Komise plánuje volný tok dat a dvojnásobný podíl digitální ekonomiky na HDP
Hlavy států Evropské unie chtějí dokončit jednotný digitální trh do konce roku 2018. Návrhy nové legislativy však může předkládat prakticky jenom Evropská komise, která se svými iniciativami uspěje málokdy. Nyní přichází na řadu volný tok informací, “férové” zdanění digitálních firem a kybernetická bezpečnost. Komise věří, že díky novým návrhům může datová ekonomika do roku 2020 tvořit 4 % hrubého domácího produktu EU.
Radám Evropské unie, tedy schůzkám národních ministrů, v tomto pololetí předsedá Estonsko. Nejmenší pobaltský stát proslul digitalizací, kterou zdůraznil uprostřed svého mandátu. Koncem září zveřejnil internetovou “mapu sankcí”, které Evropská unie aktuálně uplatňuje vůči zahraničním státům. A především pozval do Tallinnu zástupce akademiků, byznysu i politické špičky.
Například Spolková vysoká technická škola v Curychu přivezla umělé lidské srdce, vyrobené pomocí 3D tisku, které prý pracuje jako původní orgán, ale zatím vydrží jenom půl hodiny.
Automobilka Audi představila samořídící elektromobil Aicon. Zazněl také názor, že kvůli technologickému vývoji bude vhodné upravit legislativu, například aby lidé na palubě vůbec nemuseli řešit řízení a přitom neporušovali zákony.
Mohlo by vás zajímat
Mezitím ve stejném městě jednaly špičky Evropské unie: hlavy států včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky, a taky představitelé Evropské komise.
Hlavy států: Do konce roku 2018 dokončíme jednotný digitální trh
Za premiéry a prezidenty členských států mluvil estonský ministerský předseda Jüri Ratas. Do roku 2018 chtějí dokončit jednotný digitální trh a následně revidovat nejenom unijní, ale i národní legislativy, aby byly “připraveny pro digitální věk”. Evropa má postupovat společně taky vůči zbytku světa, včetně obrany před kybernetickými úroky, kriminalitou a krizemi.
Hlavy členských států rovněž usilují o “globální změny daňových pravidel”, aby digitálně vytvořené zisky byly daněny tam, kde vznikají – speciálně pokud jde o starý kontinent. Dále zmiňují sociální rovinu: Všichni občané včetně nezaměstnaných a důchodců mají dostat příležitost, aby získali a zlepšovali svoji digitální gramotnost. V první řadě však vytyčili jako cíl e-Government, tedy konec zbytečného papírování a vystávání front na kamenných úřadech.
Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přislíbil, že napodobíme Estonce v digitalizaci státní správy: “Naše vláda přijala zákon o e-občankách a o elektronické identifikaci. Do konce příštího roku budou všechny orgány státní správy připraveny na přijímání elektronických faktur. Pracujeme také na novém informačním systému Portál občana,” řekl dosluhující český premiér.
V Tallinnu byl koncem září taky europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který podle svých slov propadl “hlubokému smutku” kvůli údajnému českému zaostávání. “Dnes jsou v Estonsku přibližně jenom tři úkony, které občan nemůže zvládnout online: svatbu, rozvod a koupi nemovitosti. Ke všemu ostatnímu stačí občanka, 2 pin kódy, počítač/chytrý telefon, certifikát a v některých případech telefon pro autentizaci.”
Komise: Pokračujme volným tokem informací, daněmi a bezpečností
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker shrnul nové právní akty, které vnímá jako hlavní úspěchy svého kabinetu v oblasti digitalizace:
- lepší standardy pro internetové propojení,
- zrušení roamingových poplatků,
- od příštího roku “bezplatný” bezdrátový internet na veřejných prostranstvích (tuzemské obce ale o takovou dotovanou službu nemají příliš zájem, podrobnosti ZDE),
- nové nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) účinné od 25. května 2018,
- modernizace autorského práva (můžeme on-line třeba sledovat svoje předplacené filmy, i když jsme v jiném členském státě).
Juncker však taky uvedl, že současná Komise předložila 24 legislativních návrhů, aby byl dokončen jednotný digitální trh. Ale přijato bylo jenom 6 iniciativ. Komise v září předložila další návrhy: ohledně
- volného pohybu neosobních údajů (aby firma nemusela duplikovat svůj informační systém, když působí ve více členských státech),
- daní (“virtuální” firmy v dnešní EU mají poloviční nebo ještě nižší daňovou povinnost oproti tradičním podnikům, které jsou fyzicky ukotvené v místě, kde tvoří zisk) a
- boje proti ilegálnímu obsahu (který například navádí k terorismu).
Komise věří, že díky volnému toku dat může podíl digitální ekonomiky na HDP Evropské unie vzrůst na dvojnásobek, ze současných bezmála 2 % na 4 %.
Petr Woff
