Jen co se odborářům chýlí k závěru vyjednávání v nemocnicích o letošním desetiprocentním navýšení mezd a platů, už se pouští do boje za vyšší odměny v roce příštím. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch totiž oznámil, že pro rok 2019 nepočítá s plošným navyšováním tarifů, které bylo přislíbeno minulou vládou. Odbory se proto dnes sejdou s premiérem Andrejem Babišem, aby si dodržení slibu vymohly.
Po třech měsících tvrdého vyjednávání v nemocnicích se většina zdravotníků v nemocnicích může těšit z desetiprocentního nárůstu mezd a platů. Jak ovšem poukazuje předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková, bylo letos prosazení slíbeného růstu náročnější a zdlouhavější než v letech předchozích. „Problémy byly téměř ve všech krajích vyjma Ústeckého a Karlovarského. Jsou kraje, kde dohoda padla teprve nedávno, například v minulém týdnu v Pardubicích, a zvýšení tak proběhne až nyní. Plošná dohoda stále není v Plzeňském kraji,“ načrtává vyjednávání odborářka. Podle ní navíc někteří zdravotníci v soukromých nemocnicích mají tarify navýšené o méně procent s tím, že například v pololetí dostanou odměny.
„Letos to bylo opravdu těžké. Jestli je to dáno tím, že se nemocnice obávají deklarací pana ministra, že příští rok nechce naplnit třetí slib, nebo to byly nějaké obecné věci, nevíme – neumíme si to vysvětlit. Každopádně s rozhodnutím ministra zásadně nesouhlasíme. Na navýšení trváme,“ dodává Žitníková, podle které se situace v nemocnicích nijak nezlepšila, oddělení odkládají plánované výkony a personální krize trvá.
Pokud by k navýšení nedošlo, lze podle Žitníkové očekávat další vlnu odchodů, což dokazují i rozladěné reakce zdravotníků na sociálních sítích. „Jestli sestry váhaly ze zdravotnictví odejít, když bylo slíbeno, že se jejich platy narovnají, tak dnes už mají jasno. Kdo uteče – vyhraje,“ píše například jedna z diskutujících na facebookových stránkách Ošetřovatelství.info v reakci na článek ZD o rozhodnutí ministra znovu plošně nezvyšovat tarify.
Vedle přislíbeného růstu navíc odboráři nadále prosazují sjednocení mezd a platů – rozdíly mezi jednotlivými typy organizací totiž stále narůstají. Platové tarify se dnes pohybují mezi 21 300 a 32 070 korunami, zatímco mzdové tarify v akciových společnostech jsou podstatně nižší – začínají na 19 500 a vesměs končí na 25 000 korunách. Krajské nemocnice, které jsou akciovými společnostmi, pak při vyjednáváních uváděly průměrné mzdy kolem 30 tisíc korun.
„Kdyby se na tarifu nepřidalo a nereagovalo se na situaci na trhu práce, tak sestry nebudeme mít vůbec – půjdou někam, odkud budou odcházet s čistou hlavou. To se v nemocnici nestává, protože když má sestra na starosti 30 pacientů, tak stále přemýšlí, zda na něco nezapomněla,“ přibližuje Dagmar Žitníková.
Přijde na řadu mimořádné jednání?
Ačkoliv odboráři na neuspokojivou personální situaci ve zdravotnictví stále poukazují a apelují na její řešení, u současného ministra se jim zatím příliš uspět nepovedlo. „Na problém jsem pana ministra Vojtěcha upozorňovala v poslední době asi třikrát. Slíbil, že na ministerstvu zdravotnictví vytvoří skupinu pro personální stabilizaci. Poprvé jsme spolu hovořili v listopadu, je konec března a není nic. Tady mne pan ministr velmi zklamal,“ konstatuje Žitníková.
Když k tomu navíc přidáme zmíněné odmítnutí plošného navýšení, rozčarování odborů ani nikoho nepřekvapí. Problém by tak dnes chtěly řešit na schůzce s premiérem, který byl v době příslibu nárůstu vicepremiérem. Pokud by Andrej Babiš potvrdil, že slib navýšení splněn nebude, plánují odboráři svolání mimořádného jednání o tom, co dál.
Odbory pochopitelně zároveň jednají i s dalšími stranami. Chtěly by například uzavřít kolektivní smlouvy vyššího stupně s nemocnicemi, zatím ale vyjednávání nebylo úspěšné. Už loni v říjnu předložily zdravotnické i lékařské odbory návrh těchto smluv čtyřem asociacím – Asociaci nemocnic ČR, Asociaci českých a moravských nemocnic, Asociaci krajských nemocnic a Sdružení soukromých nemocnic ČR. Asociace nemocnic ČR vzápětí zareagovala dopisem, že většina členských nemocnic jsou příspěvkové organizace, které jsou vázány pravidly pro jejich fungování, nicméně je připravena zúčastnit se jednání o návrhu. Na začátku listopadu pak odbory dostaly dopis od Asociace krajských nemocnic s konkrétními připomínkami a informací, že je taktéž připravena účastnit se osobního jednání. Zbylé dvě asociace na návrh nereagovaly a následně se ani na konci listopadu nezúčastnily jednání.
Na návrh dalšího setkání, které chtěli odboráři uspořádat v prosinci, dostali společné sdělení od všech čtyř asociací, že nejsou ve smyslu ustanovení § 23 zákoníku práce organizacemi zaměstnavatelů kompetentními uzavřít návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně. V polovině prosince byl proto návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně předán prezidentovi Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiřímu Horeckému, dosud ovšem odbory nemají vyjádření.
„Protože odezva nebyla, využijeme zákona o kolektivním vyjednávání a obrátíme se na ministerstvo práce a sociálních věcí,“ říká Dagmar Žitníková.
Další opatření, které se odbory v tuto chvíli snaží prosazovat, je zrušení karenční doby. To projednávala také pondělní tripartita, jak se ovšem dalo čekat, zaměstnavatelé a Hospodářská komora se vyslovili proti. Vláda se naopak před týdnem v návaznosti na jednání o koalici s ČSSD vyslovila pro to, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou i v prvních třech dnech nemoci. Možná tedy, že premiér Babiš požehná i dalšímu plošnému navýšení pro zdravotníky…
Michaela Koubová
