NS i NSZ jsou proti zavedení nuceného sňatku jako privilegovaného trestného činu

Ministerstvo spravedlnosti se zavedením trestného činu nuceného sňatku ve skutečnosti dopouští dekriminalizace tohoto zločinu, který pojímá jako privilegované vydírání. Podle ministerstva spravedlnosti má být u nuceného sňatku dokonce uplatněn institut účinné lítosti, což vzbuzuje vážné pochyby. ČR má nyní pro nucené sňatky přísnější právní úpravu i trest jako za vydírání, a proto Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo vnitra žádají nucené sňatky z návrhu novely trestního zákona vypustit jako zbytečné a nebezpečné.

Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení k návrhu novely trestního zákona, jak ho ministerstvo spravedlnosti předložilo letos v srpnu. O celkem málo srozumitelném trestném činu nucený sňatek a donucení osoby k odebrání se do jiného státu za účelem nuceného sňatku, jehož zavedení pro ČR není příliš pochopitelné, už Česká justice informovala.

Občan vyláká jiného do ciziny a tam ho přinutí ke sňatku?

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo rozšířit původní §175 – vydírání o samostatné písmeno a) věnované výhradně skutkové podstatě „nucený sňatek“. Návrh novely trestního zákona vypadá takto:

175a – Nucený sňatek

Mohlo by vás zajímat

Příspěvek na péči má vzrůst o deset procent od srpna

(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby uzavřel manželství nebo registrované partnerství, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.

(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu spáchat trestný čin uvedený v odstavci 1 přiměje, zláká nebo svede jiného, aby se odebral do jiného státu nebo do České republiky.

(3) Odnětím svobody na jeden až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 vůči dítěti,
2. b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, nebo
3. c) spáchá-li takový čin se zbraní.

Podle Rady Evropy má být lákání lidí za sňatky do ciziny trestné

V důvodové zprávě pak ministerstvo spravedlnosti přiznává, že již nyní je nucený sňatek v České republice trestný. Zároveň však dodává, že trestná není příprava, tedy situace, kdy občan vyláká jiného občana do zahraničí a tam ho donutí ke sňatku: „Istanbulská úmluva požaduje trestnost jednání spočívajícím v (úmyslném) donucení jiného k manželství (čl. 37 odst. 1) a vylákání jiného na území některé smluvní strany nebo jiného státu než je stát jejího pobytu za účelem jeho donucení k uzavření manželství (čl. 37 odst. 2). Donucení k manželství je již dnes nepochybně trestné prostřednictvím obecně formulovaného trestného činu vydírání (§ 175 tr. zák.), u nějž však není trestná příprava, proto v současné době není postihována specifická forma přípravy k tomuto trestnému činu spočívající ve vylákání jiného do cizího státu za účelem jeho spáchání. Z tohoto důvodu je potřeba novelizovat trestní zákoník,“ osvětluje svoje úvahy legislativci z ministerstva spravedlnosti.

O Istanbulské úmluvě a generových zvěrstvech v právu Česká justice informovala už v roce 2015. Podpis Úmluvy včetně zavedení trestného činu nuceného sňatku ohlásil v roce 2016 tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Nyní zločin návrhem novely trestního zákona zavádí ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO11).

NS: Nesouhlasíme, důvod neshledáváme

Proti novému trestnému činu se v rámci  připomínkového řízení razantně ohradily Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo vnitra. „S navrhovanou změnou nesouhlasíme, důvod pro novelizaci trestního zákoníku neshledáváme, postačuje postih podle stávajících ustanovení,“ napsal Nejvyšší soud k legislativně zpracovanému tématu násilí na ženách a domácí násilí.

[mn_protected]

Poté Nejvyšší soud poukazuje na fakt, že sám předkladatel návrhu uznává, že český trestní zákon už nyní obsahuje postih tohoto zločinu: „Pokud jde o donucení ke sňatku, správně důvodová zpráva uvádí, že dostatečný postih zajišťuje stávající úprava v podobě vydírání. Je pravdou, že obecně není postihována příprava, to platí ovšem jen za předpokladu, že nejsou splněny některé kvalifikační okolnosti. Ovšem samotný postih přípravy vydírání k určitému typovému jednání (nucení ke sňatku) by měl odpovídat i jiným typům dalších jednání, jež mohou být i závažnější,“ argumentuje Nejvyšší soud v připomínkách k návrhu novely trestního zákona.

Návrh privileguje nucené sňatky nižším trestem

Podle stávajícího znění §175  – Vydírání, odstavce 1 „kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem“. Takové znění skutku bez všech pochyb pokrývá i vynucení sňatku.

Podle Soudu dojde zavedením nového zločinu k jeho dekriminalizaci a získá privilegované postavení mezi zločiny: „Návrhem navíc dochází k velmi paradoxní situaci – jde vlastně o dekriminalizaci dosud přísněji trestného jednání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, kde je sazba trestu odnětí svobody v rozpětí 6 měsíců až 4 let, zatímco v § 175a odst. 1 návrhu je pouze až na tři léta. Z toho tedy vyplývá, že předkladatel považuje nucení ke sňatku stejnou formou nátlaku jako u vydírání za privilegovaný případ vydírání, pokud má jít (i podle důvodové zprávy) o speciální případ vydírání,“ vysvětluje Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud: Proč, z jakého důvodu má jít o privilegovaný čin?

Jak dále uvádí Nejvyšší soud, pokud toto není smyslem navrhované úpravy,  „postrádá § 175a odst. 1 návrhu jakýkoliv smysl, protože tam uvedené případy lze zcela subsumovat pod obecné ustanovení § 175 odst. 1 tr. Zákoníku“.

Následně Nejvyšší soud pokládá vážné otázky, na které však ministerstvo spravedlnosti neodpovídá: „Nadto by při přijetí takového návrhu byla obtížně řešitelná otázka jednočinného souběhu trestných činů vydírání a nuceného sňatku – v případě základní skutkové podstaty by (i v souladu s důvodovou zprávou) měla dostat přednost užší a privilegovaná (?) skutková podstata nuceného sňatku, ovšem jak by to bylo v případě naplnění okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, které nejsou formulovány v obou ustanoveních shodně (např. při způsobení takovým činem značné škody či těžké újmy na zdraví)? I zde má docházet k ještě výraznějšímu privilegování nucení ke sňatku? Proč a z jakého důvodu? Odpovědi na tyto otázky předkladatel nedává, pouze stroze konstatuje, že jednočinný souběh je pro specialitu § 175a návrhu vyloučen. Takové řešení není správné ani uspokojivé,“ uzavírá Nejvyšší soud s tím, že úprava měla být obsažena v rámci skutkové podstaty vydírání  tak, aby nedocházelo k souběhu.

Podle Nejvyššího soudu „předkladatel vůbec nezvážil posouzení daného typu škodlivého jednání jako jiného trestného činu proti svobodě, proti níž takové jednání směřuje. Především měl uvažovat o trestných činech zavlečení podle § 172 tr. zákoníku a obchodování s lidmi podle § 168 tr. zákoníku. Pokud by snad měl dojem, že takové jednání není uvedenými ustanoveními zcela pokryto tak, abychom splnili mezinárodní závazky plynoucí z uváděné istambulské úmluvy, měl navrhnout spíše drobnou formulační úpravu uvedených ustanovení, které jsou zaměřeny na ochranu svobody osoby, a sice svobody pohybu a rozhodování,“ neskrývá své pobouření Nejvyšší soud.

NSZ: Pochybné, nepřesvědčivé, takřka nemožné

Nově zavedený nový trestný čin nucený sňatek zařazuje ministerstvo spravedlnosti do katalogu těch trestných činů, u kterých může být upuštěno od trestu díky účinné lítosti. To považuje za pochybné Nejvyšší státní zastupitelství: „Může se jevit pochybným, zda konstrukce skutkové podstaty nově zaváděného trestného činu nuceného sňatku (§ 175a) vůbec připouští uplatnění institutu účinné lítosti. V tomto směru je nutno vzít v úvahu, že by trestnost takového jednání mohla zaniknout, jestliže pachatel dobrovolně a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému,“ cituje z institutu účinné lítosti NSZ.

Poté Nejvyšší státní zastupitelství rozebírá důvodovou zprávu, která k tomu uvádí: „Vzhledem ke skutečnosti, že nucení k uzavření manželství nebo registrovaného partnerství může dalece předcházet samotnému škodlivému následku, kterým je až uzavření vynuceného manželství nebo registrovaného partnerství, navrhuje se umožnit pachateli trestného činu nuceného sňatku dobrovolně zamezit škodlivému následku nebo jej napravit. Zánikem trestní odpovědnosti tak bude motivován upustit od svého úmyslu donutit jiného k uzavření manželství nebo registrovaného partnerství. To samozřejmě nevylučuje jeho trestní odpovědnost za jiný trestný čin.“

Nejvyšší státní zastupitelství takovou úvahu ovšem považuje za fantasmagorii: „Tato argumentace se nejeví příliš přesvědčivá, výskyt případů nucení k uzavření sňatku nebo registrovaného partnerství, kdy následně dojde ke splnění podmínek účinné lítosti, může být shledávána takřka nemožnou či jen omezeně se uplatňující. Dává se proto ke zvážení bod 1 navrhované novely z této úpravy vypustit,“ uvádí ve své připomínce NSZ.

Ministerstvo vnitra: Zbytečné a nebezpečné, žádáme vypustit

Stručně, razantně a jasně jako zásadní připomínku formulovalo svůj nesouhlas se zbytečným speciálním činem nucený sňatek ministerstvo vnitra: „Návrh zákona zavádí do trestního zákoníku, nový trestný čin ,nucený sňatek´, přičemž se jedná o specifickou formu trestného činu vydírání. Zavedení uvedeného trestného činu je nadbytečné, a to z toho důvodu, že Česká republika požadavek Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istambulská úmluva), který je popsán v důvodové zprávě, již v současnosti naplňuje,“ píše úvodem své připomínky vnitro.

Ministerstvo vnitra rovněž poukazuje na již existující skutkové podstaty, pod které lez podřadit nucené sňatky bez nutnosti vymýšlet pro zločince privilegovaný trestný čin: „Trestní zákoník v § 168 odst. 1 písm. e) (trestný čin „obchodování s lidmi“) pracuje s pojmem „jiné formy vykořisťování“, pod který lze v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU, o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, podřadit též i problematiku nucených sňatků  – navíc podle § 168 odst. 6 trestního zákoníku je u tohoto trestného činu trestná též příprava,“ jmenuje ministerstvo vnitra.

Podle vnitra bylo k dané problematice zpracováno stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra podobné stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství: „Stejný postoj k uvedené věci zastává také Nejvyšší státní zastupitelství. Na základě výše uvedeného požadujeme z návrhu zákona bez náhrady vypustit trestný čin ,nucený sňatek´ (§ 175a) a v návaznosti rovněž všechny související novelizační body.

Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní,“ uzavírá svůj postoj k privilegovaným zločincům ministerstvo vnitra.

[/mn_protected]

Irena Válová