Sněmovní zdravotnický výbor dal včera zelenou novele upravující úhrady zdravotnických prostředků. Spolu s ní přijal také několik pozměňovacích návrhů, které pacientům přiznávají budget na opravy invalidních vozíků v jejich vlastnictví či rozšiřují nároky v oblasti bionických protéz. Ve všech případech vyslovilo svůj souhlas i ministerstvo zdravotnictví a poslanci tak respektovali přání všech stakeholderů, kteří se účastnili přípravy novely, aby se do kompromisního návrhu zásadněji nezasahovalo.

 

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která ošetřuje stanovování úhrad zdravotnických prostředků, se hned po nástupu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha do funkce stala prioritou – bez ní by totiž vzhledem k loňskému rozhodnutí Ústavního soudu došlo k tomu, že by pacienti museli začít u řady prostředků doplácet 25 procent ceny. Ministerstvu se ve spolupráci s odborníky, pacienty i plátci povedlo připravit kompromisní řešení, za jehož schválení bez zásadnějších úprav nyní plédují všechny zapojené strany. A přinejmenším co se týče zdravotnického výboru, zdá se, že poslanci volání vyslyšeli. Včera návrh jednohlasně prošel a spolu s ním byly doporučeny dílčí pozměňovací návrhy, kterým dalo požehnání ministerstvo zdravotnictví.

„Za sebe a za ministerstvo jsem připraven podpořit zejména návrhy vedoucí k zajištění lepšího fungování navrhovaného systému, ať už návrhy, kterými se Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který bude správcem systému, prodlužuje lhůta na přípravu aplikace návrhu v praxi, nebo návrhy, kterými se upravují některé nepřesnosti v textu navrhovaného zákona,“ říká ministr Vojtěch.

Hlavním tématem diskuse ohledně pozměňovacích návrhů se přitom včera staly invalidní vozíky. Jde zároveň o téma, které už dopředu avizovala Národní rada osob se zdravotním postižením (více zde).  „Podporujeme tři pozměňovací návrhy. První se netýká přímo zdravotnických prostředků, ale stanovení limitů doplatků na léky, a to pro skupinu lidí, kteří pobírají invalidní důchody III. stupně nebo jsou invalidní ve II. a III. stupni a důchod jim není vyplácen. Tito lidé jsou znevýhodněni například proti seniorům, přestože jejich důchody jsou nižší než průměrný seniorský důchod, ale oni si musí doplácet plnou výši za léky. To považujeme dlouhodobě za neúnosné a navrhujeme proto změnu. Další dvě oblasti jsou složitější. První se týká zdravotnických prostředků, kde je vysoký doplatek pojištěnce a zvažuje se, že má být prostředek v jeho majetku. Problém je, že navržený zákon stanovuje, že pokud zdravotnický prostředek není v majetku pojišťovny, ta neposkytuje úhradu oprav, které je během užitné doby potřeba udělat. Třetí pozměňovací návrh, na který chceme upozornit, je souběh elektrických a mechanických vozíků, kde je bohužel stanovena velmi nízká cena, která způsobuje, že když bude chtít klient souběh, musí si mechanický vozík minimálně z poloviny koupit sám,“ shrnul na včerejším výboru předseda NRZP Václav Krása.

Mohlo by vás zajímat

O hrazení oprav se zasazuje také Ladislav Loebe z České asociace paraplegiků. „Kdyby si je majitelé vozíků museli hradit sami, bylo by to trochu v nerovnováze s lidmi, kteří přišli o končetinu a mají protézy – těm jsou opravy protéz hrazeny, mají tam spoluúčast 10 procent. Proto bychom navrhovali buď nějaký budget, který by na užitnou dobu pěti let sloužil k drobným opravám, nebo aby se zdravotní pojišťovny alespoň nějakou částí podílely na tom, aby prostředky byly provozuschopné,“ navrhuje Loebe.

[mn_protected]

Budget na úhradu oprav bude jen u vozíků

Opravami zdravotnických prostředků ve vlastnictví pojištěnce se přitom zabývají hned dva návrhy – Jiřího Běhounka (ČSSD) a Víta Kaňkovského (KDU-ČSL). Ministerstvo podpořilo „budgetový“ návrh Jiřího Běhounka, který byl podle Adama Vojtěcha vypracován dle požadavků Národní rady osob se zdravotním postižením, ta však nakonec lobbuje za návrh Víta Kaňkovského. „My jdeme trochu jinou cestou než pan poslanec Běhounek. Myslíme si, že pevně stanovený limit na opravy zdravotnických prostředků, jejichž cena je rozdílná, není úplně šťastná cesta a že je to diskriminační vůči zdravotně postiženým, kteří sami věnují nemalou částku na prostředky v jejich vlastnictví. Navíc je tam prodloužení doby užitnosti, čímž se zase nějaké prostředky ušetří,“ vysvětluje Kaňkovský.

Ministerstvo ovšem nesouhlasí s tím, že by se úhrada oprav měla vztahovat i na další prostředky než jen vozíky. „U zdravotnických prostředků, jako jsou zvedáky, si na základě diskuse nemyslíme, že je taková úprava nutná,“ říká Adam Vojtěch.

Návrh poslance Kaňkovského neprošel – pro bylo šest poslanců, proti devět, dva se hlasování zdrželi. 16 hlasy (dva poslanci se zdrželi) byl naopak schválen návrh Jiřího Běhounka, který vedle budgetu na opravy vozíků zahrnoval úpravu dohod o nejvyšší ceně a účastenství plus korekci paragrafového znění.

Na souběh vozíků bude platit limit

Návrh poslance Kaňkovského měl ale ještě další část, taktéž týkající se invalidních vozíků. Konkrétně jde o zmíněnou možnost souběhu úhrady elektrického a mechanického invalidního vozíku. „Náš pozměňovací návrh ruší limit ve výši 14 tisíc na pořízení druhého vozíku. Na mechanické vozíky, které mají ve valné většině nějakou individualizovanou úpravu, jako je antidekubitní podložka, úprava sedů a tak dále, je to nešťastný limit,“ myslí si Kaňkovský.

Ministerstvo však oponuje, že dosud neměli vozíčkáři nárok na žádnou úhradu druhého vozíku. „Je to novinka. A řekněme si upřímně, druhý vozík platíme z veřejného zdravotního pojištění za sociál. Mechanický vozík pacient používá v rámci domácího prostředí a budget 14 tisíc je z našeho pohledu optimální. Je to navíc oproti tomu, na co mají pacienti nárok dnes,“ vysvětluje Adam Vojtěch. S jeho názorem však ortoped Kaňkovský nesouhlasí. „Mechanický vozík není žádný sociál. Člověk na něm často stráví několikanásobně více času než na tom elektrickém. Cena mechanického vozíku, který je úplný bazál, se pohybuje kolem deseti tisíc, a s individuálními úpravami se tedy do 14 tisíc nevejdete,“ oponuje Kaňkovský. Pro vyjmutí limitu na souběh ve výši 14 tisíc bylo pět poslanců, proti hlasovalo 11 (dva se zdrželi), a návrh tak nebyl přijat.

Co se týče vozíků, přišli poslanci ještě s jedním podnětem do budoucna – totiž aby v případě poruchy pacient dostal zapůjčenou náhradu. „Pokud se pustí firma na trh, měla by jedna z podmínek být, že bude oprava do druhého dne nebo člověk dostane náhradní vozík,“ navrhuje Vlastimil Válek (TOP 09).

Poslankyně Andrea Brzobohatá (Ano) pak navíc přišla s návrhem na úpravu schvalování bionických protéz. „Už to bylo projednáno, ale nedostalo se to do finále, proto je to jako pozměňovací návrh. Jde o to, aby měli handicapovaní větší nárok na schvalování těchto protéz,“ vysvětluje Brzobohatá. Její návrh byl jednohlasně schválen, stejně jako další pozměňovací návrh Víta Kaňkovského, který zakotvuje povinnost pojištěnce oznámit pojišťovně, že již nespadá do kategorie osob, pro níž platí snížený limit na započitatelné poplatky ve výši 500 korun, dále snižuje doplatky na léky u invalidity III. stupně a do třetice odsouvá účinnost některých bodů na 1. ledna 2020.

Novelu zákona 48/1997 ve znění schválených pozměňovacích návrhů pak poslanci odsouhlasili jednohlasně.

Michaela Koubová

[/mn_protected]