Stát otevírá nový trh pro advokáty, kteří mají být generálními investory hromadných žalob
Hromadné žaloby budou advokátní proces a advokát jeho generální investorem. Stát se návrhem na zavedení hromadných žalob rozhodl otevřít nový trh advokátních služeb. Hromadné žaloby mají být ze zákona advokátní proces, přičemž potenciálně poškozených jsou v ČR údajně desetitisíce. Veškeré náklady sporu velkého množství jednotlivců má financovat advokát skupiny žalobců. Za to získá 10% – 30% vysouzené částky. Pokud prohraje, zaplatí žalované firmě náklady jen podle výpočtu ministerstva spravedlnosti.
Návrh, že hromadné žaloby mají být advokátním procesem, přednesl na sympoziu o hromadných žalobách v červnu v poslanecké sněmovně staronový člen představenstva České advokátní komory a odborník na insolvenční právo advokát Michal Žižlavský.
Ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách legislativní odbor ministerstva spravedlnosti k tomuto řešení nakonec přistoupil. Zastoupení skupiny žalobců advokátem bude ze zákona povinné. „K ochraně zájmu celé skupiny slouží i povinné právní zastoupení. Úlohou advokáta je nejen ochrana zájmů žalobce, ale všech členů skupiny. Advokát podléhá dohledu ze strany soudu, a pokud nebude plnit své povinnosti, může jej soud nahradit,“ popisuje budoucí princip hromadných žalob ministerstvo.
Advokát zaplatí proces i náklady protistrany
Mohlo by vás zajímat
Advokát nebude pouhým zástupcem a administrátorem členů skupiny, nýbrž bude celý spor sám financovat: „Kolektivní spor bude financován ze soukromých zdrojů advokáta skupiny. Advokát tak ponese veškeré náklady řízení, zahrnující zaplacení soudního poplatku, hrazení průběžných nákladů řízení a v případě neúspěchu ve věci i hrazení nákladů protistraně. S tímto souvisí i odlišná úprava odměny advokáta – namísto běžné odměny dle advokátního tarifu bude advokátovi přiznána odměna z přisouzené částky, která bude stanovena jako procentuální podíl na přiznaném plnění,“ uvádí k návrhu věcného záměru ministerstvo spravedlnosti.
Podle ministerstva má takováto úprava své opodstatnění. „Předně se předejde situaci, kdy poškození nebudou chtít kvůli případné hrozbě náhrady nákladů řízení uplatňovat své nároky. Za druhé, takto nastavené financování zajistí, že vedeny budou pouze spory, které se zakládají na existujících a vymahatelných nárocích. Za třetí je pravděpodobné, že v případě neúspěchu hromadné žaloby se žalovaný může spíše uspokojit za vynaložené náklady řízení na advokátovi než na žalobci samotném. Jde tedy jak o ochranu členů skupiny, tak o ochranu žalovaného. V případě částečného úspěchu ve věci se bude při výpočtu náhrady nákladů přiměřeně postupovat podle obecného procesního předpisu,“ rozepisuje se k tomu legislativní odbor ministerstva spravedlnosti.
Advokátovi se musí hromadná žaloba vyplatit
Podle ministerstva spravedlnosti advokát ponese jak náklady samotného řízení včetně soudního poplatku, tak v případě neúspěchu i náklady protistrany. „Aby mělo projednání formou kolektivní žaloby určité výhody i pro žalovaného, nebude žalovaný v případě neúspěchu muset nahrazovat náklady advokátovi skupiny. Advokát si veškeré své výdaje pokryje z odměny, kterou získá z vymoženého plnění,“ uvádí dále ministerstvo. Při prohře advokáta pak advokát uhradí náklady žalovaného standardně podle ministerské vyhlášky.
A tato odměna nebude nikterak malá: „Za břímě, které ponese, bude advokát v případě úspěchu adekvátně odměněn procentuální částkou z přiznaného plnění – půjde o odměnu nadstandardní (10-30%). Uvedené procento je nastaveno tak, aby v případě, že advokát bude mít alespoň v 1/3 případů úspěch, vedení kolektivních řízení se mu vyplatí. Navíc se nebrání tomu, aby si advokát výměnou za případný podíl na zisku získal zdroje financování dohodou se členy skupiny, s jinými nezainteresovanými osobami, ochránil se pojištěním apod.,“ počítá ministerstvo spravedlnosti.
Jak dále vyplývá z plánu ministerstva, soudní poplatek bude pro účel hromadné žaloby snížen. „Pokud jde o placení soudního poplatku, bude hrazen ve dvou fázích. Prvně bude poplatková povinnost spojena s certifikačním řízením. Za toto ,předřízení´ bude stanoven jednotný poplatek v určité pevné výši, která nebude mít rdousící efekt, zároveň však bude odrazovat od zneužití. Pakliže soud shledá, že jsou naplněny podmínky pro vedení kolektivního řízení a vydá certifikační rozhodnutí, bude žalobce následně hradit soudní poplatek, který bude vyměřen až na základě konkrétní velikosti skupiny a uplatňovaného nároku. Tento následný poplatek bude vyjádřen procentuálně. Zde je potřeba poznamenat, že procento bude mírně sníženo oproti běžnému soudnímu poplatku a taktéž bude stanoven limit, který by soudní poplatek nesměl přesáhnout,“ navrhuje legislativní odbor ministerstva. V certifikačním řízení rozhodne soudce, zda hromadnou žalobu povolí.
Specializovaný advokát vydělá desítky milionů
Z výpočtů, kterými legislativní odbor ministerstva spravedlnosti doplnil věcný záměr, vyplývá, že ministerstvo má zájem, aby vznikli specializovaní advokáti, kteří povedou množství hromadných žalob. Jen tak lze vydělat desítky milionů, ve kterých se „utopí“ i nějaká ztráta za prohraný spor.
Pro návodnost legislativní odbor dává příklady.
[mn_protected]
Modelový příklad č. 1 – neobjednané služby mobilního operátora:
Mobilní operátor X protiprávně účtoval svým zákazníkům neobjednanou službu. Škoda jednoho zákazníka činí 50,-Kč. Tato praktika se opakovala 3x, tudíž každý ze zákazníků, u něhož došlo k využití neobjednané služby, utrpěl škodu v celkové výši 150,- Kč. Předpokládejme, že celkový počet zákazníků u mobilního operátora je 1.000.000, škodu utrpělo 300.000 z nich. Celková výše škody všech zákazníků je tedy 45.000.000,- Kč.
Náklady na jedno řízení lze odhadnout následovně :
100.000,-Kč za organizaci skupiny, sepis žaloby a konzultaci se zástupcem skupiny;
50.000,-Kč + 900.000 soudní poplatek ;
100.000,-Kč za vytvoření webových stránek a informování prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků;
100.000,-Kč za administraci vyplacení částek, pokud by byla tato administrace na advokátovi.
Celkové náklady pro advokáta by tedy odhadem činily 1.250.000,-Kč. Odměna by činila v konkrétním případě 4.500.000 – 13.500.000 milionů.
V případě prohry advokáta by tento musel uhradit náhradu nákladů protistraně, která by při výpočtu podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), byla následující:
- Náhrada za odměnu advokáta: hodnota jednoho úkonu v případě předmětu sporu o hodnotě 45.000.000 je 62.300,-Kč/úkon, takovýchto úkonů v případě plnohodnotného řízení předpokládejme 15, tj. 934.500,- Kč. K tomu je nutné připočíst 15 x režijní paušál + připočíst 21% DPH. Celkem: (934.500 + 15×300) x 1,21 = 1.136.190,-Kč.
- Dále předpokládejme cca 20.000,-Kč na dalších nákladech.
- Celkem tedy hrozí v případě neúspěchu riziko náhrady nákladů 1.156.190,-Kč – pro zjednodušení zaokrouhleno na 1.200.000,-Kč.
V případě, že by advokát takovýchto sporů vedl 10 a uspěl ve 3 z nich, poměr náklady/výnosy by byl následující:
- Za 7 prohraných sporů by utrpěl finanční ztrátu ve výši 7x 1.250.000 vlastních nákladů + 7x 1.200.000 nákladů protistrany, tj. celkem ztrátu 17.150.00,-Kč.
- Za 3 úspěšné spory by naopak vydělal 4.500.000 – 13.500.000,-Kč mínus náklady na administraci sporu – tj. 3.250.000 – 12.250.000,- Kč, to celé vynásobeno třikrát, tj. 9.750.000 až 36.750.000,- Kč.
Zájem advokáta je vymoci co největší částku
„Mějme tedy za prokázané, že nastavená výše odměny pro advokáta bude v uvedeném režimu vyvažovat případná rizika i náklady, které advokát s vedením kolektivního řízení bude mít,“ uzavírá výpočtovou část s několika modelovými případy ministerstvo. „Někdo by mohl namítat, že tento systém je nevýhodný pro členy skupiny, neboť advokát se bude hojit na vymožené částce. Tato námitka je však spíše teoretická, neboť ze zkušeností v USA a jiných státech, které uplatňují režim opt-out v této podobě, je prokázáno, že se nikdy celá částka ze společného fondu nevyzvedne; ti, kteří se o svůj podíl přihlásí, tak nebudou kráceni vůbec. Pokud by se přesto celý fond vyčerpal, nebudou ´škody´ na nárocích poškozených opravdu neznatelné, uvádí doslova ministerstvo.
Advokát však v případě hromadných žalob bude mít více administrativních povinností, než v případech „obyčejných“ žalob. Navíc na jeho činnost bude po celou dobu dohlížet soudce. Soudce podle návrhu dohlíží jak na činnost zástupce skupiny, tak na činnost advokáta. „Oba aktéři musí vždy sledovat nejen svůj vlastní zájem, ale též zájem celé skupiny, tj. zejména jejích neaktivních členů,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Z tohoto hlediska je povinné právní zastoupení podle ministerstva důležité: „Advokát má povinnost hájit zájmy svého klienta, kterým je v případě hromadných žalob vedle zástupce skupiny i celá skupina. Nadto je v advokátově zájmu, aby celková vymožená částka byla co největší – z vymožené částky se totiž počítá jeho celková odměna,“ dochází k závěru legislativní odbor ministerstva spravedlnosti.
Advokát žalobu veřejně oznámí
Podle další úvahy ministerstva existuje obava, že členové skupiny se o řízení nedozví, a nebudou tak moci využít své právo z řízení vystoupit, tedy naplnit princip opt-out, kdy se soudí všichni ti, kterých se žaloba týká s výjimkou těch, kteří vyjádří nevůli se soudit „I této obavě lze však do značné míry předejít správně nastavenými parametry uveřejňování.Věcný záměr předně počítá s tím, že soud dle okolností případu nařídí advokátovi skupiny, aby provedl odpovídající uveřejnění žaloby tak, aby se o něm mohl každý ze členů skupiny dozvědět. V době datové společnosti to jistě nebude problém. Advokát tak bude kupř. nucen zřídit webovou stránku, rozšířit informaci o probíhajícím řízení na sociálních sítích, v hromadných sdělovacích prostředcích i lokálních denících,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti s tím, že také soudy by měly vést registr hromadných žalob podobně jako je tomu u insolvenčních řízení.
Právo je v ČR nevymahatelné, je záhodno žalovat
Podle obsahu věcného návrhu zákona o hromadných žalobách jsou v České republice potenciálně tisíce až desetitisíce poškozených, kteří však nepodávají žaloby. To by měl nový právní nástroj změnit: „Osoby poškozené ekologickými zásahy ve většině případů na soudní ochranu rezignují, čímž dávají zdánlivý signál škůdci, že jeho jednání jim nevadí. Zásah do životního prostředí však typicky zasahuje stovky, tisíce až desetitisíce jedinců, v souhrnu tak produkuje celospolečenskou újmu velkého rozsahu. Bylo by proto více než záhodno, aby se individuální nároky z poškození životního prostředí promítnuté do souhrnné újmy uplatňovaly více,“ jmenuje poškozené ministerstvo.
Dalšími poškozenými jsou podle ministerstva spotřebitelé, kteří nedostatečně hájí svá práva za pomoci individuálních žalob a spotřebitelská sdružení nejsou s to tuto jejich apatii účelně nahradit. „Práva spotřebitelů tak nejsou v odpovídající míře uplatňována před soudem,“ uvdí ministerstvo.
Kvůli nevymahatelnosti práva v České republice se poškození podle ministerstva spravedlnosti nacházejí prakticky všude: „Sníženou efektivitu a vymahatelnost práva lze obecně spatřovat ve všech společenských a ekonomických oblastech, kde jedním nebo týmž opakovaným protiprávním jednáním dochází ke vzniku většího počtu nároků, které jsou ze své povahy buď bagatelní či přinejmenším relativně nízké, anebo těžko prokazatelné apod. Jde o oblasti jako je hospodářská soutěž, zdravotnictví, pracovní vztahy, nekalá soutěž či finanční trhy,“ uvádí ministerstvo, které dále jmenuje například pojišťovnictví.
[/mn_protected]
Irena Válová
