Představte si praktického lékaře, který vám namísto léků předepíše hodiny tanga. Zní to bláznivě, ale pohled na léčení zejména starších lidí se musí změnit. Například proto, že na rostoucí objem péče nemá společnost ani peníze, ani zdravotníky. Nebo proto, že pětina problémů, s nimiž pacienti přicházejí do ordinací, je sociálních, nikoliv zdravotních. A řešeny jsou medikací. Lidé užívají stále více antidepresiv a léků proti bolesti. Lidově řečeno – bereme „tabletku na každou bolístku“ (v angličtině se používá výstižnější „a pill for every ill“). Staří lidé dostávají běžně 8 až 12 léků najednou. To všechno je důsledek medikalizace našeho života a přitom všem asistují lékaři svojí preskripcí, čili předepisováním léčivých přípravků. Není to české specifikum, podobné problémy řeší i ve vyspělých zemích na západ od nás. Ve Velké Británii našli jeden z klíčů k řešení, je prý revoluční a říkají mu „sociální preskripce“.
Princip sociální preskripce je jednoduchý. Méně znamená více – méně léků, méně nežádoucích účinků a interakcí. Jestliže pacienti nejsou indikováni ke skutečné léčbě, kupříkladu vysokého krevního tlaku, ale spíše požadují nějaké rozřešení a jsou zvyklí, že tím je právě recept – předepíše jim lékař něco jiného než lék. Například tanec, zahradničení, rybaření, nebo klidně objímání stromů. Praktici v Británii jsou nabádáni oficiálně vedoucími pracovníky Národní zdravotní služby (NHS, National Health Service), aby si osvojili sociální preskripci poté, co se v několika výzkumech ukázalo, že takový postup může snížit počet návštěv ordinace i využívání pohotovostí více než o čtvrtinu. Běží pilotní projekty, které mají podpořit starší pacienty, aby byli aktivnější a tím se zlepšilo jejich zdraví a snížila jejich zranitelnost, či křehkost ve vztahu ke zdravotní péči. Cílem je udržet penzisty co nejdéle v takovém stavu, aby dokázali žít nezávisle na cizí pomoci. Šéf celé NHS Simon Stevens znovu vyzval v těchto dnech praktiky, aby zvážili „předepsání“ změny životního stylu namísto automatického převedení pacienta na farmakoterapii.
Výzkum Cambridge University aktuálně zjistil, že téměř polovina penzistů užívá nejméně pět léků denně. Čísla z NHS Digital ukazují, že předepisování antidepresiv se za poslední desetiletí zdvojnásobilo – z 31 miliónů v roce 2006 na 64 miliónů předpisů v roce 2016. Počet receptů léků proti bolesti stoupl o 40 procent – z 49 miliónů v roce 2006 na 68 miliónů o deset let později.
V Británii se zvedá vlna sociální preskripce
„Lepší než pilulku na každou bolístku (tedy v originále „a pill for every ill“), je vhodnější využít sociální preskripce jako nového způsobu, jak pomoci vhodným pacientům dosáhnout lepšího stavu a zůstat zdraví,“ řekl Stevens deníku Daily Telegraph. Sami praktičtí lékaři podle něj potvrzují, že často nejlepší pomocí pro jejich pacienty je, když je zkontaktují s místními sportovními či dobrovolnickými organizacemi. „Pro lidi, kteří žijí ve stresu, nebo trpí depresí, chronickými bolestmi, nebo mají jiné dlouhodobé zdravotní problémy, je často zapotřebí sociální preskripce a to buď namísto anebo vedle jiné obvyklé péče,“ míní šéf NHS.
Sociální preskripce už zapouští kořeny. Jeden z pěti britských praktických lékařů odkázal na některé z aktivit, z nichž je pak 40 procent pacientů nadšených. Lékaři jim navrhují kromě zahradničení, i nordic walking a jako tanec tango. K tomu jim samozřejmě pomáhají hledat ztracenou sebedůvěru a zvládat stres. NHS na severozápadu země podpořila čtenářské skupiny jako cestu pomoci těm, kteří trpí depresí. Ve východním Lancashire zase úspěšně vyzkoušeli program “Green Dreams” (zelené sny), kdy 40 praktických lékařů nabízelo pacientům možnost dobrovolné práce ve venkovních zahradách. Přibližně 27 procent pacientů přitom uvedlo, že to mělo dobrý vliv na jejich tělesné či duševní zdraví. O 20 procent poklesl díky tomuto programu počet návštěv lékaře, zjistil výzkum.
V jiných oblastech zase pacientům doporučují práci pro charitu, například v programu válečného muzea Imperial War Museum, které organizuje dobrovolníky pro pomoc veteránům. Praktici v Cumbrii “předepisují“ cvičení, další umění, kluby rybaření nebo kursy pletení.
„Pracujeme na zavedení sociální preskripce napříč NHS,“ řekla Telegraphu Bev Taylorová, vedoucí programu sociální preskripce v NHS England. Zrodilo se podle ní „úžasné hnutí“, vidí ho po celé zemi. „Opravdu významné je pro nás snížit tlak na NHS a také myslíme na sociální péči,“ dodala. Zhruba pětina pacientů navštěvuje praktického lékaře kvůli sociálním problémům jako je osamění, nedůvěřivost, obavy z bydlení a dluhů.
„Někdy není tradiční lékařská péče, to co lidé, kteří přišli k lékaři, potřebují. Někteří kolegové zaznamenávají v praxi skutečně pozitivní výsledky sociální preskripce jak v tom, že předepisují méně léků, tak i v poklesu poštu dalších návštěv i v tom, že se pacienti více zapojují do péče o své zdraví. Některé úspěšné programy, včetně ‚procházkových skupin‘, ‚pletení a klábosení‘ a propojení pacientů s místními dobrovolnickými skupinami, mohou skutečně pomoci lidem získat pocit smysluplnosti,“ tvrdí profesorka Helen Stokes-Lampardová, předsedkyně Královské společnost praktických lékařů.
Doktor Michael Dixon, národní klinický specialista pro sociální preskripci NHS England, vysvětluje, že takové programy běží často díky dobrovolníkům a podpoře měst či charity a mohly by dlouhodobě přinést velké úspory. Podle něj se sociální preskripce zaměřuje na příčinu, nikoliv symptomy nemoci. „Doufám, že v příštích třech letech se sociální preskripce se rozšíří v celé NHS. Přinese revoluci do praktického lékařství a ušetří zdravotnictví miliardy,“ uzavírá Dixon.
Proč je zdravotnictví (NHS) pod tak velkým tlakem?
Daily Telegraph shrnul faktory, které dostávají Národní zdravotní službu do každoročních obtíží (a to i přesto, že to je v podstatě náramně bohatý systém):
Stárnutí populace
Ve Velké Británii žije o jeden milión lidí starších 65 let více než před pěti lety. To způsobuje nápor poptávky po zdravotní péči.
Škrty v sociální sféře
Zatímco rozpočet NHS je chráněn, sociální služby pro pomoc v domácím prostředí a v další péči klesly během pěti let o 11 procent. To způsobilo rekordní počet zablokovaných postelí v nemocnicích a lidé, kteří už nepotřebují zdravotní péči, tak zůstávají ve zdravotnických zařízeních, protože se nemohou vrátit domů, kde nemají žádnou podporu.
Nedostatek personálu
Počet lékařů a sester ve Velké Británii v posledních deseti letech vzrostl, nicméně i tak nestačí pokrýt poptávku po svých službách. Ovšem v roce 2016 zavřel svou praxi rekordní počet praktických lékařů, což zvýšilo nápor na pohotovosti nemocnic.
Faktory životního stylu
Popíjení alkoholu, kouření, špatné stavování s nedostatkem ovoce a zeleniny a nedostatek pohybové aktivity – to jsou hlavní faktory špatného zdravotního stavu a nutnosti vyhledat zdravotní péči. Rostoucí počet dětí s nadváhou ukazuje, že tento problém se dál prohlubuje.
Inspirace pro české praktiky?
Výše uvedené výzvy a zkušenosti Velké Británie se nápadně podobají těm našim. Snad jen, že nám zatím tolik starých lidí neblokuje lůžka v nemocnicích, protože je jednoduše pošleme domů i bez zajištění další péče a mnoho z nich končí ve zhoršeném stavu v některé z institucí jako je LDN či domov pro seniory. V Česku zatím nemáme k dispozici dostatek dat o preskripci, respektive je máme, ale nikoliv k veřejnému posouzení. Příliš nevíme, jak dobře praktičtí lékaři předepisují, určitě ledacos tuší zdravotní pojišťovny, ale ty si je předcházejí a tak raději žádné rozbory nezveřejňují. Také výzkumy, které by ukázaly, jak vysoký podíl mají návštěvy lékaře ze sociálních důvodů a v jakém procentu jsou řešeny farmakoterapií, zatím chybí. Mohl by napomoci eRecept, respektive data sesbíraná v centrálním úložišti. Kvalifikovaná analýza preskripce by pomohla samotným praktikům. Oni sami zatím proti eReceptu bojují a žádají rozšíření preskripčních pravomocí. Kéž by navázali na kolegy z Velké Británie. Určitě někteří z nich už tak činí, ale není to program. Není to vidět.
-cik-
