Systém nemocenského pojištění se letos v prvním pololetí dostal po letech do deficitu. Naposledy byl ve schodku v roce 2009. Výdaje za letošních prvních šest měsíců byly o 200 milionů vyšší než příjmy. Za loňské první pololetí přebytek činil 1,23 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou spravuje. Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, ošetřovné, mateřská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, nově od letošního února také otcovská a od června dlouhodobé ošetřovné.
Příjmy do systému se díky kondici české ekonomiky každý rok zvedají. Je víc zaměstnaných a z rostoucích výdělků jsou také vyšší odvody. Zatímco v roce 2013 se na nemocenském pojištění vybralo 25,12 miliardy, loni to bylo o 6,39 miliardy korun víc. Rychleji než příjmy se zvyšují výdaje. V roce 2013 činily 20,14 miliardy, loni byly o 8,18 miliardy vyšší. Systém se dostal do minusu za posledních deset let jen v roce 2009, kdy se snížila sazba odvodů a Česko zažívalo ekonomickou krizi. Tehdy roční schodek dosáhl 2,7 miliardy.
Letos v prvním pololetí se nemocenské pojištění propadlo do deficitu znovu. Výdaje o 200 milionů převýšily příjmy. Vybralo se 16,98 miliardy a vyplatilo 17,18 miliardy. Zatímco loni ČSSZ v prvních šesti měsících na nemocenských vyplatila necelých deset miliard, letos to bylo 11,6 miliardy. Téměř miliarda putovala v prvním pololetí do ošetřovného a bezmála 4,5 miliardy do mateřských. Přes 91 milionů vyčerpali otcové na otcovské. Z rostoucích mezd se vyplácejí vyšší dávky.
Systém se změnil od roku 2009. Nemocenská se vyplácí až od 15. dne nemoci. Do té doby poskytují náhradu mzdy zaměstnavatelé, za což se jim snížily odvody. Lidem dávají 60 procent základu příjmu, a to od čtvrtého do 11. dne. V prvních třech dnech stonání nemocní zůstávají bez peněz. O zrušení této třídenní karenční doby od července 2019 by měla ve středu hlasovat Sněmovna. Vláda se k obnovení náhrad na počátku nemoci zavázala v programovém prohlášení. V koalici ale jednotný názor není. Záměr prosazuje ČSSD, někteří zákonodárci ANO jsou proti.
V roce 2001 evidovala ČSSZ celkem 119,21 milionu dnů, které lidé strávili stonáním. Průměrná pracovní neschopnost, kterých byly víc než čtyři miliony, trvala 29,6 dne. V roce 2008 úřad zaznamenal 87,85 milionu prostonaných dnů. Průměrné marodění trvalo 39,5 dne a pracovních neschopností bylo 2,22 milionu. V roce 2008 se průměrná pracovní neschopnost protáhla na 48,4 dne, celkem lidé na nemocenské strávili 73,91 milionu dnů. Loni to bylo 69,94 milionu dne a průměrná pracovní neschopnost trvala 41,3 dne.
Po zrušení karenční doby volají odbory. Podle nich lidé chodí do práce i s nemocí. Odboráři uvádějí, že pracovních neschopností sice ubylo, ale kvůli přecházení chorob a následným komplikacím je nemocenská delší a výdaje z pojištění i za léčbu jsou vyšší. Zaměstnavatelé se obnovení náhrad v prvních třech dnech brání. Podle nich nemocnost stoupne a nemocenská se bude zneužívat.
Nedávná studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI ukázala, že po zavedení karenční doby ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací, pevnou pracovní dobou a nižším výdělkem. U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně. Studie nevyloučila, že zaměstnanci choroby kvůli karenci přecházejí. Autor studie Filip Pertold označil nynější český model za přísný. Neví o tom, že by v některém státě nemocní pracovníci nedostávali v době stonání žádnou náhradu mzdy. Před zavedením karence pobírali v ČR v prvních dnech nemoci čtvrtinu základu svého příjmu.
-čtk-
