Farmaceutická firma vytváří IT technologie nejen pro výrobu léků, ale i pro usnadnění správné léčby
Nové počítačové technologie umí plánovat léčbu, odpovídat na otázky pacientů, motivovat k tělesnému pohybu, vzdáleně monitorovat tělesné parametry a jednou třeba umožní přes speciální hodinky provést chemickou analýzu, či diagnostikovat některé nemoci jako je Alzheimerova choroba, či deprese. Takové možnosti nemohou pominout ani farmaceutické firmy. MSD IT v Praze vytváří nejen technologie potřebné pro produkci inovativních léčiv (to znamená, aby byly správně nastaveny výroba i výzkum léčivých přípravků), ale i programy a aplikace užitečné pro lékaře a pacienty. I ty nejmodernější léky totiž mají omezenou působnost, pokud pacient není léčen správně a nedodržuje doporučení lékaře.
MSD v České republice již několik let nepůsobí jen jako farmaceutická společnost, tedy dodavatel léčivých přípravků, ale od roku 2014 zde buduje velký IT hub, jenž poskytuje potřebnou IT podporu globální společnosti s téměř 70 tisíci zaměstnanci, ale zabývá se i inovacemi v oblasti lidského zdraví. „Dnes v IT hubu v Praze zaměstnáváme na 700 lidí. Nepracují jen na projektech vznikajících zde, ale i v dalších našich IT centrech, stali jsme se tedy součástí velké celosvětové sítě vysoce kvalifikovaných IT odborníků,“ podotýká ředitel MSD IT v Praze Richard G. Branton.
Programy a aplikace pro management nemoci i zdraví
Nápady z říše sci-fi se stávají realitou. Například program Paris (Patient-At-Risk Identification System) vyhodnocuje elektronické zdravotní záznamy pacientů (dosavadní zjištění, užívané léky, věk apod.) a umožňuje lékaři například identifikovat pacienty s problematickými kardiovaskulárními hodnotami, které si pak může cíleně pozvat do ordinace. Lékaři obvykle mají velmi omezené množství času, které mohou strávit s pacienty, což znamená, že musí být schopni rychle identifikovat ty z nich, kterým hrozí nějaké chronické onemocnění. To je velmi významné zejména v případech, kdy pacienta ohrožuje více takových nemocí a nesmí se přehlédnout možné propuknutí jedné z nich. „Lékař díky Paris může poučit pacienta o prevenci či ho včas poslat na specializované vyšetření. Program využívají zdravotníci ve Švýcarsku a v nejbližší době je plánováno jeho využití v několika zemích Evropské unie,“ říká Josef Holý, vedoucí oddělení Advanced Solutions MSD IT.
Mohlo by vás zajímat
Lékaři navíc mohou využít i webovou aplikaci Health Assist, jejíž prostřednictvím lze plánovat péči u konkrétního pacienta trpícího diabetem 2. typu, chronickým srdečním onemocněním, osteoporózou, osteoartrózou či hepatitidou. Díky doporučení pro léčbu těchto onemocnění si mohou u každého pacienta vytvořit konkrétní plán: určit cíle léčby, další kroky, léky či doporučit péči dalšího specialisty. Kromě toho lze určit dobu, za kterou ho bude nutné poslat například na krevní testy či jiná vyšetření, nastavit sledování vybraných zdravotních ukazatelů apod.
Nejde ovšem jen o webové či mobilní aplikace. Na domácím hlasovém systému Alexa od Amazonu je založen pomocník pro diabetiky. „Alexa umí například na základě hlasového pokynu rozsvítit světlo, vybrat a přehrát písničku, objednat taxi, nakoupit a podobně. My jsme vytvořili službu, která diabetickým pacientům odpovídá na otázky týkající se jejich nemoci. Vytvořili jsme také hru, která je motivuje k tělesné aktivitě, přičemž v ní mohou soutěžit i dalšími nemocnými. Služba jim také umí poradit, co si mohou daný den uvařit. Člověk vypočítá potraviny, které má k dispozici a Alexa mu navrhne optimální jídelníček,“ podotýká Petr Havel, vedoucí oddělení strukturovaných experimentů MSD IT. Další službou pro diabetiky může být v budoucnu mobilní aplikace, kdy si vyfotíte jídlo a ona vám sdělí jeho glykemický index, tedy o kolik zvýší hladinu cukru v krvi.
Program ImmunoConnect zase pomáhá lékařům vzdáleně monitorovat aktuální stav pacienta. Nemocný vyplní certifikovaný dotazník, který se lékaři zobrazí v online aplikaci, takže si může si udělat představu o zdravotním stavu svého pacienta a případně ho hned pozvat na další vyšetření. Prostřednictvím dotazníku lékař mimo jiné sleduje, zda pacient správně užívá předepsané léky a chová se podle doporučení. Tento program využívají nemocní ve Švýcarsku, Německu, Řecku či Rakousku.
Další oblastí vývoje jsou virtuální simulace, které pomáhají například se vzděláním lékařů. Jedna ze 3D simulací ukazuje pacienta při laparoskopické operaci a lékař vidí, jak na organismus působí lék, který slouží k zotavení svalů po anestezii, aby po zákroku mohl pacient co nejdříve dýchat sám. „Nemusí se tak spoléhat na odborné informace, ale účinek vidí na vlastní oči. Zkušenost, kterou poté využije v reálné situaci, tedy získává ve virtuálním světě, což je určitě přínos k bezpečnosti léčby,“ uvádí Petr Havel. Do budoucna jsou tyto technologie použitelné na celou řadu situací, například na simulaci operací.
Dnes už jsou také k dispozici různé hodinky či náramky, které ověřují pulz či tělesnou aktivitu. Do budoucna ale IT experti přemýšlejí o tom, že by mohly umět dělat třeba různé chemické analýzy. To ale není všechno. „Za pár let bude třeba podle určitých indikátorů možné zjistit, zda se u konkrétního člověka neprojevuje Alzheimerova choroba, artróza či deprese. Podložky na spaní zase zjistí, jakou kvalitu má jeho spánek, aniž by musel jít na specializované vyšetření,“ podotýká Petr Havel.
V Praze je také finanční centrum
MSD také nedávno otevřelo v Praze své finanční centrum pro Evropu, které chce být přelomovým inovátorem na trhu Business Service Center v ČR. V příštím roce zde tak MSD bude mít již celkem 1300 zaměstnanců. „Rychlost zvětšování pražské pobočky MSD je v tomto ohledu pozoruhodné, poslední čtyři roky nabíráme na 300 zaměstnanců ročně,“ zdůrazňuje ředitel finančního centra Jan Kohout.
-TZ, red-
Tomáš Cikrt
