Komunisté navrhují plošný zákon o bezplatné právní pomoci včetně zastoupení před soudy
Plošný zákon o právní pomoci na náklady státu včetně ustanovení zástupce pro jednání před všemi soudy navrhli tři poslanci KSČM. O ustanovení právního zástupce na náklady státu by měl rozhodovat soud, jehož rozhodnutím zaplatí náklady advokáta ministerstvo spravedlnosti. Žadatel o pomoc by prokázal majetkové poměry, při jejich změně by právní zastoupení doplatil. Nově by se právní pomoc hrazená státem měla vztahovat i na rozhodčí řízení.
Návrh „zákona o právní pomoci“ předkládají poslanci KSČM Stanislav Grospič, Hana Aulická Jírovcová a Pavel Kováčik. K samotnému návrhu vypracovali poslanci provázané novely všech souvisejících zákonů, kterých by se nový zákon dotkl: trestního řádu, občanského soudního řádu, zákona o Ústavním soudu, správního řádu, zákona o advokacii a zákona o rozhodčím řízení.
Nejednotná úprava a široká úvaha
Poslanci svůj návrh opírají o právo dané Ústavou a Listinou, které zakotvují právo na právní pomoc „v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení“. Podle čl. 40 odst. 3 věty třetí Listiny základních práv a svobod zákon stanoví, ve kterých případech má v trestním řízení obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.
Podle poslanců je současná právní úprava roztříštěná a bezzubá: „Platná právní úprava poskytování bezplatné právní pomoci v zásadě umožňuje a je též v praxi realizována. Platná právní úprava je však roztříštěná, ne vždy jednotná a ve svých důsledcích poskytuje orgánům, které mají rozhodovat o poskytnutí bezplatné právní pomoci (obhajoby) neúměrně široké uvážení,“ vysvětlují v úvodu důvodové zprávy komunisté a jmenují řady smluv a zákonů, podle kterých se za různých okolností bezplatná právní pomoc realizuje.
Mohlo by vás zajímat
Bezplatnou právní pomoc nyní podle zákona poskytuje nyní Česká advokátní komora formou právních porad. Této úpravě předcházel spor o to, zda právní pomoc mohou poskytovat také studenti nebo neziskové organizace bez advokátní zkoušky a zápisu v seznamu advokátů.
K tomu převážilo negativní stanovisko, neboť takové osoby nenesou za právní pomoc nebo zastoupení před soudem zákonnou odpovědnost. Podobnou právní pomoc rovněž poskytuje Exekutorská komora.
[mn_protected]
Odpovědnost či kvalitu právního zastoupení však komunistický návrh vůbec nemusí řešit, protože hned v úvodu stanoví, že každý má právo na přidělení advokáta od České advokátní komory: „Ten, kdo se nemůže domoci jiné formy právní pomoci, zejména udělení právní porady nebo sepsání listiny, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu podle zvláštního právního předpisu určila k poskytnutí právních služeb advokáta.“
Pomoc advokáta i pro podání vysvětlení
V komunistickém návrhu nejde jen o „krátkou poradu“: „Každý má za podmínek stanovených tímto zákonem právo na poskytnutí právní pomoci v řízení a) před obecným soudem, včetně správního soudnictví, b) o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem, c) o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, d) před jinými orgány uvedenými v § 3,“ uvádí se v prvním paragrafu zákona.
Předmětný paragraf 3 pak jmenuje další orgány, před kterými má nemajetný člověk právo na zastoupení. Je to a) policejní orgán nebo státní zástupce oprávněný podle trestního řádu požadovat vysvětlení a za b zcela nově „rozhodce při rozhodování sporu podle zvláštního zákona“.
Soud odmítne právní pomoc sudičům
Právního zástupce na náklady státu pro zastoupení před soudem by měl rozhodnutím ustanovit vždy předmětný soud. Podle návrhu zákona je to důvod pro přerušení respektive odročení řízení.
Bezplatného právního zástupce naopak nebude moci soudně ustanovit s výjimkou trestního řízení v žádném dalším řízení, kde jde o bránění v právu nebo jeho svévolné a bezúspěšné uplatňování, tedy různé typy sudičství. Ustanovit zástupce nebude možné ani v těch řízeních, kde je již nyní povinně ustanoven podle jiných zákonů – například v opatrovnických řízeních. Soud neustanoví zástupce také osobě, která má právní vzdělání, právnické osobě nebo tomu, kdo bez důvodu svého zástupce vypověděl. Právní zastoupení se po celou jeho dobu bude řídit standardně zákonem o advokacii.
Lháři uhradí právníka zpětně
Zastoupený účastník řízení bude podle návrhu zákona povinen uhradit svého právnímu zástupci odměnu. Je-li tak chudý, že by to zasáhlo do zajištění jeho životních potřeb, zaplatí odměnu a náklady zastoupení stát: „Odůvodňují-li to příjmové a majetkové poměry účastníka, zaplatí odměnu zástupce a nahradí jeho hotové výdaje zcela nebo zčásti stát – dále jen ,povinnost státu hradit náklady právního zastoupení´. Příjmové a majetkové poměry účastníka budou posuzovány především ve vztahu k předpokládané výši mimosmluvní odměny a tomu, do jaké míry by hrazení právní pomoci negativně ovlivnilo nutnou výživu a zajišťování dalších nezbytných životních potřeb účastníka a jeho rodiny,“ uvádí se v návrhu.
Pokud vyjde najevo, že účastník řízení o svých poměrech lhal nebo se jeho poměry změní, stát bude zproštěn povinnosti zaplatit za takového účastníka právní zastoupení. Náklady naopak doplatí svému zástupci sám účastník, a to i zpětně. Nárok na uhrazení nákladů uplatní advokát písemně prostřednictvím příslušného soudu.
Zaplatit má ministerstvo spravedlnosti
Podle souvisejícího návrhu změny občanského soudního řádu stát poskytne soudem určenému advokátovi i zálohu na zastoupení „Zvláštní právní předpis stanoví, za jakých podmínek platí odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta, který byl účastníkovi ustanoven zástupcem podle § 30, stát. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.“
Komunisté vyřešili i případy, kdy je osoba účastníkem více řízení. Takový člověk bude mít při společném projednání jen jednoho zástupce: „Dojde-li ke spojení věcí ke společnému projednání a rozhodnutí a účastníkovi byl v každé z těchto věcí ustanoven zástupce, příslušný soud zruší ustanovení těch zástupců, kteří byli ustanoveni později.“
Náklady na právní pomoc se hradí ze státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti, stojí v § 20 návrhu nového zákona.
Vztahuje se i na výkon rozhodnutí
Právní úprava zajištění právní pomoci se podle komunistického návrhu bude vztahovat na všechna řízení před soudy, včetně správního soudnictví a řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem. Zákon nemá dopadat na zástupce ustanovené ex offo v případech nutné obhajoby v trestním řízení a dále na zmocněnce poškozeného v trestním řízení. „Při splnění stanovených podmínek se bude ustanovení zástupce vztahovat na všechny stupně řízení, včetně řízení o výkon rozhodnutí, ale rovněž i na fázi před zahájením řízení, a to zejména z důvodu, aby se účastník mohl na základě udělené právní pomoci rozhodnout, zda řízení zahájí a dále, aby případný návrh na zahájení řízení byl dostatečně právně podepřen,“ uvádějí k návrhu v důvodové zprávě poslanci KSČM.
Bezplatné právní poradenství bude podle návrhu i nadále zajišťováno zejména poskytováním bezplatných právních porad organizovaných Českou advokátní komorou a Exekutorskou komorou České republiky. Navrhovaná úprava se nebude vztahovat na různé formy poradenství v právních otázkách poskytované veřejně prospěšnými právnickými osobami, uvádí se v důvodové zprávě.
[/mn_protected]
Irena Válová
