Melatonin by mohl mírnit neuropatickou bolest vyvolanou chemoterapií, ale opatrně s ním
Látka, která se používá k překonání tzv. pásmové nemoci (jet lag), může předcházet jednomu z nejvíce obtěžujících nežádoucích účinků chemoterapie. Tvrdí to vědci z University v Edinburghu, kteří – na základě příznivých výsledků z experimentů na zvířatech – nyní zahajují klinické hodnocení vlivu podávání melatoninu na zlepšení neuropatické bolesti vyvolané chemoterapií. Zatímco v USA je melatonin běžně dostupný v doplňcích stravy, v Česku je považován za lék, s nímž je třeba zacházet opatrně a pod dohledem lékaře.
Zhruba 70 procent pacientů léčených chemoterapií trpí bolestí spojenou s brněním, zejména v prstech. Pro mnoho z nich to znamená, že nemohou dokončit svoji léčbu, nebo jsou nuceni jí utlumit.
Melatonin (5-methoxy-N-acetyltryptamin) je přirozeně se vyskytující hormon, produkovaný nadvěskem mozkovým, čili epifýzou. Hladiny melatoninu jsou závislé na střídání světla a tmy (kdy je jeho produkce největší). Řídí naše biologické hodiny a jejich cirkadiánní rytmus. Je vyráběn také uměle a jako přípravek se používá ke zmírnění poruch spánku a k potlačení pásmové nemoci, neboli jet lagu, která vzniká při přeletu více časových pásem. Posun o několik hodin činí některým lidem potíže právě z důvodu narušení cirkadiánního rytmu.
Studie na potkanech ukázala, že podávání melatoninu před chemoterapií nejenom omezuje bolest, ale také snižuje poškození, které tato léčba působí na mitochondriích nervových buněk. Užívání melatoninu nijak nenarušuje protinádorové účinky chemoterapie, což bylo zkoumáno u buněk nádoru prsu a vaječníků, které byly použity v experimentu na potkanech. Výsledky byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Journal of Pineal Research
Mohlo by vás zajímat
Výsledky jsou slibné, zejména protože víme z použití u jiných poruch, že léčba melatoninem je bezpečná,“ řekla deníku The Telegraph vedoucí spoluautorka studie profesorka Helen Galleyová z univerzity v Aberdeen. Profesor Lesley Colvin, který se specializuje na léčbu bolesti na univerzitě v Edinburghu a také na studii podílel, prohlásil o neuropatii doprovázející onkologickou léčbu: „Je to oblast nenaplněné potřeby, která si urgentně vyžaduje nové terapie.“
S melatoninem opatrně
Přes optimismus autorů je třeba ale upozornit, že melatonin není nějaká neškodná látka, kterou lze užívat bez konzultace s odborníky. Je pravda, že se na přelomu tisíciletí stal, zejména v USA, velmi populárním. Na zvládání jet lagu a také pro úpravu poruch spánku jej v době největší slávy užívalo ve formě doplňků stravy až 20 miliónů Američanů, a to i přesto, že jejich účinek nepotvrdila žádná důvěryhodná vědecká studie. Naopak byla prokázána rizika – umělý melatonin zhoršuje deprese, migrény i závratě a neosvědčil se ani při snaze regulovat spánek lidí pracujících na směny. Jeho spotřeba postupně klesá.
Na sklonku loňského roku upozornil Státní ústav pro kontrolu léčiv na výskyt nelegálních přípravků používaných ke zlepšení kvality spánku obsahujících melatonin. „Tato látka totiž patří mezi farmakologicky účinné látky a její užívání bez dozoru lékaře může negativně ovlivnit zdraví pacienta, a to i při podávání nižších denních dávek,“ varoval SÚKL. Také poukázal na interakce melatoninu s dalšími léčivými látkami – například estrogenem obsaženým v hormonální antikoncepci, či některými antidepresivy. SÚKL s ohledem na farmakologické účinky považuje melatonin, respektive přípravky, které jej obsahují, za léky.
Zda se melatonin uplatní v onkologii, zatím není vůbec jisté, jeho cesta k pacientům s chemoterapií bude ještě dlouhá. Zatím jsou k dispozici pouze – byť slibné – výsledky pokusů na zvířatech. A pokud jde o léčbu poruch spánku, důrazně experti i SÚKl upozorňují, aby se s nimi pacienti obraceli na lékaře a nesnažili se je řešit svépomocně.
-cik-
Tomáš Cikrt
