Zákon o zadávání veřejných zakázek je složitější, ale i méně formální
V první polovině loňského roku uplynula České republice lhůta stanovená Evropskou komisí pro zavedení nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Nový zákon, který je podle odborníků složitější a zároveň méně formální, vstoupil v účinnost v říjnu 2016.
Hlavním účelem přijetí zcela nového zákona o zadávání veřejných zakázek je transpozice evropských směrnic, které vstoupily v platnost v únoru 2014. Cílem těchto směrnic je zjednodušení a zefektivnění zadávacího procesu, především snížení administrativní zátěže jak pro zadavatele, tak i pro dodavatele. Zmíněný zákon si dal za cíl zvýšit rovněž flexibilitu zadavatele postupovat v zadávacím řízení tak, aby bylo docíleno hlavního účelu zadávání veřejných zakázek, což v praxi znamená ekonomicky smysluplné investice při dodržení potřebné transparentnosti.
Přední český odborník na oblast veřejných zakázek Radek Jurčík z brněnské Mendelovy univerzity na konferenci Klubu personalistů v Brně konstatoval, že každý nový zákon je složitější než ten předcházející. Zároveň je ale podle jeho vyjádření pravda, že dává zadavatelům nové možnosti. „Zákon o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti v říjnu loňského roku, je složitější díky většímu množství paragrafů oproti předcházejícímu zákonu. Obsahuje i složitěji aplikované instituty a přináší i další výkladové otázky, které měl předchozí zákon vyřešeny,“ uvedl pro Ekonomický deník docent Jurčík. Dodal, že přínosem nové zákonné normy jsou větší možnosti rozhodování zadavatele při volbě zadávacího řízení, větší možnosti při řešení více prací, větší možnosti při řešení změny smluv. Pro dodavatele je podle Jurčíka přínosem zejména to, že jsou požadovány menší formální náležitosti při podávání nabídek. „Mohou svou nabídku podat snáze,“ upřesnil Jurčík, který je autorem odborných článků a publikací, věnovaných oblasti veřejných zakázek. Patří mezi ně i více než pětisetstránková kniha s názvem Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU (C.H. Beck, 2007), která je doplněna řadou praktických příkladů, rozhodnutí a stanovisek antimonopolního úřadu.
V souvislosti s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v loňském roce Informační list č. 3/2016, nazvaný Veřejné zakázky v novém. V jeho úvodu předseda ÚOHS Petr Rafaj připomíná, že „nový zákon o zadávání veřejných zakázek byl všeobecně očekáván, neboť dosavadní předpis svazoval všechny strany přílišným formalismem, což znamenalo značnou a mnohdy nadbytečnou administrativní zátěž.“ Rafaj v Informačním listu zároveň zdůraznil, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek, na jehož vzniku ÚOHS od počátku participoval jako spolugestor pro oblast dohledu nad zadáváním, by měl přinést výrazné rozvolnění formálních pravidel. S větší volností jde však ruku v ruce větší odpovědnost zadavatele v tom, že jeho postup bude vždy v souladu se zásadou transparentnosti a nediskriminačním přístupem k uchazečům.
Kristián Chalupa
O tématu jsme již psali:
ÚOHS loni pokutoval a po procesu narovnání i „odpouštěl“ – 15.9.2017
NKÚ zjistil nedostatky při zadávání zakázek u vybraných úřadů – 31.7.2017
Za nonsens v zákoně o zakázkách může Vnitro a Obchod – 30.11.2016
Na zákonu o veřejných zakázkách se neshodli ani předkladatelé – 19.7.2015
