Česká advokátní komora: Pokus o nový trestní řád je návratem do padesátých let
Česká advokátní komora nemůže akceptovat a podporovat dosavadní pokusy o rekodifikaci trestního práva ve stávající podobě. Proto odmítá návrhy trestního řádu jako celek. A to především proto, že není jasné, jaké důvody vedly k zásadní změně toho, co již bylo schváleno jako legislativní záměr, ani to, jaká jsou základní východiska nebo věcné záměry rekodifikace.
Vyplývá to u připomínek ČAK ke zveřejněným částem nového trestního řádu, které má Česká justice k dispozici. „Z předkládaných částí je zřejmá tendence zvýhodňovat procesní postavení orgánů činných v trestním řízení, zejména v přípravném řízení, což jednoznačně v případě přijetí takové úpravy povede k omezení práva osob zúčastněných na řízení,” uvádí Komora. Na některé připomínky již dříve upozornil časopis Týden.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán svým poradcům a konzultantům již rozeslal návrhy nového trestního řádu – konkrétně části: Dokazování, Přípravné řízení a Řízení před soudem prvního stupně včetně odůvodnění. Česká justice již návrh publikovala. Hlavním autorem je profesorka Dagmar Císařová. Podle zjištění České justice nyní na Nejvyšším soudu vzniká oponentní návrh části “Opravné prostředky”.
Rekodifikační pokusy se podle advokátů vydaly cestou, kterou není možné považovat ani za naplnění schváleného věcného záměru zákona, ani za naplnění východisek, které přijala tzv. velká komise na Ministerstvu spravedlnosti pro svou práci a tím méně pak za běžnou legislativní proceduru. Předložené návrhy nestojí na žádných koncepčních základech a žádná koncepce se zde neřeší, a dokonce se dalece odchylují jak od naposledy vládou schváleného věcného záměru zákona o trestním řízení z roku 2008, tak i od samotnou komisí přijatých a schválených východisek a principů nového trestního řádu, což umožňuje, aby se do textu návrhů promítaly zcela parciální představy některých zúčastněných osob, zejména z řad policie a státního zastupitelství, které s dosud platnými zásadami trestního procesu (ale i s dalšími zásadami, včetně těch ústavních) zjevně kolidují.
Padesátá léta
Mohlo by vás zajímat
„Lze spekulovat, že Návrhy vycházejí především z představ zástupců PČR a SZ, aniž mají oporu v základním dokumentu, kterým by byl vymezen věcný záměr nového trestního řádu, na kterém by panovala alespoň elementární shoda,“ uvádí se v připomínkách.
Způsob, jakým je rekodifikace prováděna, spíše advokátům připomíná kabinetní a odborné veřejnosti utajovanou činnost a tomu také odpovídá i obsah, který rozhodně nesplňuje kritéria rekodifikace trestního procesu, ale který provázejí zjevné snahy posunout celý trestní proces zcela mimo rámec právního státu vzhledem k nerespektování dosavadního vývoje trestního procesu, jenž se v řadě jednotlivostí i ve svém dosavadním souhrnu dostává na úroveň inkvizičního procesu s atributy typickými pro právní úpravu 50. let 20. století. „Z návrhů předložených Malou komisí totiž jednoznačně vyplývá, že pod záminkou prosazení zásady rychlosti a ekonomie řízení se prosazuje tendence k oklešťování či úplné likvidace dosavadního katalogu práv obviněného a obhajoby vůbec, opuštění zásady kontradiktornosti soudního řízení, posilování postavení orgánů PČR v přípravném řízení za současného omezování práv obviněného na obhajobu, posilování postavení státního zástupce i v řízení před soudem, porušování zásady rovnosti zbraní v soudní fázi trestního řízení, odchýlení se od zásady spravedlivého procesu a v důsledku toho nejsou respektovány ani dosavadní trendy trestního procesu, včetně judikatury NS ĆR, Ústavního soudu ČR a ESLP,“ nebere si ČAK servítky.
[mn_protected]
Potlačení práv obviněného
Komora si je plně vědoma rezerv v rychlosti trestního řízení a rozhodně je podporuje, neboť zdlouhavé řízení zatěžuje nejen výkon soudnictví, včetně ekonomických dopadů s tím spojených, ale také psychicky neúměrně zatěžuje obviněné, poškozené a oběti, a v neposlední řadě způsobuje délka nejen trestního, ale i dalších soudních řízení ztrátu podpory a důvěry široké veřejnosti v justici, a tím i v akceptaci konkrétního soudního rozhodnutí i systému jako takového. „Zásada rychlosti trestního řízení však nemůže být jedinou ani hlavní zásadou či důvodem rekodifikačních pokusů na úkor práv obviněného, včetně jeho práva na řádnou a důslednou obhajobu, která svým, byť procesním postavením vymezeným zájmem, přispívá k naplnění zásady spravedlivého procesu, jež musí zůstat na prvním místě v hodnocení důležitosti trestního procesu, neboť jinak nelze očekávat ani společností většinově přijatelný postoj k právnímu pořádku a k důvěře v nezávislou soudní moc.“
Ze všech výše uvedených důvodů ČAK nemůže akceptovat a tím méně podporovat dosavadní pokusy o rekodifikaci trestního práva procesního ve stávající podobě, a proto považuje za bezúčelné podrobovat analýze jednotlivá ustanovení, která jsou v řadě případů navzájem rozporná a obsahují pojmy, které nejsou nikde definovány ani pro účely práce legislativy, ale mohou mít zásadní procesní význam. Komora proto odmítá tyto „rekodifikační“ návrhy trestního řádu jako celek, a to především proto, že není ujasněno, jaké důvody vedly k zásadní změně toho, co již bylo schváleno jako legislativní záměr, ani není zřejmé, jaká jsou základní východiska nebo věcné záměry rekodifikace.
Návrhy jsou navíc legislativně řešeny chaoticky, bez toho, že by vůbec byla potřeba změny zdůvodněna a jsou obsahově rozporné. „Z předkládaných částí je zřejmá tendence zvýhodňovat procesní postavení orgánů činných v trestním řízení, zejména v přípravném řízení, což jednoznačně v případě přijetí takové úpravy povede k omezení práva osob zúčastněných na řízení. Vychýlení kyvadla ve prospěch represivních složek oproti spravedlivému procesu je neodůvodnitelné a rozporné s platnými ústavními principy, uzavírá stanovisko ČAK k předloženému materiálu.
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
