České zdravotnictví potřebuje systémové změny. Co si pod tímto pojmem představuje ministerstvo zdravotnictví, shrnulo do konečné zprávy o plnění úkolů v této oblasti. Ty nejtěžší úkoly, jako je DRG nebo regulace úhrad zdravotnických prostředků si ale počkají na řešení, o které se pokusí nová vláda po volbách. Foto: torange.biz

Jak jsou v oblasti zdravotnictví plněny úkoly, na které dohlíží vláda

 

Vláda v dubnu 2014 schválila návrh „systémových změn v oblasti veřejného zdravotního pojištění s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění.“ Ministr zdravotnictví posléze musel každý půl rok informovat o plnění jednotlivých úkolů. Letos na jaře vláda dospěla k přesvědčení, že většina z nich je již splněna a že tedy dál už stačí, když ministr předloží k tomuto tématu pouze konečnou zprávu. Ta je nyní připravena. Z jejího obsahu je zřejmé, že velká část úkolů se naplnila změnou legislativy (zejména povinností zveřejňovat smlouvy), část úkolů je plněna průběžně nebo nejsou plněny vůbec. Klíčové a složité body, jako je například zavedení nového systému DRG do praxe, nebo regulace úhrad zdravotnických prostředků, budou přehozeny jako horký brambor na příští vládu, která vzejde z podzimních voleb. Omezení outsourcingu, či centrální nákupy jsou zase úkoly, které se neukázaly tak naléhavými, jak o nich někteří členové vlády před třemi lety hovořili.

 

Úkoly, které mělo naplnit ministerstvo zdravotnictví, jsou rozděleny do dvou oblastí:

I. Opatření v oblasti veřejného zdravotního pojištění

II. Opatření v oblasti systému řízení organizací řízených Ministerstvem zdravotnictví

 

I. Opatření v oblasti veřejného zdravotního pojištění

V této oblasti je MZ uloženo devět navzájem nesrovnatelných (co do rozsahu i obsahu) úkolů, z nichž sedm je systémově ne příliš významných a tudíž buď lehce splnitelných, anebo – pokud se je nepodařilo splnit – zapomenutelných, protože stejně neměly zásadní dopad na fungování zdravotního pojištění. Podstatnou část jich vyřešila novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997) a zákonů o pojišťovnách (zákon o VZP č. 551/1991 a zákon o zaměstnaneckých pojišťovnách č. 592/1992).

Oproti tomu jeden velký a pro české zdravotnictví zásadní bod, který má dát do pořádku úhrady zdravotní péče, zůstává oříškem tvrdým tak, že si na něm dost možná vyláme zuby také nová politická garnitura v příštím volebním období.

V posledním devátém úkolu je pak zahrnuto dalších šest „pod-úkolů“, v nichž se skrývají i stále odkládaná a zásadní témata jako je úhrada zdravotnických prostředků.

Nejprve proberme ty snadnější úkoly:

Povinné zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb – stovky tisíc smluv, jejichž počty se budou brzy počítat na milióny a které uzavírají zdravotní pojišťovny s poskytovateli zdravotní péče, jsou k nahlídnutí na internetu.  Ministerstvo má tedy splněno, i když veřejná kontrola ze strany veřejnosti je spíše iluzorní a dopad do sytému marginální.

Snížení maximálního možného přídělu do provozního fondu zdravotních pojišťoven bylo realizováno vyhláškou už od 1. ledna 2015. Ovšem další podobný návrh na snížení přídělu do rezervního fondu o polovinu se už prosadit nepodařilo, přestože byl uveden v návrhu tzv. „transparenční novely“ zákona č. 48/1997. Odmítli ho totiž schválit poslanci (což byl z pohledu finanční stability systému jistě dobrý krok). Naopak se podařilo rozšířit informační povinnosti zdravotních pojišťoven nejen vůči ministerstvu zdravotnictví, ale také vůči ministerstvu financí, stejně jako zakázat provádění akvizice pojištěnců prostřednictvím třetích osob (kritizované nekalé praktiky některých pojišťoven při lákání nových klientů). Transparenční novela také upravovala střet zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven, což se povedlo splnit jen částečně, neboť poslanci si „pohlídali“ svůj vliv na VZP, na níž se tato změna nadále nevztahuje.

Otevřeny pak zůstávají další dva body:  Možnost spolupráce zdravotních pojišťoven při revizní činnosti (bude navrženo v rámci tzv. „správní novely“ zákona č. 48/1997 Sb., která by měla komplexně řešit postavení revizních lékařů v systému veřejného zdravotního pojištění, tato novela je v současné době ve fázi příprav) a Sjednocení právní úpravy činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaměstnaneckých pojišťoven (zatím se prý ze zkušeností nezdá, že by bylo nutné tento bod skutečně splnit, MZ provede analýzu RIA k zákonu o VZP a zákonu o zaměstnaneckých pojišťovnách, aby zjistilo „do jaké míry je žádoucí obě úpravy dále sbližovat, případně sjednotit do jednoho právního předpisu“.

Seznam výkonů a DRG – spousta práce na obzoru

Problémem zcela jiné váhové kategorie, než jsou předchozí drobnosti, je bod, který se poněkud zavádějícím způsobem nazývá „Zlepšení dohledu nad úhradovými mechanismy“, ale každý zdravotnický manažer má hned jasno, když se doplní, že se tím myslí vybudování nového DRG a kultivace Seznamu zdravotních výkonů.

Začněme tím jednodušším, alespoň v pojetí současné vlády. V rámci již zmíněné transparenční novely zákona č. 48/1997 Sb. byla upřesněna pravidla pro tvorbu seznamu zdravotních výkonů. Významným posunem je podrobný popis zařazování výkonů do Seznamu a rovněž jejich změn a vyřazování. Návrh podává Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovna, příslušná odborná společnost, profesní organizace nebo odborná společnost. Součástí návrhu je i posouzení účinnosti zdravotního výkonu (na základě principů medicíny založené na důkazech) a porovnání s jinými obdobnými postupy. Všechny návrhy na zařazení, změnu nebo vyřazení zdravotních výkonů MZ zveřejňuje na internetu.

Ve své zprávě pro vládu ministerstvo informuje, že aktuálně připravuje revize jednotlivých zdravotních výkonů a textové části seznamu zdravotních výkonů tak, „aby reflektovaly vývoj v medicínských postupech i změny cen jednotlivých komponent výkonu“. Poslední novelizace seznamu zdravotních výkonů zařadila 121 nových výkonů, vyřadila 26 obsolentních výkonů a řešila některé technické nedostatky.  Nyní MZ připravuje k vydání 102 výkonů, z toho 42 nových a 60 novelizovaných. Ke zrušení jsou navrhovány 2 výkony.

O naději jménem DRG Restart jsme ve Zdravotnickém deníku informovali dost obšírně, zejména na jeho počátku. Nyní se nezadržitelně blíží chvíle, kdy bude na řadě také první vyhodnocení slibovaného pokroku. Budeme se tomu věnovat v ZD podobněji v nejbližších týdnech. V tuto chvíli pouze připomeňme, že během prázdnin měl být na data referenčních nemocnic aplikován výpočetní rámec pro nové oceňování akutní lůžkové péče. A na konci září má být dokončena kalkulace dalších zásadních komponent systému CZ-DRG a „celý systém bude připraven k oficiálnímu zveřejnění“. Zatím není zcela jisté, že se právě tohle podaří. V každém případě je to jenom začátek cesty k využití nového DRG v praxi a zcela zásadní úkol pro další vládu a vedení ministerstva zdravotnictví po volbách.

Zdravotnické prostředky – přešlapování na místě
Pod bodem Opatření v oblasti organizace poskytování zdravotních služeb jsou zahrnuty zcela zásadní pod-body, z nichž každý je samostatným velkým problémem českého zdravotnictví, zejména pak jeho efektivity a kvality, ale také dostupnosti zdravotní péče. Patří sem: Zřízení Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků. Tady se MZ chválí, že bod úspěšně splnilo. Komise byla zřízena 10. dubna 2014. Projednává návrhy na umístění a provoz přístrojových zdravotnických prostředků, dražších než 5 miliónů korun, které mají být hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím výkonů na nich poskytovaných, nebo jde-li o nákup přístrojů s poskytnutím dotace ze státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovny se v memorandu zavázaly, že…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit