Senátoři vracejí sněmovně zákon o kontrole, argumentují zájmem malých obcí
Hned na první zářijové schůzi by se měli poslanci zabývat senátem vráceným zákonem o kontrole veřejných financí. Zatímco ve Sněmovně prošel celkem pohodlně, senátoři jej mohutně zkritizovali a vrátili do dolní komory. Ta však může názor senátorů přehlasovat již příští týden.
Více než dva roky přípravy a projednávání, z toho rok jen v legislativní radě vlády, více než 2.500 připomínek k návrhům zákona a nakonec o Zákoně o kontrole veřejných financí bude rozhodovat Poslanecká sněmovna znovu. Její členové by měli na svém prvním poprázdninovém zasedání projednávat normu, kterou odmítli schválit senátoři. Označili ji za plnou faktických chyb a navíc za příliš svazující zejména malé obce, jejichž vedení nebude schopno naplnit záměry zákona.
Přitom tento scénář, tedy vrácení Senátem a přehlasování ve Sněmovně, si předkladatelé zákona rozhodně nepřáli. Náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek, který má zákon v gesci, při projednávání ve výborech apeloval na poslance, aby nevznášeli další pozměňovací návrhy. „Smyslem je moderní a efektivní kontrola nakládání s veřejnými financemi. I proto vyjednávání s připomínkovými místy trvalo tak dlouho, jelikož jsme velmi pečlivě ladili jednotlivé kroky a řešili námitky, které jednotlivé instituce měly,“ řekl v dubnu na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Vyhnánek. Podrobnou zprávu o jednání výboru jsme přinesli v textu Na obce se řítí nový zákon o kontrole veřejných financí. Jeho zavedení bude stát stamiliony.
Zatímco Sněmovnou a především jejími výbory zaznívaly kritické hlasy opatrně a jejich přednášející byli posléze přehlasováni na 59. schůzi 14. července, projednávání v Senátu se neslo v naprosto jiném duchu.
Mohlo by vás zajímat
Podívejte se, jak se hlasovalo v dolní komoře: Tehdy bylo přítomno 138 poslankyň a poslanců, pro návrh zákona hlasovalo 91, nikdo nebyl proti, ani se nikdo nezdržel. Podívejte se na jmenný detail hlasování
Zajímavé je, že na senátní projednávání tohoto klíčového zákona pro veřejnou správu z pohledu ministerstva financí, jak jej označil odpovědný náměstek Tomáš Vyhnánek při projednávání ve výborech Sněmovny, si neudělal čas ministr financí Ivan Pilný (ANO). Ten přitom, ještě jako předseda klíčového Hospodářského výboru Sněmovny, často kritizoval neúčast ministrů při projednávání návrhů zákonů či jejich novel ve výborech.
Snad jediný, kdo měl k návrhu zákona pozitivní přístup byl zpravodaj tohoto zákona senátor Jiří Hlavatý (zvolen za ANO). Ve své zpravodajské zprávě uvedl, že výsledkem dlouhé přípravy zákona je přijatelný kompromis, který odsouhlasily i Asociace krajů a Svaz měst a obcí a proto doporučuje zákon schválit. „Setkal jsem se samozřejmě s různými názory. S názory, které odmítají tuto normu, s názory, které pramení vlastně z nevůle k jakékoli změně. A samozřejmě jsem se setkal s řadou názorů, které tento zákon podporují. Jak jsem říkal, všem názorům jsem se věnoval. A v mnoha případech, kde byly kritické poznámky, které se mi zdály relevantními, tak jsem zjistil, že byly vypořádány v průběhu legislativního procesu nebo byly zohledněny na jednání Legislativní rady vlády,” uvedl Hlavatý.
Senátor Petr Vícha (ČSSD) ale uvedl, že argumentace zástupců Ministerstva financí ČR je zcela nepravdivá například v tvrzení o snížení administrativy pro obce. „My jsme na výboru měli velmi pěkně zpracovanou prezentaci, v níž bylo napsáno srovnání stávajícího zákona s tím novým. Ten stávající, považte, řešil kontrolu v devíti paragrafech, zatímco pochvalme se, ten nový, ten to řeší v téměř 30 paragrafech. Tak je toto zjednodušení? Není,” uvedl na plénu Senátu Vícha. Kritizoval předkladatele zákona, že připravili právní předpis, který přesně stanovuje kolik lidí na úřadech má vykonávat konkrétní agendu. „Nikdy jsme se ale ještě nedostali k tomu, aby nám nějakým zákonem bylo řečeno, že řidičáky musí dělat tři lidé. Občanské průkazy čtyři. Matriky dva. Toto nám ještě naštěstí, zatím, myslím si, že také k tomu dojdeme, nikdo nenařídil. Prostě musíme jenom nějakou agendu dělat a my ji děláme. To je první zákon, který nám říká, že když máme rozpočet nad 500 mil. Kč, tak musíme zřídit útvar interního auditu, musíme mít nejméně dva auditory, kteří musí mít určité vzdělání. Já úplně pominu to, že jestli si někdo myslí, že v tuto chvíli v ČR je 500 vysokoškolsky vzdělaných auditorů nahlášených na úřadu práce s dvěma lety zkušeností v této činnosti, kteří jen čekají na tento zákon a my si je pak najmeme, tak není, přátelé. A my tady přijmeme zákon, kterým řekneme, že obce musí mít tolik a tolik auditorů. A ony je prostě neseženou,” upozornil na jeden z problémů zákona Vícha.
„Ten zákon vykazuje dvě základní vady. Neodstraňuje duplicity, nezjednodušuje kontroly a zvyšuje administrativní náročnost aparátu, který se následně těmi řídícími ekonomickými kontrolami a dalšími kontrolami bude muset zabývat, případně vykazovat, že byly provedeny,” shrnul Vystrčil.
Velice hlasitým a ostrým kritikem byl senátor Miloš Vystrčil (ODS), který k zákonu vystoupil několikrát. „Kromě Svazu měst a obcí, který skutečně nakonec souhlasil s podobou zákona, který máme před sebou se zdůvodněním, že to bylo předtím mnohem a mnohem horší, takže vzhledem k tomu, jak legislativní proces dneska probíhá, tak zaplaťpánbůh za to, co máme před sebou. Tak Sdružení místních samospráv s tou podobou zákona nesouhlasilo a rovněž tak například některé krajské úřady, které jsem navštívil, minimálně jeden z mého senátního obvodu. A rovněž další instituce státní správy,” řekl na úvod své dlouhé řeči Miloš Vystrčil.
Celou debatu si můžete prohlédnout na tomto linku. Začátek jednání je v čase 3:50
Vystrčil ve své řeči zdůraznil, že zákon vykazuje několik vad a jsou v něm dokonce faktické chyby. Kvůli tomu, jak dlouho byl připravován, nemohli být do něj v době vzniku zařazeny Úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a také Národní rozpočtová rada. „Ten zákon vykazuje dvě základní vady. Neodstraňuje duplicity, nezjednodušuje kontroly a zvyšuje administrativní náročnost aparátu, který se následně těmi řídícími ekonomickými kontrolami a dalšími kontrolami bude muset zabývat, případně vykazovat, že byly provedeny,” shrnul Vystrčil.
Pohroma pro malé a střední obce
Zejména pro malé a střední obce může být podle Vystrčila funkce hodnotitele, ověřovatele a schvalovatele (§ 13 a paragrafy další – pozn. red.) téměř zničující. „V případě výdajové operace je u malé obce, která má 500 obyvatel, jeden účetní. A moc jiných možností ten starosta, který bude tím schvalovatelem nebo schvalujícím, nemá, než že ta účetní bude potom tím ověřovatelem. A ten ověřovatel, ta účetní, která chodí na polovinu nebo na celý úvazek, musí při výdajové operaci provést následující. Před zahájením výdajové operace ověří nezbytnost operace ke splnění úkolu správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu, soulad operace s právními předpisy, soulad operace s postupy a podmínkami stanovenými pro zadávání veřejných zakázek, soulad operace s cílem řízení a kontroly veřejných financí, soulad operace s předpokládanými možnostmi veřejného rozpočtu po dobu trvání operace, správné rozpočtové třídění – to bych řekl, že tam patří, to je správně – vyhodnocení rizik souvisejících s operací a soulad se způsobem a podmínkami u hodnotitele. Tzn. ta účetní na půl úvazku by toto měla provést dřív, než zahájí výdajovou operaci. Jinými slovy, kdyby se jí zdálo, že ta operace je riziková, tak by ji podle mého názoru neměla provést. A v tom případě ta smlouva, která je podepsaná a schválená zastupitelstvem, prostě nebude realizovaná, protože zkrátka ověřovatel neověřil,” uvedl absurdní příklad senátor Vystrčil.
Jiří Reichl
O tématu jsme také psali:
Na obce se řítí nový zákon o kontrole veřejných financí. Jeho zavedení bude stát… 21.4.2017
Miliardový dopad GDPR na obce a města 4.8.2017
Obce a města musejí shánět odborníky na IT a právo v jednom. Kvůli implementaci… 24.7.2017
