MPSV sice hlásí konec krize kolem nedodělků v posudcích, ale problémy s posudkáři přetrvávají

Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se po několikatýdenní odmlce opět zpovídali sněmovnímu sociálnímu výboru ve věci tristního stavu lékařské posudkové služby. Posudkových lékařů je málo a dlouhodobě nestíhají vyřizovat posudky zdravotního stavu v termínech stanovených správním řádem. Někteří lidé tak proto čekají i více než šest měsíců na posudky zdravotního stavu kvůli získání příspěvků či speciálního průkazu pro postižené. „Na začátku roku 2018 bylo na České správě sociálního zabezpečení 9700 nedodělků, což znamená, že nebyly zpracovány po všech lhůtách, ani prodloužených lhůtách, které umožňuje legislativa. Pět tisíc jich bylo prvoinstančních na MPSV. Z 9700 nedodělků je k dnešnímu dni dvacet,“ řekla poslancům současná ministryně v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Problémový stav kolem posudkových lékařů sice přetrvává, ovšem řeší se.

Posudková služba, která spadá pod ministerstvo práce, se s nedostatkem lékařů potýká léta. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kritizují také poslanci. Podle služebního zákona může státní zaměstnanec na postu být do 70 let. Posudkoví lékaři mají sice výjimku, ale ta skončí na konci roku. Poté by tak měla podle podkladů pro vládu odejít zhruba stovka posudkářů nad 70 let, kteří se dělí o 68 míst. Na konci loňska byla přitom neobsazená už čtvrtina lékařských postů – 95 ve správě sociálního zabezpečení a 12 na ministerstvu práce. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) má 388 lékařských míst. O zbytek postů se dělí 466 lidí. Z nich 103 je přes 70 let, 182 pak mezi 60 a 69 lety. Posudkáři ročně vypracují kolem 400 tisíc posudků, na ostatní se nedostává.

Současné vedení ministerstva práce a sociálních věcí přijalo rychlá opatření k tomu, aby se tristní situace kolem lékařské posudkové služby změnila. Především připravilo návrh novely zákona o státní službě. Novela počítá se zapojením smluvních lékařů, kteří dosud mohou připravovat jen dílčí podklady pro posudkové doktory. Nově by vypracovali celý posudek zdravotního stavu kvůli získání příspěvků či speciálního průkazu pro postižené. Dělat by ho mohli ošetřující lékaři, tedy praktici i specialisté. Jejich činnost a dodržování vyřizovacích lhůt by kontrolovaly okresní správy sociálního zabezpečení. O odvoláních by pak nově neměly rozhodovat tříčlenné posudkové komise ministerstva práce, ale už jen jeden lékař České správy sociálního zabezpečení. Tam by se lékařská místa z ministerského úřadu přesunula. Od července by posudkáři neměli také spadat do státní služby, ale měli by pracovat „pod zákoníkem práce“. Netýkala by se jich tak už věková hranice 70 let a mohli by v práci pokračovat dál na smlouvu.

„Bavíme se s ministerstvem zdravotnictví o změně systému vzdělávání posudkových lékařů a už dnes máme schváleno zkrácení dvouletého kurzu pro posudkové lékaře na roční kurs zejména z toho důvodu, že je hodně maminek internistek na mateřské dovolené a ony by mohly během mateřské absolvovat tento zkrácený kurs a posudky pak vypracovávat doma,“ vypočítávala před poslanci Němcová záměry svého resortu kolem řešení krize posudkových lékařů, kterých podle ní nyní chybí rovná stovka.

„Chceme využívat i nadále smluvní lékaře, tedy ty, kteří nebudou kmenoví, ale budou připravovat podklady na dohodu o provedení práce na konkrétní výkon v posudku. Nemohou ale podepsat posudek, mohou ho jen připravit,“ sdělila dále Němcová.

Momentálně je na stole 904 případů, které jsou v rámci zákonné lhůty a ty se řeší

„Z těch dvaceti nedodělků z původních 9700 je 12 v Praze, všechny jsou rozpracovány a jsou před konečným vytvořením posudku, takže do konce června bude lhůta naplněna. Absolutní počet z 74 tisíc žádostí, které jsme měli od začátku roku, tak momentálně je jich 52 tisíc, takže jsme tady o třicet procent snížili absolutní hodnotu. A co se týče druhého stupně, tak tam z těch 213 případů zbyly jen dva, které jsou nedodělané a jsou momentálně u soudu v Plzni a brzy budou na nějaké nulovém limitu,“ poreferoval Pavel Krejčí, který je pověřen zastupováním ústředního ředitele ČSSZ. Krejčí uvedl, že co se týká absolutního čísla, tak je momentálně na stole 904 případů, které jsou v rámci zákonné lhůty, ale i ty se řeší. „V druhé polovině roku se zaměříme na likvidaci absolutního počtu případů tedy těch 52 tisíc, aby se to číslo na konci roku pohybovalo o deset až patnáct tisíc méně,“ upozornil.

Náměstek ministryně Vilém Kahoun pak zdůraznil, jakou legislativu ministerstvo pro zlepšení stavu připravuje. „Všechno směřuje k jednotné a ucelené posudkové službě. Posudkáři by se do pololetí příštího roku navíc vyčlenili ze státní služby a patřili by nově mezi zaměstnance bez ohledu na to, že se nám před třemi lety dostali do zákona o státní službě,“ zopakoval Kahoun už to, co se všeobecně ví.

Poslanci ovšem z uvedených odpovědí příliš nadšeni nebyli a zejména předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová poukázala na fakt, že je přece nevhodné, aby si lékaři brali domů lékařské posudky. Zástupci ČSSZ totiž v diskusi předtím poznamenali, že neevidovali přesčasy při likvidaci „nedodělků“, neboť se prý mnohdy pracovalo z domova. „To je přípustné nosit posudky domů? Máme tady GDPR,“ zvedala Maxová obočí. Podle ní by se mělo ministerstvo v další etapě zamyslet hlavně nad metodikou posuzování zdravotního stavu postižených. „Jsou určitá postižení, která jsou neměnná. Přesto ti lidé musí chodit opakovaně na přezkumy, přičemž se jim snižují příspěvky na péči. Ze dne na den! A ti lidé se pak ocitají v existenčních problémech,“ poznamenala Maxová s připomínkou, že se k ní dostávají na stůl i případy „zázračně uzdravených pacientů“ u neměnné diagnózy ze třetího příspěvku na péči na jedničku bez detailního odůvodnění.

O dubnovém jednání sociálního sněmovního výboru, který se také zabýval lékařskou posudkovou službou, jsme psali v článku Krize v LPS: ČSSZ dohání tisíce restů, posudkáři ale stále berou pacienty jako možné…