Podávání kyslíku může akutní pacienty ohrozit na životě, aniž by přineslo benefity, zjistila studie

Dávat pacientům kyslík pokaždé, když se ocitnou na jednotce intenzivní péče, nemusí být tak neškodná praxe, jak se dosud zdálo. Poukazuje na to kanadská studie publikovaná nyní v časopise Lancet, která zřejmě změní doporučení ohledně užívání kyslíku. Vyplývá z ní totiž, že na každých 71 pacientů, u nichž byla strategie podání kyslíku liberální, připadá jedno úmrtí navíc oproti těm, kteří dostali kyslík v souladu s konzervativní strategií – tedy dýchali běžný vzduch. Čím více kyslíku přitom pacienti dostali, tím bylo riziko úmrtí vyšší.

„Kyslík je každodenně podáván milionům akutních pacientů po celém světě. Přesto nám ovšem zjevně chybí definitivní, kvalitní důkaz spojený s touto intervencí,“ konstatuje jeden z autorů studie Waleed Alhazzani, docent medicíny na kanadské Univerzitě McMaster. Nejčastějšími důvody pro podávání kyslíku jsou dechová nedostatečnost, deficit kyslíku nebo postižení plic. Běžnou praxí je ale i jeho podávání na jednotkách intenzivní péče, protože se lékaři domnívají, že jde o bezpečnou praxi.

Výzkumníci se proto zaměřili na to, nakolik je široce zakořeněná víra ohledně neškodnosti užívání kyslíku založena na pravdě. Prohledali elektronické databáze akademií z celého světa od data jejich založení až do října 2017 a v rámci 25 kontrolovaných randomizovaných studií srovnali liberální a konzervativní strategii podávání kyslíku. Zohlednili přitom úmrtnost, disabilitu, výskyt infekcí i délku pobytu v nemocnici. Zahrnuto bylo více než 16 tisíc dospělých se sepsí, mrtvicí, traumatem, infarktem, zástavou srdce či vyžadujících urgentní operaci.

Co z analýzy vyplynulo? V porovnání s konzervativní strategií (tj. běžný pokojový vzduch) bylo liberální užívání kyslíku (tedy podání medicinálního kyslíku) spojeno s vyšší úmrtností v nemocnici, a to o 21 procent – tedy zhruba jedno úmrtí navíc na každých 71 pacientů ošetřovaných liberálním přístupem k terapii kyslíkem. Dodatečná analýza pak přišla s tím, že čím více kyslíku pacienti dostali, tím vyšší bylo riziko úmrtí. V dalších ohledech, jako je výskyt infekcí či délka pobytu v nemocnici, byly výsledky obou skupin obdobné. Ovlivněn pak nebyl ani stupeň disability u pacientů po mrtvicích či s poraněním mozku. „Liberální kyslíková terapie zvyšuje úmrtnost bez zlepšení jiných důležitých výstupů. Dodávat kyslík může být nepříznivé nad úroveň kyslíkové saturace krve 94 až 96 procent,“ píše se v souhrnu studie.

Mohlo by vás zajímat

Situace je horší, než jsme čekali. Ještě, že jsme evakuovali včera, říká šéf představenstva bohumínské nemocnice Němeček

„Naše zjištění se liší od všudypřítomného názoru, že liberální terapie kyslíkem u akutně nemocných je přinejhorším neškodná,“ zdůrazňuje Waleed Alhazzani.

Zjištění by měla změnit praxi na JIP

Výsledky studie mají okamžitý a důležitý dopad na poskytovatele zdravotní péče, politiky i výzkumníky, poukazují autoři. „Předchozí doporučení a lékařské směrnice týkající se terapie kyslíkem u akutních onemocnění byly nekonzistentní. Naše výsledky poskytují tolik potřebné vyjasnění, protože prostřednictvím velmi kvalitních důkazů ukazují, že podávání příliš velkého množství kyslíku zvyšuje mortalitu u širokého spektra akutních onemocnění. V současnosti pacienti často dostávají kyslík nadměrně. Jednoduchá změna současné praxe, tedy mírnost a opatrnost ohledně toho, jaké množství kyslíku podáváme akutním pacientům, může zachraňovat životy,“ dodává další autor studie Derek Chu.

S tím, že výsledky pravděpodobně povedou k přehodnocení doporučení týkajících se podávání kyslíku, souhlasí také kardiolog docent John William McEvoy z Johns Hopkins University. Přinejmenším na jeho koronární jednotce tak současný přístup dozná změn. „Rozhodně jde o studii, která změní praxi. Četl jsem mnoho studií a metaanalýz, tato je ale jedna z mála, o níž si myslím, že by skutečně měla změnit naše smýšlení o kyslíku,“ uvedl podle CBC News McEvoy. On sám přitom potvrzuje běžnou praxi, kdy dochází k podávání kyslíku pacientům zkrátka proto, že jsou na jednotce intenzivní péče. „Jsou intubovaní a my si myslíme, že je to neškodné. Tato data však naznačují, že bychom je měli nechat dýchat normální vzduch z místnosti, i když jsou stále intubovaní – a to je velká změna,“ dodává.

Na to, že podávání kyslíku u pacientů s akutním infarktem myokardu nemá žádný klinický benefit, poukázala minulý týden také studie mezinárodního týmu odborníků publikovaná v odborném časopise Heart.

-mk-