Zemědělské dotace, cena elektřiny, měnová unie atd.: O čem budou jednat ministři EU v září?
Marian Jurečka, Lubomír Zaorálek, Ivan Pilný a další členové české vlády zkusí hájit naše národní zájmy uvnitř Evropské unie, mezi svými protějšky. Ekonomický deník shrnuje, jaké ministerské Rady jsou v září na programu, co budou konkrétně řešit a oč usilují české delegace.
Rok 2017 vchází do svojí závěrečné třetiny, takže vrcholným funkcionářům Evropské unie končí prázdniny. V září opět zasednou poslanci, aby prosazovali ideje svých politických stran. Taky se potkají ministři členských států, aby hájili národní zájmy. Takzvané Rady jsou rozdělené podobně jako vládní rezorty, zářijový program začíná zemědělstvím a končí zahraničními záležitostmi.
3. – 5. září: zemědělství
Ministři zemědělství se potkají pouze neformálně, v estonském Tallinnu, protože nejmenší pobaltský stát zrovna předsedá Radám EU. Budou debatovat, kam nasměřujeme Společnou zemědělskou politiku po roce 2020, tedy bez Spojeného království, s menším rozpočtem. Mezi hlavní témata patří kromě velkých cenových výkyvů na světových trzích a klimatických změn taky takzvané přímé platby, tedy nejčastější forma dotací.
České Ministerstvo zemědělství popisuje svoji vizi ZDE. Chce zachovat veřejnou podporu “bez ohledu na velikost podniku”, protože tuzemští rolníci mají největší průměrnou výměru v celé Unii. Nejenom ze strany Evropské komise však cítí snahu, aby byly omezeny dotace pro velké korporace, což považuje za “obtížně přijatelné”.
Politiku ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kritizuje Asociace soukromého zemědělství ČR: Pokud klesne společný rozpočet a nebude omezena podpora velkých průmyslových podniků, dostanou méně rodinné farmy, na které přitom většina Evropy (kromě České republiky a Slovenska) sází.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
6. – 25. září: zahraničí
Rovněž ministři zahraničí se potkají nejdříve neformálně: 6. až 8. září v Tallinnu. Za Českou republiku pojede náměstek Ivo Šrámek, aby diskutoval o bezpečnosti, o boji proti radikalizaci a násilnému extremismu. Přijedou taky zástupci Turecka, Srbska, Černé Hory, Makedonie, Albánie (kandidátských zemí), dále Ukrajiny, Běloruska, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbajdžánu (takzvané Východní partnerství).
Následuje další neformální setkání 11. září, věnované rozvojové pomoci například Africe.
Konečně 25. září zasednou ministři oficiálně, na Radě pro obecné záležitosti v Bruselu. Zatím není jisto, zda tam poletí Lubomír Zaorálek (ČSSD), anebo někdo jiný. Účastníci proberou například návrh legislativního plánu Evropské komise pro rok 2018 nebo průběh Brexitu.
14. září: vnitro
Ministři vnitra poletí do Bruselu, aby projednali migraci a boj proti terorismu. “Pozici českého zástupce nelze komentovat, dokud jeho mandát nebude schválený vládou,” píše rezort Milana Chovance (ČSSD).
15. – 16. září: finance
Ministry financí čeká neformální setkání v metropoli předsedajícího státu, což tradičně znamená, že se připojí také guvernéři centrálních bank. Českou delegaci povede šéf rezortu Ivan Pilný (ANO). Na programu bude: prohlubování hospodářské a měnové unie, efektivita společného rozpočtu, pravidla fiskálního dohledu, unie kapitálových trhů a moderní technologie ve finančních službách, zdanění právnických osob v kontextu digitální ekonomiky, účinnost IT systémů v celní správě. Estonsko nastavuje agendu, která do značné míry odpovídá jeho pověsti digitálního šampióna – průkopníka elektronických voleb, e-governmentu, virtuální podnikatelské identity apod.
Česká delegace požaduje, aby v rozpočtu zůstaly prostředky na kohezní politiku (vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi regiony), jednodušší pravidla pro příjemce veřejných peněz, rovnoprávnou integraci otevřenou všem členským státům (nejenom členům eurozóny), dodržování stávajících pravidel (dosáhněme předsevzaté rozpočtové kázně dříve, než případně zavedeme novinky).
19. – 21. září: energetika a doprava
Na neformální setkání ministrů energetiky a dopravy pojede za českou stranu Lenka Kovačovská, náměstkyně našeho ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD). Na programu bude hlavně “nový model trhu s elektřinou”: digitalizace, integrace obnovitelných zdrojů, přeshraniční spolupráce, bezpečnost dodávek, funkční velkoobchod. Kovačovská má hájit české zájmy, pokud jde například o legislativu, která vyplývá ze “zimního balíčku”.
Pozornost přitáhnou taky dlouhodobé investice do dopravní infrastruktury (Connecting Europe Facility – CEF).
[/mn_protected]
Petr Woff
