Navýšení signálního výkonu a ukončení nekalé soutěže v distribuci léků. To jsou dva základní požadavky těchto dnů, které vznášejí vůči státu a pojišťovnám lékárníci. Na svém komorovém sněmu, který se se uskutečnil v sobotu, vyzvali poslance i vedení ministerstva zdravotnictví k nápravě kritické situace ve financování lékáren a také v dostupnosti léků. Lékárníky čeká v nejbližších dnech další kolo vyjednávání v rámci dohodovacího řízení. Od pojišťoven dostali první návrh, který poněkud zmrazil jejich očekávání. S ministerstvem zdravotnictví se totiž předtím shodli, že by do lékárenství měla přitéct navíc minimálně jedna miliarda korun, a to právě prostřednictvím navýšení signálního kódu. Jenže pojišťovny chtějí jít jinou cestou – nabízejí pouze polovinu a tu směřují do společné obchodní přirážky lékárny a distributora v cenovém předpisu. S tím lékárníci zásadně nesouhlasí, protože podle jejich výpočtů by to mohlo znamenat dokonce opětovný pokles plateb do lékáren. Další vývoj je značně nejistý, může skončit dohodou, ale také protesty formou dočasného uzavření většiny lékáren v Česku.
„Pokud ministerstvo jasně deklaruje navýšení financování lékárenské péče o 1-2 miliardy, mělo by právě prostřednictvím reprezentantů státu ve správních radách prosadit takové změny v odměňování, které k navýšení financování opravdu povedou,“ napsal Zdravotnickému deníku prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Komora sice není přímým účastníkem dohodovacího řízení (tím je za nezávislé lékárníky Grémium majitelů lékáren, jejíž předseda Marek Hampel je koordinátorem za celý segment), ale přivítala by, kdyby pojišťovny přistoupily na návrh dorovnat platby za signální výkon výdeje na stejnou úroveň ostatních signálních výkonů (u lékařů), tedy na 30 korun za recept (nebo 20 korun za položku). „Tato fixní částka totiž zůstává v lékárnách a není ovlivněna cenou vydávaných léků, ani revizemi či výší distribuční přirážky – tedy opravdu znamená navýšení financování lékáren,“ vysvětluje Chudoba, který nechce spekulovat, zda dojde k nedohodě. „Doufáme, že se naopak shodneme, protože kritická situace lékáren je odborné veřejnosti dobře známá a mnohým lékárnám hrozí uzavření a destruování celého systému, který se zde desítky let budoval,“ dodává.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jasně deklaroval při zahájení dohodovacího řízení, že do něj nehodlá zasahovat. Preferuje dohodu pojišťoven s poskytovateli. Pokud by panovala shoda například na tom, že navýšení bude realizováno prostřednictvím distribuční přirážky, bude jí akceptovat. Podle informací Zdravotnického deníku je však v případě nedohody připraven dodržet příslib, který ministerstvo lékárníkům dalo, totiž že segment bude finančně posílen navýšením signálního kódu. Ministerstvo také podporuje principiální změny odměňování lékárenské péče, ustanovení odměny za výdej – dispenzační taxy a navýšení taxy laborum za přípravu léku.
Nejprve ale lékárníci musí zlomit pojišťovny.
„Situace je naprosto alarmující. Lékárníci patří ve zdravotnictví mezi tři nejdůležitější povolání s vysokoškolským vzděláním, ale místo zásadní valorizace mezd, jako u lékařů, či zubařů, u nás došlo naopak k velkému propadu našich příjmů. Průměrná mzda lékárníků klesla o několik tisíc korun, zatímco zatížení lékárníků další administrativou a celkové provozní náklady lékáren neustále rostou,“ komentuje Lubomír Chudoba, který mj. připomíná již dříve publikované údaje, že stát ušetřil revizemi cen a úhrad léků vydávaných v lékárnách minimálně 15,4 miliard korun. Lékárníci byli prý navíc „ošizeni“ státem o 3,2 miliardy korun důsledkem neúplné kompenzace zrušených regulačních poplatků, které byly ostatním zdravotníkům kompenzované v plné výši 30 korun (lékárníci dostávali pouze 12 korun). Celkem se tedy z lékáren odčerpala od roku 2007 částka přibližně 18,6 miliardy korun. „Každá jednotlivá lékárna tak byla z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nebo SÚKL v průměru ochuzena o 1,2 milionu korun, které bytostně chybí nejen na mzdy lékárníků, farmaceutických asistentek, sanitářek i ostatních zaměstnanců, ale i na provoz, nezbytné technologie a stále se rozšiřující státem nařízenou agendu,“ uvedla komora již na podzim. „Není přípustné, aby lékárníci nadále nebyli spravedlivě odměňováni za svou práci, ale pouze za to, jak drahý lék vydají. To je jako kdyby chirurg dostal zaplaceno podle toho, jak drahou náhradu kloubu pacientovi voperuje, nikoli za to, kolik práce odvede,“ dodává k tomu nyní prezident komory.
Protekční lékárny a nekalá soutěž
Druhým velkým problémem nezávislých lékáren je nekalá soutěž. Distributoři léků v některých případech – podle komory – nejen nedodržují zákonem stanovenou dobu dodání léčivých přípravků do dvou dnů, ale někdy léky dokonce nedodají vůbec, ač je prokazatelně mají. „Realita je pak taková, že léky směrují do protekčních lékáren. Tím dochází k nekalé soutěži a rukojmím je pak pacient,“ píše se v tiskové zprávě komory. Lékárníci se této praxi začali aktivně bránit, rozhodli se začít u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Lékárníkům pomáháme v mapování a přípravě podnětů pro SÚKL. Ten by měl dle zákona konat v situacích, kdy léky nejsou do dvou dnů lékárně dodány. V případě, že lékárna sama podnět nechce podávat (například i ze strachu na reakci v podobě přísnější kontroly), podáváme podnět za ni. Mnozí provozovatelé podávají distributorům tzv. předžalobní výzvy, po nich mohou následovat samotné žaloby. Nyní čekáme na reakci SÚKLu, jenž obdržel od lékárníků téměř sto podnětů na nedodržení dvoudenní dodací lhůty. My evidujeme již více než 800 stížností od lékárníků na ‚nedodávky‘,“ sdělil Zdravotnickému deníku prezident Chudoba.
Jen za posledních 5 let bylo v České republice z finančních důvodů uzavřeno přes 40 místně jedinečných lékáren, v důsledku čehož zůstali obyvatelé těchto obcí bez lékárenské péče, varuje komora a upozorňuje, že pokud ministr zdravotnictví nebude „situaci okamžitě řešit“, hrozí dominový efekt v uzavírání dalších lékáren. Lubomír Chudoba ale stále věří v dohodu s ministerstvem, nicméně je podle něj „pět minut po dvanácté“. „Pokud nedojde k nápravě, tak je velmi pravděpodobné, že budeme muset ukázat katastrofický scénář, jak lékárenství v ČR může skončit a že lékárna, kam celý život lidé chodí, najednou nebude existovat. To bychom mohli demonstrovat protestní akcí podobně, jako v minulosti, kdy došlo k přechodnému uzavření cca 600 lékáren na 1 hodinu. Tuto akci tehdy podpořila většina lékáren v ČR,“ naznačil další postup prezident lékárnické komory.
Tomáš Cikrt
