Jeden z pěti Čechů nad 40 let je ohrožený srdečním selháním
Jeden z pěti Čechů starších 40 let je ohrožený srdečním selháním, kdy mu srdce postupně přestává fungovat jako pumpa. Ročně lékaři odhalí kolem 40.000 těchto případů a jejich počet roce. Celkem je to kolem 200.000 lidí, řekl novinářům přednosta kliniky kardiologie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Josef Kautzner.
“Kardiovaskulární choroby jsou zabiják číslo jedna. Vedoucí diagnózou není infarkt, ale právě chronické selhání srdce,” uvedl. Srdce pacienta nedodává krví dostatek živin do svalů a nepumpuje krev ze vzdálenějším míst těla, takže se na nich může hromadit.
Pacienti často přicházejí k odborníkům pozdě, protože příznaky si nespojují s nemocí srdce. “Únavu a vyčerpání již při malé zátěži zaměňují za přepracovanost, oteklé kotníky spojují s věkem, dušnost zase s přibíráním na váze nebo astmatem, přitom jsou to hlavní příznaky srdečního selhání,” popsal vedoucí oddělení srdečního selhání IKEM Vojtěch Melenovský.
Typickým příznakem je dušnost v leže, která může nemocného v noci i probudit. Pomůže, když si na posteli sedne. Lidé také tloustnou, přestože ztrácí chuť k jídlu. Může za to hromadění tekutin v břiše.
Mohlo by vás zajímat
Odborníci připomínají, že s obtížemi by pacient měl nejprve navštívit praktického lékaře. Ten ho v případě podezření na chronické srdeční selhání pošle ke kardiologovi.
Častější je rozvinutí srdečního selhání po infarktu, protože jizva na tkáni činnost srdce už tak omezí. Další častou příčinou je onemocnění cév, které přivádějí krev do srdce. Předpokladem pro rozvoj choroby jsou vysoký tlak, cukrovka či obezita.
Podle odhadů může srdeční selhání postihovat dvě až tři procenta dospělé populace, jejich počet poroste. “Mezi současnými čtyřicátníky se rozvine srdeční selhání u jednoho z pěti, onemocní každý třetí současný pětapadesátník. Do 60 let je to ale v podstatě vzácné onemocnění. Nad 70 let ho má deset procent lidí,” řekl Melenovský.
Polovina pacientů zemře do pěti let od odhalení nemoci, buď na arytmii nebo na nedostatečnou funkci srdce jako pumpy krve. “Jakmile se u někoho rozvine srdeční selhání, je pravděpodobnost, že na něj zemře, dost vysoká. Většina pacientů jsou starší lidi, kteří ale mají i jiné nemoci,” dodal.
Díky pokroku v medicíně ale lékaři dokážou prodloužit kvalitní život i lidem, kteří by dříve zemřeli do několika měsíců. Kromě úpravy životního stylu, kdy pacient nesmí kouřit, pít alkohol a musí zhubnout, se podávají léky a může se voperovat kardiostimulátor nebo takzvaný kardioverter-defibrilátor, který snímá rytmus a v případě závažné arytmie může pomocí výboje chod srdce srovnat.
-čtk-
Tomáš Cikrt
