Aspirin jako prevence u zdravých seniorů se neosvědčil. Může jim spíše uškodit, ukázala nová studie

Brát preventivně ve vyšším věku aspirin, i když jste zdraví, nemusí být tak dobrý nápad, jak se ještě nedávno zdálo. Nová studie publikovaná nyní v New England Journal of Medicine totiž zjistila, že pokud starší lidé nemají žádné závažnější zdravotní problémy, aspirin jim nijak preventivně nepomáhá – naopak může škodit. Vedle toho, že zvyšuje riziko krvácení do trávicího traktu, měli lidé, kteří preventivně aspirin užívali, z neznámého důvodu také vyšší úmrtnost, zejména na rakovinu. Výzkumníci ovšem upozorňují, že pokud už pacienti aspirin preventivně užívají, neměli by ho sami na základě nových poznatků vysazovat, ale poradit se o dalším postupu s lékařem.

Vědci dlouhou dobu předpokládali, že aspirin funguje jako prevence infarktů a mrtvic. Výsledky nové studie jménem Aspree (tj. Aspirin in Reducing Events in the Elderly, tedy v překladu aspirin při snižování počtu událostí u starších), která se zaměřila na zdravé seniory, jsou tak velkým překvapením. „Ošklivá fakta, která zabila krásnou teorii,“ řekl pro New York Times vedoucí studie John McNeil z oddělení epidemiologie a preventivní medicíny na Monash University v australském Melbourne. „Zase jednou nám to připomíná, že aspirin není benigní lék,“ poukazuje dle Science News kardiolog Jeffrey Berger z New York University School of Medicine.

Výzkum trvající od roku 2010 zahrnul více než 19 tisíc lidí (bělochů nad 70 let a černochů a Hispánců nad 65 let – nižší věková hranice je dána vyšším rizikem demence a kardiovaskulárních chorob), kteří brali denně po dobu průměrně 4,7 roku 100 miligramů aspirinu nebo placebo. Celkem 16 703 účastníků pocházelo z Austrálie a 2411 ze Spojených států.

Výsledky ukázaly, že skupina užívající lék z něj nijak neprofitovala. Riziko kardiovaskulárních onemocnění, demence nebo zdravotního postižení se nesnížilo, naopak se ale zvýšilo riziko závažného krvácení do zažívacího traktu, mozku nebo jinam, takže byla nutná transfuze nebo hospitalizace (problémy se objevily u 3,8 procenta lidí oproti 2,7 procentu ve skupině užívající placebo). Navíc se vyskytl jeden v předchozích studiích neodhalený jev: totiž lehce zvýšená úmrtnost mezi těmi, kdo aspirin užívali, zejména v souvislosti s rakovinou (5,9 procenta versus 5,2 procenta v placebové skupině). Tento poznatek ovšem bude třeba podrobně prozkoumat a provést další studie, než půjde udělat jakékoliv závěry, zdůrazňují autoři výzkumu, kteří věc neumí vysvětlit. Jednou z možností je, zda větší riziko krvácení nemohlo u pacientů s rakovinou přispět k úmrtí. Důvody by snad mohlo pomoci nastínit další sledování účastníků studie a také prozkoumání vzorků tkání zemřelých.

Mohlo by vás zajímat

Záhada třetího centra. SÚKL a lékárníci se neshodnou na tom, co se dělo během výpadku centrálního úložiště eReceptů

Vědci tak v tuto chvíli netuší, co si ze zjištění vzít – předchozí studie totiž naznačovaly, že aspirin naopak snižuje riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku. Tuto možnost ovšem nový výzkum nevyloučil. Ochranný účinek se totiž možná projeví, až když lidé užívají aspirin delší dobu, než po kterou je sledovala studie Aspree.

Prevence? Ano, ale až sekundární

Výzkum se přitom nepokoušel ani tak zaměřovat na konkrétní onemocnění, ale spíše chtěl zhodnotit dopad užívání aspirinu na délku života ve zdraví. „Preventivní medicína se zaměřuje na starší lidi – jak je živé a zdravé udržet mimo ošetřovatelské domovy. Proč by starší člověk užíval lék, když mu život ani zdraví nijak neprodlouží? Mnoho předchozích studií se zaměřovalo na aspirin a onemocnění srdce. Jenže mnoho léků má dobré i špatné účinky. Dívat se jen na jednu stranu není dostatečné,“ poukazuje doktor McNeil.

Zjištění, s nimiž studie přišla, tak mohou znamenat šok pro miliony lidí, kteří poctivě každý den polykali dávku léku, jenž měl působit proti různým onemocněním. V tuto chvíli přitom máme dobré důkazy o tom, že aspirin skutečně preventivně působí u pacientů, kteří již mrtvici nebo infarkt prodělali, anebo těch, kdo mají vysoké riziko. Přínos už ale zdaleka není tak jistý u starších lidí s nižším rizikem. Nová zjištění se pak vztahují na lidi po 70., eventuálně 65. roku života, kteří netrpí demencí, tělesným postižením, neprodělali infarkt ani mrtvici.

Právě publikovaná práce je zatím poslední z vlny studií, které se snažily určit, komu skutečně může aspirin pomoci. Jeden výzkum publikovaný v srpnu v časopise Lancet přišel s tím, že pro pacienty s nízkým rizikem nemá lék žádný benefit. Další studie publikovaná v New England Journal of Medicine zase odhalila, že aspirin skutečně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění u pacientů s diabetem, přínosy jsou ale převáženy rizikem masivního krvácení. A do třetice všeho dobrého i špatného, podle práce otištěné v Lancetu zřejmě tlustí lidé vyžadují pro preventivní působení proti infarktům, mrtvicím a rakovině větší množství aspirinu.

Jestli ho nepotřebujete, nezačínejte s ním

Jaké je tedy poselství pro pacienty? Doposud asi nejvíce rozšířená doporučení ohledně užívání aspirinu k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny kolorekta byla vydána v roce 2016 odborníky z United States Preventive Services Task Force. Ti přitom radili užívat lék padesátníkům, kteří mají více než desetiprocentní riziko infarktu nebo mrtvice v nadcházejících deseti letech. U lidí ve věku 60 až 69 let se stejným rizikem už ale doporučení hovoří o tom, že by se mělo jednat o individuální rozhodnutí. Co se pak týče věku nad 70 let, scházela dostatečná data na to, aby odborníci mohli k nějakému doporučení vůbec přistoupit.

Právě tuto mezeru přitom měla zaplnit studie Aspree – a z ní vyvozené závěry lze shrnout tak, že zdraví starší lidé by z preventivních důvodů aspirin raději brát neměli. „Jestli ho nepotřebujete, nezačínejte s ním,“ apeluje John McNeil. Ovšem ti, kdo už aspirin užívají, by v návaznosti na nové poznatky lék sami od sebe vysazovat neměli, na místě je ale konzultace s lékařem. „U zdravých lidí je stále dobré, aby si promluvili o tom, co nové poznatky znamenají pro ně osobně. Tady jde o průměr u velké skupiny, lékař ale může pomoci s tím, jak poznatky aplikovat individuálně. To je zvlášť důležité u lidí přes 70, kteří už aspirin užívají. Studie nezahrnovala mnoho lidí, kteří aspirin užívali už dříve, a neřeší otázku užívat versus s užíváním přestat,“ říká Evan Hadley, ředitel divize geriatrie a gerontologie při Národním institutu stárnutí.

John McNeil zároveň zdůrazňuje, že se nové poznatky nevztahují na pacienty, kteří už prodělali infarkt nebo mrtvici – tito lidé aspirin potřebují, protože zabraňuje krevním sraženinám. „Jestliže za sebou máte infarkt, je to bez debaty: aspirin životy zachraňuje,“ potvrzuje kardiolog Berger.

-mk-