Blonďatá bestie, slábnoucí HIV a další malé velké zprávy

Poslední Plantagenet prý byl blond. Virus HIV snad slábne. Čepičatka, seznamte se. Jak mravenci uklízejí města. Varování škodí designu.

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

SHAKESPEARŮV ARCIPADOUCH MĚL BÝT SVĚTLOVLASÝ

Richard III., „kulhavý, psi na něj štěkají.“ Shakespeare se na posledním Plantagenetovi pěkně vyřádil. Foto: Pinterest
Richard III., „kulhavý, psi na něj štěkají.“ Shakespeare se na posledním Plantagenetovi pěkně vyřádil. Foto: Pinterest

Poslední britský panovník z dynastie Plantagenetů, Richard III. (1452 – 1485, vládl od roku 1483) nebyl podle analýzy DNA tmavovlasý brunet s tmavýma očima, jeho pigmentační komplex měl být světlý.

Krále, který se díky divadelní hře Williama Shakespeara značně nespravedlivě stal předobrazem dokonalého padoucha, malíři znázorňovali jako tmavovlasého muže s vlasy sahajícími po ramena. Podle genetiků byl ale Richard v mládí blonďák a až s postupujícím věkem mu vlasy začaly mírně tmavnout. Tomu by ostatně odpovídaly i rodové znaky původně francouzského rodu Plantagenetů, jehož posledním příslušníkem Richard byl. První Plantageneti bývali ryšaví, ve 14. století poněkud převážila krev francouzských Kapetovců a jejich výrazně světlý pigmentační komplex.

Nejstarší Richardových portrétů byl namalován až pětadvacet let po Richardově smrti, tedy zhruba v roce 1510 a král je zde vyobrazen právě jako světlovlasý muž s modrýma očima. Charakteristické je také pokleslé rameno, dědictví obtížného porodu, které zavdalo příčinu ke smyšlenkám o tom, že Richard byl „kulhavý a psi na něj štěkali,“ jak napsal Shakespeare.

Pozůstatky mrtvého krále byly objeveny teprve nedávno a procházejí důkladným vyšetřením. Že se jedná o kosti Richarda Třetího, je na základě porovnání DNA s královými praprapra a tak dále synovci a neteřemi jisté na téměř sto procent.

 

VIRUS HIV SLÁBNE. PRÝ.

Virus HIV vypadá jako z jiného světa. Foto: Wikipedia
Virus HIV vypadá jako z jiného světa. Foto: Wikipedia

Skupina imunologů z Oxfordské univerzity došla na základě dlouhodobého pozorování k přesvědčení, že virus HIV je méně infekční a později přechází do stádia rozvoje nemoci.

Vědci vychází z pozorování chování viru v těle více než dvou tisíc nakažených afrických žen. Výzkum probíhal v Botswaně a Jihoafrické republice, které patří k zemím s největším počtem nemocných AIDS.  Podle virologů by časem mohl virus dospět do stádia, kdy nebude pro lidstvo nebezpečný.

Vedoucí vědeckého týmu, profesor Philip Goulder ale upozorňuje, že virus stále patří k největším zabijákům moderní doby. V současnosti je virem HIV nakaženo 35 miliónů lidí a 40 miliónů nemocných už zákeřné nemoci podlehlo.

Počet nemocných stoupá také v České republice. Jen letos přibylo 208 nových nakažených a autor digestu nepředpokládá, že jim změněné chování viru dá nějaký zvláštní důvod k jásotu.

 

JEDOVATÉ HOUBY BY MOHLY POMOCT PŘI PŘENOSU LÉKŮ

Vědci z Michiganské státní univerzity objevili enzym, který je klíčový pro smrtící účinek jedovatých hub. Výsledky studie popisují schopnost enzymu vytvořit molekuly alfa-amanitinu, který v lidském organismu funguje jako svého druhu řízená střela, schopná vyhledat a zničit svůj cíl v lidských játrech.

Enzym POPB (prolyl oligopeptidase B) čepičatky jehličnanové umožňuje syntézu alfa-amanitinu, tedy sloučeniny, které farmaceutické společnosti využívají k vývoji nových léčiv. Podle člena výzkumného týmu Jonathana Waltona by objev mohl vést k přesně cíleným léčivům bez vedlejších účinků.

Houby jsou podle něj výkonné chemické továrny a v jejich repertoáru jsou i smrtící jedy. Jejich toxické peptidy přežijí vysoké teploty při vaření i kyseliny při trávení. Vstřebají se do krve a ta je donese až k jejich cíli. A to je přesně to, co bychom potřebovali při úspěšné léčbě.

Walton a jeho kolegové pracují s toxickým peptidem čepičatky. Když z toho peptidu odstraní „smrtící hlavici,“ získají přepravní systém, který by mohl namísto jedu dopravovat léky přesně tam, kde je jich třeba. S takovým přesným naváděním bychom mohli získat léčbu, která nebude mít žádné významné vedlejší účinky.

 

KOLIK ZKAŽENÝCH POTRAVIN ZBAŠTÍ MRAVENCI ZA ROK?

Mravenci jen na rohu dvou newyorských ulic zbaští v přepočtu šedesát tisíc hot dogů. Foto: Salix.cz
Mravenci jen na rohu dvou newyorských ulic zbaští v přepočtu šedesát tisíc hot dogů. Foto: Salix.cz

Podle studie, kterou vypracoval tým vědců z North Carolina State University, mravenci významně přispívají k čištění městského prostoru od nejrůznějšího odpadu.

Jen v oblasti ulic Brodway a West Street v New Yorku tento drobný a vysoce organizovaný hmyz zkonzumuje za rok více než jednu tunu odhozených potravin. Tvrdí to alespoň vedoucí studie Elsa Youngsteadtová. Přepočteno na představitelnější jednotky mravenci ročně zbaští nějakých šedesát tisíc hot dogů, což už lze považovat za docela slušný apetit. „Není to jen zajímavost z hmyzí říše. Důležité je ukázat, že členovci poskytují obyvatelům měst velmi konkrétní službu tím, jak velmi efektivně odstraňují jejich odpadky,“ vysvětluje Youngsteadtová.

Dost možná bychom se spíš než na vymýšlení dalších a dalších způsobů jak mravence vyhubit měli zaměřit na nalezení cesty jak tento nepatrný a fascinující hmyz zapojit do městských ekosystémů.

 

JAK VAROVÁNÍ NA CIGARETÁCH ZMĚNILO DESIGN KRABIČEK

Krabičky od cigaret poskytují vcelku neveselý pohled. Ilustrační foto: Facebook
Krabičky od cigaret poskytují vcelku neveselý pohled. Ilustrační foto: Facebook

V Austrálii už dva roky platí vůbec nejtvrdší předpis o podobě krabiček cigaret. Na každé musí být namísto firemního designu obrázek něčeho ošklivého co kouření způsobuje, třeba gangrén, slepoty nebo asfaltových plic.

Ctihodná britská BBC k této příležitosti sestavila dosti trudný bilanční článek. Je se v něm možné dočíst například to, že za posledních čtyřicet let sice cigarety celosvětově zdražily o tři sta procent a jejich design se proměnil v obludárium pro každého, snížit počet kuřáků se ale nepodařilo. Nic na tom nemění fakt, že počet zemí s povinným varováním vzroste v příštím roce na osmdesát.

Ondřej Fér

Tomáš Cikrt