíření infekcí. Mnohem lepší by bylo najít partnera, který by byl ochoten do nemocnice investovat a provozovat ji,“ navrhuje Jiří Payne ze Svobodných.
Některé strany se sice nestaví apriori negativně k nápadu mít městskou nemocnici, Thomayerku ani Bulovku ale nechtějí kvůli dluhům. „Bulovka je třetí nejzadluženější nemocnice v ČR, schází jí ročně cca 300 milionů tržeb, které nemá kde vzít. Fyzicky se rozpadá. Zde má město alespoň historický majetek, u Thomayerovy nemocnice není důvod k převzetí žádný. Současný i budoucí profil služeb Nemocnice na Bulovce nenabízí mnoho možností pro finanční zotavení. Nevidíme důvod, proč by se Praha měla hrnout do převzetí ztrátové nemocnice, dokud se nevytvoří plán pro její prokazatelné zlepšení a zotavení,“ míní Pavel Klener a Martin Stránský.
Jediná strana, která by naopak na převzetí Bulovky a Thomayerovy nemocnice založila stěžejní část fungování pražského zdravotnictví, je ODS. „Obě nemocnice jsou v naší koncepci uvažované jako budoucí městské nemocnice. Vidím jako nutnost, aby Praha převzala jako zřizovatel určité procento lůžkové nemocniční péče v Praze a mohla tak do způsobu péče zasahovat. Hlavní město nemá žádná nemocniční lůžka a problém řešení katastrof, epidemií, nebo např. stávek ve zdravotnictví je zcela mimo jeho pravomoc. Naprostá většina velkých evropských měst přitom má své městské nemocnice,“ připomíná Bohuslav Svoboda. Podle něj je však základem, aby do nemocnic před převodem na město stát investoval. „Teprve po oddlužení nemocnic je možné hovořit o tom, v jaké výši bude nutné do budoucích městských nemocnic investovat každoročně tak, aby byla zajištěna úroveň poskytované péče a provoz,“ dodává Svoboda, podle něhož by městské nemocnice vyřešily i problém se záchrankami – mohly by totiž mít lůžkovou rezervu, která by se dala využít v případě, že by jiné nemocnice byly přeplněné a nebyly schopné přijímat pacienty.
Více hospiců a LDN
Zřejmě posledním problémem, na němž se shodnou strany napříč politickým spektrem, je chybějící provázanost zdravotní a sociální péče. „Počet starších a ekonomicky slabších obyvatel prokazatelně roste, zatímco koordinace veřejných služeb pro jejich péči zaostává.Navrhujeme propojit zdravotní a sociální služby při každém kontaktu s lékařem. Každý hospitalizovaný senior bude před propuštěním ze zdravotnického zařízení alespoň krátce navštíven sociálním pracovníkem. Na úrovni ambulancí by se lékaři měli pravidelně věnovat sociálním otázkám a zprostředkovávat kontakty mezi pacienty a místními sociálními úřady s poznámkou přímo do karty pacienta, jako součást péče hrazené pojišťovnami. Jako pilotní projekt zařízení kombinujícího obojí péči je připravena novostavba Léčebně rehabilitačního centra v areálu dlouhodobě fungujícího střediska Chvaly v Praze 20,“navrhuje ve svém volebním programu 65 demokratů Jana Kasla.
Zařídit dlouhodobá lůžka, nové LDN a hospice chce TOP 09, ANO, Piráti či hnutí Pro Prahu. „Ideální stáří je prožité v rodinném kruhu. Řada seniorů, kteří v Praze prožili celý svůj život, musí na stará kolena přesídlit mimo hlavní město. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek domů s odpovídající péčí přímo na území města. Proto zajistíme zvýšení jejich počtu,“ slibuje ve volebním programu ODS.
Něco navíc
Ačkoliv se většina hnutí a stran soustředí na výše popsané otázky, některá přicházejí i s ojedinělejšími nápady. „Jsme pro to, aby se při plánování zdravotní a sociální péče obce brala v úvahu vedle klasických porodnic také centra aktivního porodu,“ navrhují například Piráti. 65 demokratů Jana Kasla zase přišlo s nápadem, že pro Pražany zřídí webové stránky, na nichž budou zveřejňovat žebříček nemocnic. Pražané by se tak mohli lépe zorientovat, které z řady zařízení zvolit.
„V hlavním městě existuje řada pracovišť poskytujících zdravotnické služby, jejichž kvalita péče je více než diskutabilní. I přes nízkou efektivitu a kvalitu zdravotnických výkonů, jsou díky protekcionismu taková pracoviště částečně podporována z rozpočtu hlavního města. Plánujeme se zaměřit na zpracování mapy a žebříčku kvality zdravotnických zařízení, jenž umožní obyvatelům Prahy lépe uplatnit své pacientské právo na výběr kvalitního ošetřujícího lékaře v regionu hlavního města. K tomu využijeme žebříčky Health Care Institute a data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ uvádí hnutí.
Michaela Koubová
Odpovědi kandidátů na primátora
V připojených souborech si můžete přečíst úplné odpovědi na osm otázek Zdravotnického deníku:
65 demokratů Jana Kasla Klener, Stránský
