Pokud by bylo víno podáváno v menších sklenicích, vypili byste méně? Právě tuto „zásadní“ otázku zkoumala studie publikovaná v British Medical Journal, která se zaměřila právě na to, jak se mění velikost, tedy i objem vinných sklenic a spolu s tím i konzumace alkoholu.
Vědecký tým britské University of Cambridge se zajímal o to, jak se změnily vinné sklenice od 18. století po současnost. Výsledek byl překvapivý, jejich objem vzrostl za tuto dobu sedmkrát. Zatímco před třemi sty lety činil objem skleničky pouhých 66 ml, v současnosti je to 449 ml. „Když dojde na to, kolik alkoholu vypijeme, velikost sklenice na víno pravděpodobně hraje roli,“ uvedla profesorka Theresa Marteauová, vedoucí výzkumného týmu, pro zpravodajský portál BBC News. Vůbec nejrychleji pak vinné sklenice „rostly“ v průběhu posledních třiceti let.
Alkohol je dostupnější, a tak pijeme více
Negativní důsledky konzumace alkoholu patří podle autorského týmu k velmi dobře zdokumentovaným. Ve vyspělých zemích světa je právě alkohol pátou nejčastější příčinou předčasné úmrtnosti a současně invalidity. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) Global Alcohol Report 2014 konzumace alkoholu přímo souvisí s 22 % úmrtí při napadení, 22 % úmrtí v důsledku sebepoškození, 17 % úmrtí při neúmyslném zranění, 16 % úmrtí z důvodu pádu, 13 % úmrtí v důsledku utonutí, 15 % úmrtí při dopravních nehodách a 11 % úmrtí při požárech. Ne náhodou se říká, že opilci mají štěstí, tedy spíš falešný pocit, že se „nemůže nic stát“. „Alkohol vede k tomu, že lidé mají sklon podceňovat rizika, která jim hrozí, a pouští se do činností, kterým by se střízliví vyhnuli. Snadno podcení své síly, více riskuji a také mohou ohrozit další osoby,“ shrnuje Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Spolu s tím, jak alkohol „rozpouští zábrany“, roste chuť vyzkoušet něco neobvyklého a prožít adrenalinové zážitky bez ohledu na následky.
Zatímco do poloviny 20. století byly nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem piva a pálenky, spolu s tím, jak Anglie bohatla, měnily se i zvyky obyvatel, pokud jde o alkohol. Začala růst obliba vína, jehož spotřeba se mezi lety 1960 až 1980 zčtyřnásobila, a mezi lety 1980 až 2000 se opět zdvojnásobila. Za obecným nárůstem alkoholu pak je řada faktorů, k nímž patří zejména liberálnější přístup a jeho větší dostupnost. Autoři a autorky studie však předpokládají, že k vlivům, jež mohly konzumaci alkoholu ovlivnit patří také měnící se velikost sklenic, z níž lidé alkohol pijí, a to zejména vinných sklenic.
Vychází přitom z již potvrzených studií, které se věnovaly souvislostem mezi velikostí nádobí, tedy talířů a misek, z nichž jíme jídlo. Ukázalo se, že spolu s tím, jak „rostlo“ nádobí, zvětšovaly se i konzumované porce, tedy došlo k nárůstu kalorického příjmu, což se následně projevilo i v nárůstu obézních osob v populaci. Tímto tématem se mimo jiné zabývala studie publikovaná v roce 2014 v žurnálu Obesity Reviews. Nicméně problematika vztahu mezi velikostí sklenic a množstvím konzumovaného alkoholu zkoumána nebyla.
Měření celkem 411 sklenic napříč historií
Vědecký tým se nejprve zaměřil na to, jak se proměnily samotné sklenice na víno. Zlomový byl v tomto ohledu rok 1700, kdy se díky lepším sklářským technologiím, staly sklenice ze skla dostupnější. Současně bylo možné vytvářet sklenice z tenčího skla a zároveň objemnější. Mimo jiné zkoumali sklenice britské královské rodiny, protože každý britský monarcha při nástupu na trůn získal novou sadu sklenic mimo jiné odrážející dobové trendy a kulturní vlivy. Sledovali sklenice, které se objevily na aukčních portálech či z archeologického oddělení britského Ashmolean Museum of Art and Archaeology. Důležitým zdrojem informací byly také katalogy společnosti Dartington Crystal, velké britské sklářské firmy, či údaje obchodního domu John Lewis, který v současnosti nabízí ve svém eshopu vůbec největší výběr vinných sklenic ve Velké Británii. Celkem tak bylo měřeno 411 různých sklenic.
Následná analýza ukázala, že velikost i objem sklenic pak rostl kontinuálně od roku 1800. K vůbec největšímu nárůstu ale došlo až po roce 1990, tedy v posledních zhruba třiceti letech. Byť nelze volbu sklenic zahrnutých ve studii považovat za zcela reprezentativní, a jak uznávají sami autoři a autorky studie, jejich práce má v tomto ohledu jisté limity, studie ukázala na velmi zajímavý trend. Zatímco v roce 1700 byl objem vinných sklenic „pouze“ 66 ml, dnes je to 449 ml, tedy sedmkrát více.
Přináší větší sklenice více potěšení?
Do velikostí sklenic na víno se během historie promítla řada faktorů. Například v roce 1746 byla ve Velké Británii zavedena daň „na sklené spotřební zboží“, která byla zrušena až v roce 1846. Tato daň také přiměla výrobce vyrábět menší sklenice, protože byly zatíženy nižší daní. Postupně se také měnila technologie výroby skla, která vedla k větší automatizaci, tedy i možnosti vyrábět větší množství sklenic snáze a rychleji.
Autorský tým předpokládá, že za nárůstem velikosti vinných sklenic ve 20. století jsou zejména dva faktory. Prvním je rostoucí obliba vína, tedy i různých odrůd a různých vín, které vyžadují různé sklo, aby se jejich chuť a charakter plně rozvinuly. „Například červené víno se servíruje ve větších sklenicích, aby mohlo „dýchat“, což možná před třemi sty lety nebylo tak důležité,“ tvrdí Miles Beale, ředitel Wine and Spirit Trade Association. Současně od 90. let výrazně vzrostla poptávka amerického trhu po britských „velkých“ sklenicích na víno.
Změnilo se i chování provozovatelů restaurací a barů, kteří si uvědomují, že prodej vína vzroste, pokud je podáváno ve větších sklenicích. Větší sklenice také mohou zvýšit pocity potěšení z konzumace vína, což následně vede k chuti vypít vína více. „Myslíme, že v tomto ohledu existují dva mechanismy. Prvním je kapacita, čím je sklenice větší, tím více máme sklon do ní nalít, a současně vnímáme stejné množství ve větší sklenici jako menší,“ popsala profesorka Theresa Marteauová. Svou roli hraje i to, že obvykle počítáme to, co zkonzumujeme v jednotkách jako jeden kousek dortu, jeden šálek kávy nebo jedna sklenička vína.
Velikost sklenic jako nástroj prevence
I přes limity studie naznačuje, že by právě velikost skla, v němž se podává víno, mohla být jedním z faktorů, jak ovlivnit celkovou konzumaci alkoholu. Ve Velké Británii na rozdíl od kontinentální Evropy se víno prakticky nepodává v restauracích a barech v „menších porcích“, tedy o objemu 125 ml. Servíruje se pouze 250 ml, což je třetina lahve vína a současně pětina britského doporučeného množství alkoholu týdně pro osoby, které jsou v nízkém riziku rozvoje závislosti na alkoholu. Podle autorů a autorek studie by mohlo být jedním z nástrojů prevence nadměrné konzumace alkoholu ovlivnění velikosti sklenic, v nichž se podává.
„Zmenšení velikosti a objemu vinných sklenic v licencovaných prostorách (pozn. redakce v restauracích a barech) může také změnit sociální normu určující, jak by měla vypadat „jedna sklenička“, což by následně mohlo mít vliv na to, jaké sklenice používají lidé doma,“ navrhuje autorský tým. Další možností by pak mohlo být zmenšení velikosti vinných lahví s tím, že by se prodávaly o objemu 0,5 l a 0,375 l, což by mohlo konzumenty motivovat k tomu, aby vypili pouze „jednu láhev“, tedy celkově menší množství.
Ludmila Hamplová
