„Pro některé lékárny to bude znamenat absolutní pokles v příjmech a někteří majitelé řetězcových lékáren propojených s distribucí si polepší,“ tak hodnotí návrh úhrad lékárenské péče, s nímž přišly do dohodovacího řízení zdravotní pojišťovny, Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren. Jako koordinátor segmentu tento návrh odmítá. Zdravotní pojišťovny totiž nabízejí devět korun za položku na receptu a počet receptů je referenčním obdobím zastropován na počtu roku 2017. Jak již uvedl Zdravotnický deník, pojišťovny tvrdí, že chtějí zvýšit úhrady všem segmentům stejně spravedlivě o pět procent. Jenže ve vztahu k lékárníkům je v tom podstatný háček.
„U segmentu lékárenství se jedná jen o návrh na navýšení příjmu za tzv. signální kód výkonu (SiV). Ten ale představuje odhadem cca 8 procent příjmu lékáren za léky na předpis hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Navíc u signálního výkonu platí – vzhledem k limitacím nastaveným na rok 2014 – každým rokem pojišťovny lékárnám nižší částku. V případě lékáren tedy pojišťovny nabízí, ve srovnání s ostatními segmenty, odhadem jen 0,3 % navýšení, což je směšné,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Lékárny: minus 67 miliónů korun
„Jsme tak jediný segment, či chcete-li skupina poskytovatelů zdravotní péče, která obdržela nikoliv nárůst příjmů o 5 procent, ale reálný pokles příjmů. Zdravotní pojišťovny s námi nehrají férovou hru, nevím proč, ale řadu let to tak je,“ zlobí se Marek Hampel a dodává: „Odmítám tedy jako koordinátor segmentu tento návrh zdravotních pojišťoven o kterém se bude hlasovat ve čtvrtek 24.5. ve druhém kole.“
Lékárníci tedy nebudou souhlasit s výší signálního kódu devět korun za položku na receptu. „To podle našich propočtů znamená snížení objemu financování lékáren o 67 mil. Kč v roce 2019,“ upozorňuje Hampel. V současnosti teprve probíhají jednání před komisí pro tvorby Seznamu výkonů, kde je předložen návrh na změnu Signálního kódu 09552 na položku na receptu, lékárníci s touto změnou souhlasí, ale protestují proti výší tedy hodnotě kódu.
Požadavek na navýšení signálního kódu na 30 korun trvá
Lékárníci budou v dalším kole Dohodovacího řízení trvat na narovnání hodnoty signálního kódu na výši 30 korun za recept, což znamená ve finančním vyjádření zhruba 1,7 miliardy korun pro rok 2019. Připouštějí i alternativu SiV ve výši 20 korun za položku na receptu, což ale dává stejnou hodnotu 1,7 miliardy korun pro rok 2019. Signální Výkon 09552 považují lékárníci za „v současné době jediný legislativně možný technický prostředek“, kterým lze ohodnotit jejich práci bez závislosti na ceně léčivého přípravku. „Tato potřeba financování lékáren je ve veřejném zájmu,“ zdůrazňuje Hampel. Navýšení hodnoty SiV lékárnám může podle alespoň částečně přispět na stále se zvyšující náklady na technická řešení spojená s novými povinnostmi, které na ně postupně dopadají, jako jsou úpravy lékárenských softwarů pro e-recepty, EET, GDPR, tzv. protipadělková směrnice i „značně zvýšená administrativa spojená s objednáváním léčiv přes tzv. DTP kanály“.
Na náklady, které zvyšuje lékárníkům stát tím, že jim ukládá nové povinnosti, upozorňuje i prezident Chudoba. Sám odhaduje roční náklady menší lékárny na GDPR na 30-50 tisíc korun. Výdaje na protipadělkovou směrnici by mohly celý lékárenský sektor vyjít až na půl miliardy korun. Oběma tématům se budeme ve vztahu k lékárenství věnovat také v ZD.
Cenový předpis nic neřeší…
V nabídce zdravotních pojišťoven se objevil ještě jeden návrh, a to na změnu Cenového předpisu (FAR/1/2013), jímž by se měly přesunout finance z vyšších cenových pásem do nižších u společné obchodní přirážky. Marek Hampel podtrhuje právě ono slovo „společné“ pro distribuci a lékárny. „V textu se sice píše doporučení na rozdělení v minimální výši pro lékárny, ale bez bližší specifikace. Cesta změny Cenového předpisu je tedy nesystémová,“ míní šéf Grémia majitelů lékáren.
Podobně vidí návrh i prezident lékárnické komory. „Návrh na remodelaci společné obchodní přirážky nic neřeší. Jednak vzhledem k průběžným revizím úhrad, především zkráceným z podnětů pojišťoven vhledem k jejich pozitivním listům. A jednak vzhledem k tomu, že distribuční firma, nebo výrobce s distribučním oprávněním, si kdykoli z naší společné přirážky vezme, co potřebuje a lékárna mu v tom nemá šanci zabránit,“ popsal nám Lubomír Chudoba. Komora vychází ze špatných zkušeností, kdy neúspěšně podávala podněty na ministerstvo, antimonopolní úřad, SÚKL na případ, kdy distributor ponechával lékárnám, včetně nemocničních, pouze jedno procento ze společné přirážky.
…ale mohl by vyhovovat řetězcům.
„V kombinaci se současným stavem při objednávání léčiv u monopolního distributora, který nedodržuje zákona, pak jsou veřejné neřetězcové lékárny tedy těch cca 1500, které zastupuji, odsouzeny k likvidaci,“ varuje Marek Hampel. Na pozadí vyjednávání o úhradách pro příští rok se tak odehrává ještě jeden „boj“, totiž o budoucí podobu českého lékárenství. Dravé lékárenské řetězce, které jsou stále při chuti dalšího růstu, usilují o pokoření nezávislých lékáren. V podstatě jde o dva velké síťové hráče Dr. Max a Benu. Dr. Max patří do rodiny finanční skupiny Penta, která je velice aktivní i v jiných sférách zdravotnictví. Dr.Max provozuje v Česku přes 400 lékáren a ve střední a východní Evropě více než 1300 lékáren s celkovými tržbami 1,25 miliardy eur. Má dost prostředků, jak prosazovat své zájmy, včetně mediální masáže.
Obavy nezávislých lékáren pramení jednak ze zkušenosti s arogantním přístupem, s nímž se setkávají při rozpínání řetězcové konkurence a jednak z propojení řetězců s distribucí a farmaceutickým průmyslem, kdy už dnes vznikají obchodní kanály, jimiž proudí léky, které nejsou dostupné všem lékárnám. A jak se tento apetit po ovládnutí trhu může odrazit ve vyjednávání o phradách pro příští rok?
V Dohodovacím řízení má Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS), které předsedá generální ředitel společnosti Česká lékárna, provozující lékárny Dr. Max, pouhých 36 hlasů. Grémium majitelů lékáren jich má 944 a Poskytovatelé lékárenské péče z.s. 80 hlasů. To je ale oficiální poměr sil, v zákulisí může být všechno jinak. „To neznamená, že APLS nevyjednává, právě naopak. K dnešnímu dni má APLS shodný postoj s námi, ale to se může změnit, protože změna Cenového předpisu je pro řetězce řešením odpovídajícím jejich politice. Navrhovali to opakovaně v minulosti. Preferují obchod před poskytováním odborného výkonu profese lékárníka. To je základní a podstatný rozdíl mezi námi a řetězci. Domluví se nejen s vlastní distribucí ale také s výrobci. Navíc je zde monopol na dodávky léků, a to je jejich konkurenční výhoda při ovládnutí trhu a našem vytěsnění,“ shrnuje koordinátor segmentu Marek Hampel.
Propast mezi růstem léků v centrech a na recept
Co se vlastně děje na trhu by si podle Hampla měly uvědomit zdravotní pojišťovny. „V průběhu dohodovacího řízení jsme se dozvěděli, že právě zdravotní pojišťovny platí za nákladná léčiva celkem cca 750 miliónů korun, a to jen za to, že tyto léky distributor přiveze do lékárny a vezme si celou část obchodní přirážky. Poprvé tak zaznělo, že je to hodně peněz, které končí v rukou distributora, jenž stejně mnohdy přiveze do té lékárny jiné léky a odbornou činnost na rozdíl od lékárny nevykonává,“ kritizuje Hampel. Ten také poukazuje na obrovský rozdíl v trendu vývoje nákladů centrových léků a léků na recepty (na nichž jsou lékárny existenčně závislé). Ilustruje ho na grafu, který vypracoval jako člen Analytické komise Dohodovacího řízení.
Tomáš Cikrt
Vyjádření koordinátora za Skupinu poskytovatelů lékárenské a klinicko-farmaceutické péče ke společnému návrhu VZP a SZP pro 2. kolo přípravné fáze Dohodovacího řízení dne 24. 5. 2018
Rekapitulace před 2. kolem DŘ dne 24. 5. 2018 přípravná fáze :
- Jednání o Cenovém předpisu není součástí DŘ, ale je plně v gesci Ministerstva zdravotnictví. Tato část společného návrhu VZP a Svazu ZP není v souladu s Jednacím řádem DŘ ani zákonem 48/1997 Sb., DŘ je svoláváno na základě §17 zákona č. 48/1997 Sb. a Cenový předpis vydává Ministerstvo zdravotnictví podle § 2a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a podle § 1 odst. 6 a § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a na základě § 39a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění
- Zásadně nesouhlasíme s návrhem VZP a SZP na výši SiV 09552 ve výši 9,-Kč na položku na receptu pro rok 2019 – snižuje se fakticky objem financí pro lékárny o 67,5 mil. Kč.
- Z výše uvedených důvodů konstatujeme, že zajištění skutečně systémového řešení financování lékárenské péče je v současné době možné jedině cestou navýšení hodnoty SiV 09552. Pro 2. kolo trváme na našem původním návrhu na zajištění finančních prostředků formou narovnání hodnoty SiV na výši 30,- Kč/Recept, což znamená ve finančním vyjádření na cca 1,7 miliardy Kč pro rok 2019. Jako alternativu předkládáme hodnotu SiV ve výši 20,-Kč za položku na receptu, což odpovídá rovněž hodnotě 1,7 miliardy Kč pro rok 2019.
