Ministerstvo financí navrhuje nový trestný čin úmyslné nepravdivé předložení čestného prohlášení
Novou skutkovou podstatu navrhuje do trestního zákona zařadit ministerstvo financí. Úmyslné předložení čestného prohlášení pro správu daní by napříště mělo být trestným činem. Ministerstvo financí nenavrhuje, kolik let vězení by předkladateli nepravdivého prohlášení hrozilo, neuvádí ani zda by mu například měly být zabaveny prostředky na účtu.
Návrh předkládá ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení novely trestního zákona: „Navrhujeme definovat novou skutkovou podstatu, která by postihovala úmyslné předložení nepravdivého čestného prohlášení předkládaného pro účely správy daní,“ uvádějí finance.
Nejde o čestné prohlášení o příjmech manželky
Jak dále vyplývá z návrhu, nejde o trestný čin nepravdivé čestné prohlášení o nulových příjmech manželky nebo čestné prohlášení o slevě na dítě či o společné domácnosti.
V tomto případě čestné prohlášení souvisí s tzv. automatickou mezinárodní výměnou informací, kdy finanční instituce jsou povinny vyplňovat formuláře o majitelích účtů a o účtech daňových nerezidentů a předávat je finanční správě a ta si je vyměňuje se správami cizích států.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Příslušný zákon vznikl ještě za vlády Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska implementací předpisů Evropské unie, kdy se česká finanční správa stala kontaktním místem nahlášeným Evropské komisi jako pečovatel a monitor účtů osob a entit.
Podle zákona je účelem zaznamenání, šetření, prověření a oznámení každého účtu osoby nebo firmy je údajné omezení daňových úniků: „Čestné prohlášení klient předkládá pro účely oznamování podle zák. č. 164/2013 Sb. a pro účely následné mezinárodní výměny informací o finančních účtech daňových nerezidentů mezi daňovými správami s cílem omezení daňových úniků, tj. obecně pro účely správy daní,“ vysvětluje, o jaké čestné prohlášení jde ministerstvo financí.
Stát věnuje sledováním účtů osob a entit náležitou péči
Podle přechodných ustanovení zákona 164/2013 je finanční instituce povinna získat čestné prohlášení od klienta, ve které zemi klient odvádí daně, tedy kde je daňovým rezidentem. Český stát to nazývá náležitou péčí o účty fyzických osob.
Náležitá péče v případě nových účtů fyzických osob:
Následující postupy se uplatňují za účelem vyhledání oznamovaných účtů mezi novými účty fyzických osob.
- U nových účtů fyzických osob je oznamující česká finanční instituce povinna při založení účtu získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující české finanční instituci umožní stanovit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující českou finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC.
- Je-li v čestném prohlášení uvedeno, že majitel účtu je rezidentem pro daňové účely v zúčastněném státě, oznamující česká finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem a čestné prohlášení musí také zahrnovat DIČ majitele účtu ve vztahu k takovému zúčastněnému státu, s výhradou oddílu I článku C, a jeho datum narození.
- Jestliže u nového účtu fyzické osoby dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a získá platné čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely
Trestní zákon je podle OECD nedostatečný
Totožná pravidla pak stát podle přechodných ustanovení předmětného zákona uplatní u „entit“, což může být několik oznamovaných osob.
S odkazem na Globální fórum OECD označuje ministerstvo financí uvedený postup za nedostatečný: „V rámci hodnocení ČR Globálním fórem OECD implementace společného standardu pro oznamování informací o finančních účtech hodnotitelé uvedli, že dosavadní ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), které ČR uváděla jako příklad ustanovení zajišťujícího, že klient finanční instituci (ve smyslu extenzivního výkladu – vedle banky, pojišťovny jde např. i o svěřenský fond) předloží pravdivé čestné prohlášení o své daňové rezidenci (popř. rezidenci), není dostačující.“
Trestní zákon č. 40/2009 obsahuje trestné činy proti majetku včetně například předstírání splnění závazku nebo předstírání zmenšení majetku ve vztahu k věřiteli neb porušování povinností při správě cizího majetku.
[/mn_protected]
Irena Válová
