Na hongkongskou burzu se valí čínské biotechnologické firmy, naději vkládají do imunoterapie
Další dvě biotechnologické společnosti z kontinentální Číny míří na burzu v Hong Kongu. Cílem je upoutat zájem investorů a získat další kapitál. Může jít ale jen o pozlátko, varují odborníci.
Vlna vstupů čínských biotechnologických společností na burzu v Hong Kongu nebere konce. Ještě do konce tohoto roku se na ní podle agentury Bloomberg mají objevit další dvě: Kintor Pharmaceuticals a Frontier Biotechnologies. Obě sídlí v desetimilionovém městě Su-čou v těsné blízkosti Šanghaje. Dobře informované zdroje tvrdí, že každá má veřejným úpisem akcií získat kolem 300 milionů dolarů (asi 6,7 miliardy korun), o něž se navýší jejich základní jmění.
Hong Kong láká na biotechnologie
Obě společnosti chtějí využít nových pravidel pro vstup na hongkongskou burzu, která vešla v platnost letos v dubnu. Ta spočívají v určitém uvolnění podmínek zejména pro společnosti, které by chtěly na hongkongský burzovní parket zamířit z kontinentální Číny. Nyní se o přízeň investorů na tomto trhu mohou ucházet i společnosti, které doposud nevykázaly zisk.
Zalistování společností Frontier a Kintor je prý teprve v rané fázi s tím, že detaily týkající se mimo jiné upisovací ceny akcií se mohou ještě několikrát změnit. Prvními společnostmi, kterým se na burzu v Hong Kongu po změně pravidel podařilo dostat, byly čínské Ascletis Pharma, Innovent Biologics a americká Stealth Bio Therapeutics. Ascletis se však už dnes obchoduje pod úrovní své upisovací hodnoty. To znamená, že kdo si její akcie koupil při vstupu na burzu, momentálně na transakci prodělává.
Společnost Kintor se specializuje na výrobu léků pro léčbu rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Naproti tomu Frontier vyvíjí léky proti HIV. Obě biotechnologické firmy, stejně jako řada dalších, které už se v Hong Kongu obchodují, reprezentují z hlediska investorů velmi perspektivní obor medicíny.
Mohlo by vás zajímat
Navoněná bída?
Podle analytičky agentury Bloomberg Shuli Renové specializující se na asijské finanční trhy by se však investoři měli mít před nákupem akcií čínských biotechnologických firem na pozoru. Není prý totiž všechno zlato, co se třpytí a ostražitost by zájemci o biotechnologické tituly neměli ztratit ani v tomto případě. Své varování Renová opírá o příklad čínské společnosti BeiGene, která na hongkongskou burzu vstoupila teprve před dvěma týdny.
A její hongkongská premiéra byla vskutku velkolepá. Během svého úpisu dokázala BeiGene zvýšit svůj kapitál o 903 milionů dolarů (20,2 miliardy korun). Tržní hodnota společnosti se od roku 2016 (tedy během pouhých dvou let) zvýšila na 9,4 miliardy dolarů (přes 210 miliard korun). A to všechno za situace, kdy se firma nachází v takzvané klinické fázi – jde o eufemismus pro firmu, která má nulové prodeje. „Podobně je hodna pozornosti také konkurenční společnost Innovent Biologics, která už o vstup na hongkongskou burzu požádala,“ píše Renová.
Obě zmíněné firmy se věnují imunoterapii, což je v Číně zřejmě nejvíce sledovaný medicínský obor, od kterého se očekávají ohromné výsledky. Je poměrně jednoduché odpovědět na to, proč. V Číně se totiž počet onkologických pacientů zvyšuje každým rokem o více než čtyři miliony. Většina z nich je v Číně dosud léčena za pomoci chemoterapie.
Čínský imunoterapeutický hlad
Imunoterapie tedy představuje nejen naději pro tyto pacienty, ale také potenciální zlatý důl pro ty, kdo investují do firem, jež se na tuto léčbu zaměřují. Navíc když se počet pacientů, kteří by mohli imunoterapii využít, zvyšuje v Číně každým rokem o tři miliony. To znamená, že téměř tři čtvrtiny nových pacientů s rakovinou jsou pro imunoterapii vhodné. „To je daleko více než je tomu například ve Spojených státech,“ píše analytička Bloombergu.
V USA se imunoterapeutika na celkovém prodeji onkologických léků podílí zhruba ze šestnácti procent. V Číně je to nula a do roku 2030 by mohl trh v nejlidnatější zemi světa s imunoterapeutiky narůst na 15 miliard dolarů ročně (335 miliard korun). V Číně se kromě toho v současné době provádí více než stovka klinických testů těchto léků, z nichž je téměř polovina ve fázi III. Tedy prakticky těsně předtím, než výrobci dostanou povolení, aby léky uvedli na trh. Ceny v Číně vyráběných léků by navíc mohly být zhruba na desetině těch, které jsou obvyklé v USA.
Jinými slovy, čínské biotechnologické společnosti mají zdánlivě vše skvěle rozjeté. Mají ale jediný problém: zatím nemají téměř žádné tržby a polykají stovky milionů dolarů na výzkum a vývoj. Jen BeiGene prý stihla utratit za poslední dva roky přes půl miliardy (tedy něco přes 11 miliard korun). „Investice do nich jsou tedy v současné době velmi rizikové a investorovi nemusí vůbec přinést kýžený a očekávaný efekt,“ uzavírá Renová.
Petr Musil
Tomáš Cikrt
