Tresty za úniky budou likvidační, porušení mlčenlivosti o trestním řízení za 500 000 korun
Český stát poprvé upraví úniky informací z trestního řízení, kterých se mohou dopouštět nikoli orgány činné v trestním řízení, nýbrž třetí osoby. Stát v tomto smyslu navrhuje novelu trestního řádu a přestupkového zákona a omezí svobodu slova. Za spáchání přestupku porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením bude likvidační pokuta až 500 000 korun jedincům, firmám i institucím. Stát chce chránit vyšetřované i policejní vyšetřování. O tom, že je proti někomu vedeno trestní řízení, se příště lidé nebudou smět dozvědět.
Nové ustanovení trestního řádu je navrhováno v souvislosti s novelou zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ke které navrhovatel nové ustanovení přilepil formou změny Trestního řádu a přestupkového zákona. Navrhovatel rozšiřuje stávající §8 Trestního řádu, který se týká součinnosti orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) s občany, firmami a institucemi státu. Nový článek (7) se bude týkat výlučně povinnosti mlčenlivosti a má vypadat takto:
Změna §8 trestního řádu:
(7) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti se součinností požadovanou podle odstavců 1 až 3; povinností mlčenlivosti není vázán pro účely řízení před soudem nebo jiným orgánem, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo pro výkon jeho povinností. O této povinnosti a o následcích spojených s jejím porušením musí být poučen.
Zatímco uvedené odstavce 2 a 3 předmětného paragrafu se týkají součinnosti bankovních institucí a správců daní při dožádání informací – například o účtech nebo převodech financí, stávající odstavec 1 § 8 se týká všech osob, které nějakým způsobem vyhovují při plnění úkolů OČTŘ : „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.“
Mohlo by vás zajímat
Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinnost mlčenlivosti se bude týkat každého, kdo se o trestním řízení legálně respektive oficiálně dozví, neboť trestní řízení je ze zákona neveřejné a o řízení se dozvídají jen ti, kterých se nějak dotýká.
Jde o presumpci neviny i vyšetřování
Podle obecné části zprávy RIA má nové ustanovení Trestního řádu dvojí účel. Předně je to ochrana soukromí a presumpce neviny: „Nově navrhovaná povinnost mlčenlivosti stanovená pro každého, od koho orgány činné v trestním řízení požadují součinnost podle § 8 tr. ř., je v souladu s ochranou práva na soukromí a respektuje i zásadu presumpce neviny chráněnou Listinou i Úmluvou. Uvedené ustanovení sleduje dva cíle – jednak pokrývá případy, kdy je třeba v souladu se zásadou presumpce neviny chránit soukromí osoby, proti které se trestní řízení vede, nebo osob zúčastněných na řízení, neboť § 8b trestního řádu není z tohoto pohledu zcela dostačující a nepokrývá všechny druhy poskytování součinnosti -např. pokud orgán činný v trestním řízení nesděluje poskytovateli součinnosti informace o totožnosti osoby, proti které se trestní řízení vede, ale žádá o identifikaci vlastníka určitého účtu, písemnosti nebo věci,“ uvádí se ve zprávě RIA k novému ustanovení Trestního řádu.
[mn_protected]
Druhým důvodem je ochrana samotného prověřování, vyšetřování a trestního stíhání: „Jednak pak chrání i samotnou důvěrnou povahu vyšetřování, kdy je třeba zabránit sdělování informací samotným ,zájmovým osobám´.“
Konec práva šířit o někom, že je vyšetřován
Podle zprávy RIA jde o omezení svobody slova, které je legitimní: „Oba sledované cíle odpovídají ústavním důvodům umožňujícím omezit svobodu práva na šíření informací zaručenou článkem 17 Listiny základních práv a svobod, neboť v prvním případě je chráněno soukromí osoby, proti které se vede trestní řízení, případně dalších osob zúčastněných na trestním řízení, a v druhém případě se pak chrání obecný zájem na zajištění důvěrnosti a řádného průběhu vyšetřování trestné činnosti a tím i práva osob poškozených trestným činem, přičemž navrhované omezení lze považovat za přiměřené s ohledem na chráněné legitimní zájmy,“ uvádí zpráva RIA.
Uvedené omezení se týká pouze vymezeného okruhu adresátů a omezeného okruhu informací a nelze je považovat za nepřiměřeně restriktivní – v daném případě lze mít za to, že převažuje zájem na ochraně soukromí a důvěrnosti vyšetřování nad zájmem svobodně šířit informace, vysvětluje zpráva předmětné opatření s odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, konkrétně na případ Thorgeir Thorgeirson proti Islandu. „Také ve vztahu k judikatuře ESLP lze mít za to, že tato kritéria jsou u navržené právní úpravy naplněna a je třeba upřednostnit ochranu soukromí osob zúčastněných na trestním řízení a nerušený průběh vyšetřování trestné činnosti před právem jednotlivce šířit informaci o tom, že se proti určité osobě vede trestní řízení,“ uvádí se doslova ve zprávě RIA.
Jde o trestní obvinění, přezkum zajistí správní soud
Porušení zákona v novém §8, odstavec (7) pak bude „ošetřeno“ prostřednictvím zavedení nového přestupku s možností uložit pokutu až půl milionu korun. Nové ustanovení bude vypadat takto:
Zákon o některých přestupcích
- 5a
Přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením
1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje součinnost orgánům činným v trestním řízení, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 8 odst. 7 trestního řádu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč
S odkazem na judikaturu Ústavního soudu a zásadu ne bis idem navrhovatel vyvozuje, že jde s ohledem na výši pokuty o trestní obvinění, a proto musí být umožněno přestupek projednat nestranným soudem podle Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Poté ovšem konstatuje, že pokutu budou moci zkoumat správní soudy: „Tomuto požadavku navrhovaná právní úprava vyhovuje, neboť je umožněn soudní přezkum rozhodnutí o přestupku v rámci správního soudnictví,“ uvádí k tomu zpráva RIA.
EU takový postup nevyžaduje, podle ČR je ale je logický
Jak vyplývá z konkrétního komentáře k novému ustanovení Trestního řádu, evropská směrnice o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních žádné podobné požadavky neobsahuje. Česká republika se pouze rozhodla využít příležitosti a oblast úniků upravit pro všechny „třetí osoby“ společným opatřením: „Důvěrnost informací o trestním řízení dosud není do právního řádu České republiky zcela dostatečně promítnuta ve vztahu k třetím osobám, které poskytují orgánům činným v trestním řízení součinnost na jejich žádost,“ uvádí k tomuto konkrétnímu návrhu rozšířeného § 8 zpráva RIA.
Podle této části zprávy RIA by nebylo logické, aby se úprava týkala jen institucí, a proto bude platná pro všechny osoby: „Přestože požadavek na uchování informací o probíhajícím trestním řízení v tajnosti je ve směrnici a v citované úmluvě explicitně obsažen pouze ve vztahu k bankám a poskytovatelům služeb informační společnosti, které poskytují součinnost pro účely trestního řízení, bylo by nelogické, aby takový požadavek byl uplatněn vůči bankám, ale již ne vůči jiným finančním institucím nebo jiným orgánům a osobám, když důsledky úniku informací jsou srovnatelné bez ohledu na subjekt, který informaci šíří. Vzhledem k uvedenému se navrhuje nastavit povinnost mlčenlivosti pro všechny subjekty poskytující součinnost podle § 8 tr.ř.,“ vysvětluje navrhovatel svůj postup ve zprávě RIA.
[/mn_protected]
Irena Válová
