Když se řekne velmi nebezpečné drogy, většina lidí si asi představí heroin či pervitin. V posledních letech se však objevují nové drogy, které si s těmi „klasickými“ nijak nezadají – jejich chemické složení je sice legální, ale účinky jsou obdobné jako u drog nelegálních. Navíc mohou být velmi potentní a je obtížné odhalit je jak při dovozu, tak v tělech uživatelů. Ročně se přitom objevují desítky nových psychoaktivních látek, o jejichž účincích je známo jen velmi málo. Zlepšit situaci na tomto poli by měla úprava evropských pravidel, kterou přijal na podzim Evropský parlament. Díky ní by mělo být možné v případě potřeby látky urychleně zařadit na seznam nelegálních drog. O problematice nových psychoaktivních látek diskutovali odborníci na podzimní konferenci Lisbon Addictions 2017, které se účastnil i Zdravotnický deník.
Nové psychoaktivní látky mohou zahrnovat jak preparáty, které se na trhu objevily nově, tak ty, které se nově zneužívají, takže nejsou kontrolovány mezinárodními úmluvami OSN. Označením „legal highs“, „research chemicals“ či „potravinové doplňky pro maximalizaci výkonu“ mohou na uživatele dělat dojem neškodnosti – opak však bývá pravdou. Velký počet nových látek, jejich různorodost a rychlost, s jakou se na trhu objevují, přitom znamená překážku rychlé reakce a včasného záchytu problému.
„Tyto látky nepodléhají mezinárodní kontrole drog a jedná se o širokou škálu drog, jako jsou syntetické kanabinoidy, stimulancia, opioidy a benzodiazepiny. Většinou se prodávají jako „legální“ náhražky nelegálních drog,“ píše se v Evropské zprávě o drogách 2017. Dnes tvoří největší díl těchto látek syntetické kanabinoidy a katinony.
Četnost užívání se stát od státu liší, a to i mezi sousedními zeměmi. Co se týče mladých lidí ve věku 15 až 34 let, podle studie ESPAD užívalo nové psychoaktivní látky například v Rakousku 0,3 procenta populace, zatímco v Česku to bylo 1,6 procenta. Syntetické kanabinoidy pak bralo v Lotyšsku 1,5 procenta lidí, ovšem v nedalekém Finsku pouhých 0,1 procenta. Průměrně pak evropští dospívající ve věku 15 až 16 let vyzkoušeli nové psychoaktivní látky ve čtyřech procentech.
Ačkoliv se přitom nové psychoaktivní látky monitorují už dvacet let – v současnosti v Evropě funguje třicet národních systémů včasného varování -, význam narůstá zejména v posledních letech. Zatímco od roku 1997 bylo zaznamenáno kolem 660 nových drog, 150 výstrah týkajících se veřejného zdraví a 23 hodnocení rizik, k necelé polovině těchto událostí došlo v posledních čtyřech letech. Od roku 2014 bylo nově detekováno kolem tří set látek, došlo k padesátce výstrah souvisejících s veřejným zdravím (obvykle v návaznosti na úmrtí na předávkování některou z látek, nebezpečnými vedlejšími účinky či kontaminací drogy) a proběhlo 12 hodnocení rizik, na jejichž základě se pak dělají další rozhodnutí. Pouze v roce 2016 bylo v EU nově zachyceno 66 látek, což je ovšem o něco méně než v předchozích dvou letech.
„Není jasné, co tento pokles způsobilo, ale částečně to může být díky opatřením přijatým vládami evropských států, která zakazují nové látky, zejména jejich otevřený prodej pod označením „legal high“. Dalším faktorem by mohla být kontrolní opatření a operace orgánů činných v trestním řízení v Číně, které se zaměřují na laboratoře vyrábějící nové látky. Důležité mohou být také rostoucí vazby na širší trh s nelegálními drogami,“ píše se v Evropské zprávě o drogách 2017.
Rostoucí trend je patrný i na celkovém počtu těchto látek na trhu – například v roce 2013 jich bylo zachyceno 299, o rok později 365 a v roce 2015 423. K tomu stoupá i množství zabavených preparátů. Zatímco v roce 2010 došlo k 20 tisícům zabavení, o pět let později se číslo blížilo 80 tisícům (z toho 33 procent tvořily katinony, 29 procent kanabinoidy a 11 procent benzodiazepiny). Velká část materiálnu přitom pocházela z Číny, případně Indie.
Problém se týká i České republiky – podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti zaznamenal během roku 2015 náš systém včasného varování celkem 35 nových psychoaktivních látek, z toho 11 vůbec poprvé a v případě jedné látky šlo o první výskyt v zemích EU. Nejčastěji šlo o katinony (10 látek), syntetické kanabinoidy (8 látek) a fenetylaminy (7 látek).
Proces prohlašování látek za nebezpečné se zkrátí na polovinu
Stále palčivější problém, který nové psychoaktivní látky představují, nakonec přiměl v říjnu loňského roku Evropský parlament k tomu, že přijal úpravu, díky které by měly být nové psychoaktivní látky v Evropě zakazovány rychleji. „V roce 2016 a 2017 zemřelo v EU kvůli konzumaci nových psychoaktivních látek 254 lidí,“ zdůraznil při schvalování legislativy autor zprávy o systému včasného varování Michal Boni.
„Dosud trvalo velmi dlouho, než byly nové psychoaktivní látky v EU zakázány. Nová legislativa rychlost zásahu velmi zlepšuje. Proces by tak místo dvou let měl trvat méně než deset měsíců,“ přibližuje Ute Stiegelová z generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci Evropské komise.
Novou legislativu by členské státy měly implementovat během 12 měsíců. Posílen přitom má být i systém včasného varování, který má na starosti Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). To bude vždy zpracovávat zprávu o každé nové substanci, která vzbuzuje obavy, a případně také vyhodnotí rizika. Po předložení iniciální zprávy bude mít Evropská komise dva týdny, aby zažádala o hodnocení rizik, které by mělo být hotové za šest týdnů. Komise na to rozhodne, jestli bude daná látka kontrolovaná a budou se tak na ni stejně jako u jiných nelegálních látek vztahovat tresty za výrobu, distribuci a prodej. Pokud komise bude chtít látku kontrolovat, budou mít členské státy šest měsíců místo dosavadního roku na aplikaci rozhodnutí.
Deset tisíckrát silnější než morfin
To, jak jsou průběžná monitorace a rychlé varování v souvislosti s novými drogami důležité, dokládá mimo jiné studie provedená v roce 2016 v americkém New Hampshire. Tam se mezi lety 2014 zdvojnásobil počet úmrtí na předávkování syntetickými opioidy fentanily, a to z 145 obětí v roce 2014 na 362 v roce 2016. Podle expertů, kteří se na studii podíleli, se přitom právě fentanil, zejména v nebezpečné kombinaci s heroinem, stal hlavním důvodem nárůstu úmrtí následkem předávkování ve státě. Díky záchytu a analýze problému ale bylo možno navrhnout řešení, totiž odbourání bariér a zpřístupnění léčby naloxonem a dalších způsobů terapie.
Fentanily, často prodávané na internetu i černém trhu, přitom znamenají problém i v Evropě, kde jich bylo mezi lety 2012 a 2016 zachyceno 18 nových. Například furanylfentanyl figuroval od konce roku 2015 do začátku 2017 u 23 úmrtí v šesti státech. V polovině listopadu loňského roku proto Evropská komise rozhodla, že by látka měla být členskými státy kontrolována. Pozornost ve smyslu analýzy rizik a podrobného výzkumu byla loni věnována i dalším fentanilům.
Případem fentanilu, který není nový, ale je nově zneužíván, pak je karfentanil, objevený už v 70. letech. Látka, která má deset tisíckrát větší analgetický efekt než morfin, začala být zneužívána kolem roku 2012, kdy byla poprvé zachycena v Lotyšsku. Jejím „plusem“ přitom je, že pouhých 0,1 gramu čisté drogy stačí k výrobě deseti tisíc dávek, díky čemuž se dá snadno pašovat. Pro srovnání – k výrobě stejného počtu dávek potřebujete u kokainu 200 gramů čisté drogy, u extáze pak dokonce 750 gramů.
Dosud bylo užívání karfentanilu potvrzeno v devíti, hlavně severských, zemích a od konce roku 2016, kdy problém začal narůstat, vedlo k šedesátce úmrtí (31 v Británii, 16 v Litvě, 6 v Estonsku, 3 ve Švédku, 2 ve Finsku, po jednom v Norsku, Německu a Belgii), často v kombinaci s jinými opioidy, hlavně heroinem.
„Důležitost systému včasného varování spočívá v tom, že k podobnému outbreaku, k jakému došlo v Británii, může dojít v jakékoliv další zemi. Rychlá výměna informací ve formě prvních detekcí, reportování akutních intoxikací a úmrtí v dané zemi může příslušným stranám pomoci lépe se na podobné outbreaky připravit. Analytické a forenzní služby se tak o nových látkách mohou dozvědět a začít je systematicky vyhledávat,“ zdůrazňuje Helgi Danielsson z EMCDDA.
Syntetické kanabinoidy nerovná se marihuana
Jak už bylo uvedeno výše, ještě rozšířenější problém představují syntetické kanabinoidy, kterých bylo v Evropě od roku 2008 detekováno na 170. „I přes určité farmakologické podobnosti by tyto drogy neměly být zaměňovány s konopnými produkty. Syntetické kanabinoidy jsou často vysoce potentní látky, které mají závažné, potenciálně smrtelné, důsledky. Stávající důkazy značí, že v některých částech Evropy užívají nyní syntetické kanabinoidy jako levné a silné omamné látky marginalizované skupiny uživatelů, jako jsou bezdomovci,“ uvádí Evropská zpráva o drogách 2017 s tím, že jde o látky obtížně detekovatelné (i když se ověřuje metoda detekce z moči). Nebezpečnost přitom dokládá také to, že v roce 2016 prokazatelně tyto látky stály v Evropě za 18 úmrtími.
„Směsi ke kouření způsobily řadu masových otrav ve Spojených státech. V Evropě byly outbreaky vzácné, v roce 2015 bylo ale v Polsku během několika dní hospitalizováno přes 200 lidí poté, co kouřili produkt zvaný Mocarz. A protože takové výrobky jen zřídka uvádějí složení, většina uživatelů ani neví, že měli syntetický kanabinoid,“ uvádí evropský průvodce s názvem Health and social responses to drug problems.
Nejen syntetické kanabinoidy či syntetické fentanily, ale nové drogy obecně bývají nezřídka užívány spolu s „tradičními“ drogami. „Nové psychoaktivní látky obecně zaujaly své místo při užívání více drog najednou a jen zřídka byly nahlašovány jako primární droga. Pouze v Maďarsku a Velké Británii byl zvyk užívat nové psychoaktivní drogy mezi vysoce rizikovými uživateli relativně zavedený a problémy tak byly chroničtější. V řadě evropských zemí pak existují subkultury, například vězni a marginalizované komunity užívající syntetické kanabinoidy nebo injekční uživatelé opioidů či muži majících sex s muži na chemsex party užívající injekčně syntetické kathinony,“ uvádí Jane Mounteneyová z EMCDDA, která se podílela na studii z roku 2016 zkoumající nové psychoaktivní drogy v Evropě. Podle tohoto výzkumu byl zaznamenán problém s novými psychoaktivními drogami ve vězeních v 15 z 22 států zapojených ve studii, třetina zemí pak zaznamenala užívání těchto látek při sexu na tzv. slamming parties.
Programy harm reduction by se měly v jednotlivých zemích lišit
Důvodem, proč uživatelé po těchto drogách sahají (alespoň podle výše uvedené studie), bývá u uživatelů opiátů a stimulantů nedostupnost preferované drogy, cena a dostupnost u bezdomovců či obtížná detekovatelnost u vězňů. A i když prevalence užívání nových drog není ani mezi vysoce rizikovými uživateli drog vysoká, přináší s sebou velká rizika v podobě úmrtí, závažných fyzických i psychických poškození, intoxikací či nákazy HIV nebo hepatitidou C při injekčním užití.
K tomu, aby se škody z užívání nových psychoaktivních látek dařilo co nejvíce snižovat, se používají postupy obdobné jako u zavedených drog. Ovšem vzhledem k tomu, že v jednotlivých zemích se objevily různé vzorce užívání nových drog, je potřeba k problému přistupovat individuálně. „V Maďarsku a Rumunsku, kde bylo zaznamenáno injekční užívání syntetických katinonů, hrají důležitou roli programy zaměřené na výměnu jehel a injekčních stříkaček. Ve Velké Británii, kde bylo zaznamenáno užívání mefedronu, jsou zase zapojovány speciální kliniky pro klubové drogy,“ píše se v evropském průvodci.
Sledovat, jak často a kým jsou nové drogy užívány, je však velmi náročné. Vedle obtížné detekovatelnosti totiž někteří uživatelé ani nevědí, že novou psychoaktivní látku požili. „Jsou často špatně informováni nebo si nejsou vědomi, co konzumovali. Nové psychoaktivní drogy mohou být prodávány ve formě směsí nebo značkových produktů, jejichž složení se časem mění, anebo jsou zaměňovány za kontrolované drogy či zmixované s nimi,“ uvádí evropský průvodce. Bohužel je také kvůli nedostatku kapacit těžké vyhledávat a hlásit škody způsobené těmito drogami a omezené informace máme i o jejich farmakologii a toxikologii. Díky zefektivnění evropského systému včasného varování by se však alespoň ty informace, které k dispozici máme, měly co nejrychleji ověřovat a sdílet.
Michaela Koubová
