Aby bylo české zdravotnictví i nadále finančně udržitelné, je třeba se věnovat stárnoucí společnosti, neboť do budoucna mohou senioři spotřebovat až 75 procent výdajů na zdravotnictví, upozorňuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). České vládě proto OECD doporučuje zavést vyšší daň na tabák, alkohol a nezdravé potraviny, nutné je zlepšit preventivní programy a lépe financovat lékařské fakulty. „Bylo by žádoucí posílit roli praktických lékařů a zavést větší spoluúčast obyvatel na zdravotním pojištění,“ tvrdí k tomu navíc vedoucí pracoviště OECD pro ČR Falilou Fall. „Některá tato doporučení jsou v rozporu s programovým prohlášením vlády,“ oponuje ale na to Jakub Haas z Ministerstva financí. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) ovšem již tak mnoho doporučení ministerstvo zavádí.
Český systém zdravotní péče podle OECD funguje dobře v několika dimenzích. V uplynulých dvou desetiletích se jak příjmy, tak životní podmínky přibližují k průměru OECD a zdravotní systém v ČR dosahuje ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy dobrých výsledků a přibližuje se k průměru OECD. Výdaje na zdravotní péči ve výši 7,2 procenta HDP jsou sice v roce 2016 ve srovnání s ostatními zeměmi OECD relativně nízké, ovšem i přesto systém zajišťuje všem obyvatelům všeobecné pokrytí. Česko si tak podle slov jednoho z autorů zdravotnické kapitoly Hospodářského přehledu OECD Falilou Falla nepočíná v otázce zdravotnictví nijak špatně, ovšem je nutné myslet na stárnutí populace, protože se bude v dalších letech zvyšovat podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva, což nevyhnutelně povede k růstu výdajů na péči.
„Finanční spoluúčast obyvatel ČR na zdravotní péči je v porovnání s okolními zeměmi OECD nízká, je potřeba tuto spoluúčast zvýšit jak ze strany zaměstnavatelů, tak i ze strany OSVČ, ale i posílit v tomto roli státu. Bylo by dobré se zamyslet nad posílením role zdravotních pojišťoven při vyjednávání o úhradách péče anebo cílit na hrazení péče za výkony, nikoliv paušálně,“ řekl k tomu v pondělí Fall na semináři o hospodářském přehledu OECD. Podle něj je totiž otázkou, zda české zdravotnictví bude i v dalších letech „šlapat“ stejně tak dobře jako nyní a proto je třeba několik segmentů péče lépe „vybalancovat“.
Senioři spotřebovávají 45 procent výdajů na zdravotnictví
„V současné době spotřebovávají senioři 45 procent výdajů na zdravotnictví. Do roku 2040 bude každá čtvrtá osoba ve věku nejméně 65 let a pokud v této oblasti nic nepodnikneme, může to stoupnout až na 75 procent,“ vysvětlil. Proto je třeba již dnes hledat úspory. „Tento demografický posun způsobí pokles příjmů z pojistného závislého na mzdě, zatímco výdaje pravděpodobně porostou z důvodů nákladů na zdravotní péči související s věkem. Proto je důležité zvýšit odolnost a udržitelnost systému v době, kdy se ekonomice daří,“ poznamenal dále Fall.
Úspory by mohla přinést kupříkladu posílení role praktických lékařů, kteří by nově měli mít větší podíl na péči o chronické pacienty, anebo snížení počtu nemocničních lůžek. OECD také vidí možnost pro zlepšení v oblasti řízení nemocnic nebo v narovnání rozdílnosti kvality a dostupnosti péče v jednotlivých regionech.
Ve své analýze OECD dále doporučuje zaměřit se na počet nemocničních lůžek. Česká republika je totiž s průměrem 6,2 lůžek na tisíc obyvatel za průměrem OECD, který činí 4,7 nemocničních lůžek na tisíc obyvatel.
„Údaje o počtu nemocničních lůžek, míře využití lůžkové kapacity a počtu hospitalizací naznačují, že počet nemocničních lůžek lze dále snížit,“ naznačil Fall. Podle něj se sice míra využití lůžkové kapacity blíží průměru OECD, ovšem vysoký počet hospitalizací ve srovnání s OECD naznačuje, že míra využití lůžkové kapacity je neoptimální ve spojitosti s léčbou a využívání nemocničních zdrojů. „Zdá se, že namísto posunu směrem k denní péči jsou pacienti hospitalizováni s cílem udržet vysokou míru obsazenosti. To je ale odraz toho, že nejsou příliš efektivně řízeny nemocniční zdroje,“ poznamenal Fall.
Následně na to kritizoval i český systém úhrad založený na DRG. Podle něj současný systém nefunguje správně a neodráží skutečné náklady na zdravotní služby. Neumožňuje totiž srovnávat výkonnost nemocnic z hlediska efektivity a osvědčených postupů a znesnadňuje tak vybrat podskupinu sloužící ke stanovení cen.
Kromě nadbytečnosti nemocničních lůžek je podle Falla problémem i kvalita infrastruktury.
„Mnoho psychiatrických zařízení, zařízení dlouhodobě péče a ošetřovatelských zařízení a menších venkovských nemocnic potřebuje modernizaci,“ zmiňuje k tomu analýza OECD, která komplexně shrnuje nejen přehled všech zdravotních ukazatelů ČR, ale zabývá se i organizací systému zdravotní péče a výdaji v českém zdravotnictví. Jen pro připomínku – OECD vydává hospodářský přehled pro danou zemi každé dva roky, letos poprvé má samostatnou kapitolu o zdravotnictví.
Fall má za to, že praktičtí lékaři neplní gate-keepingovou roli, což oslabuje organizaci primární a ambulantní péče. Pojištěnci prý sice musí být teoreticky zaregistrováni u praktického, či zubního lékaře, gynekologa nebo pediatra, ovšem specialistu či odborníka v nemocnici mohou navštívit přímo, aniž by předem zašli k doporučujícímu lékaři.
„Neexistuje žádná sankce ani pobídka, která by vedla k dodržení postupu prostřednictvím lékaře. Tím se otevírá prostor pro nadměrnou ambulantní péči v nemocnicích na úkor pohotovostní péče a lůžkové péče,“ zmiňuje OECD. A sám Falilou Fall k tomu dokonce na semináři připomněl nechuť Čechů platit poplatky v případě, kdy navštíví bez doporučení specialistu. Podle Falla je ale třeba zajistit reformu péče praktických lékařů, kteří by nově měli mít větší podíl na péči o chronické pacienty.
A jak zajistit lepší financování českého zdravotnictví? OECD je přesvědčeno o tom, že by bylo v ČR možné zvýšit daň na tabák, alkohol a nezdravé potraviny. V úvahu by také mohlo přijít zdanění „jiných příjmů“, Česko by kupříkladu mohlo zavést vyšší daň na nemovitosti. To vše totiž prý může pomoci navyšovat zdroje ve státním rozpočtu.
Jíte nezdravé potraviny a pijete hodně alkoholu
„Velká část české populace kouří, jí nezdravé potraviny a pije hodně alkoholu,“ zdůraznila v této souvislosti Daniela Glocker z ekonomického odboru OECD. „Zatímco v jiných zemích sdružených v OECD je spotřeba alkoholu na rok a hlavu 9 litrů, v Česku to je 11,5 litru, navíc ještě za předpokladu, že je tady daň na alkohol velmi nízká. Krabička cigaret zde stojí také velmi málo,“ řekla Glocker.
Jak Fall, tak i Glocker nakonec zopakovali, že nové finanční zdroje lze hledat i v oblasti vyšší spoluúčasti na zdravotním pojištění. Na jakou cestu se ale místní vláda vydá, je jen na ní.
„Některá doporučení od OECD jsou přímo v rozporu s programovým prohlášením vlády,“ sdělil následně na to vedoucí oddělení zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění Ministerstva financí Jakub Haas.
„S doporučením o rozšíření spoluúčasti bychom mohli souhlasit, mohlo by to podpořit nákladovou efektivnější spotřebu zdravotní péče, nicméně politická dohoda je jednoznačná. V programovém prohlášení je totiž uvedeno, že vláda nebude zvyšovat spoluúčast,“ řekl jasně Haas s tím, že pokud projde legislativním procesem nová regulace zdravotnických prostředků, tak pak bude na Ministerstvu zdravotnictví, aby hledalo, kde jinde je možné spoluúčast zvýšit.
„OECD nám říká, že bychom měli rozšířit druhy zdanění, ale ani tady nechce kabinet jakékoliv novinky zavádět. Navíc je ve vládním prohlášení uvedeno, že se nebude zvyšovat daňová zátěž,“ připomněl Haas. Co se týče „daní z tučných výrobků a přeslazených výrobků“, ministerstvo financí má za to, že jde o nepříliš efektivní pokusy vlád jiných zemí, které to zavedly, ovšem podle českých propočtů se tyto daně ukázaly jako neefektivní, málo výnosné a dokonce představují velkou administrativní zátěž. Proto je Česko zavádět v nejbližší době nehodlá. Stejně tak kabinet nesáhne ani na odvody OSVČ u zdravotního pojištění.
Naopak, vláda by podle Haase do budoucna chtěla daňovou zátěž jak u zaměstnanců, tak i u OSVČ mírně snižovat a chce se zaměřovat spíše na zvyšování efektivnosti odvodů.
Vojtěch: Reforma rozšíří kompetence praktických lékařů
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s výše uvedenými body zdůraznil, že některá doporučení zveřejněná letos v červenci ze strany OECD už ministerstvo zavádí. Kupříkladu se pracuje na reformě, která by měla posílit primární péči prostřednictvím gate-keepingu. „V této oblasti již Ministerstvo zdravotnictví pracuje na reformě, která by měla rozšířit kompetence praktických lékařů tak, aby byli průvodci pacienta ve zdravotním systému,“ sdělil Vojtěch. Neefektivity jako jsou například duplicitní vyšetření, by podle něj mohlo odstranit sdílení zdravotních záznamů mezi lékaři.
Ovšem ani další stanoviska od OECD ministerstvo neopomíjí. Jde zejména o omezení vlivu úhradových vyhlášek s cílem ponechat větší prostor pro jednání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. „V souladu s tímto doporučením došlo v tomto roce v rámci dohodovacího řízení ke shodě a poprvé v historii všech čtrnáct segmentů poskytovatelů zdravotní péče se domluvilo se zdravotními pojišťovnami na úhradách pro příští rok, a to bez zásahu ministerstva,“ zdůraznil v tomto směru Vojtěch.
„Celkové vyznění analýzy OECD je velmi pozitivní, a to i přes řadu výzev, kterým české zdravotnictví čelí. Doporučení OECD jsou do velké míry v souladu s pozicemi a dokonce s již existujícími strategiemi Ministerstva zdravotnictví. To je pro mě jasný signál, že jsme se v rámci zdravotnických reforem vydali tím správným směrem,“ konstatoval k tomu ministr.
I podle jeho soudu je jasné, že ve stárnoucí populaci bude stále více lidí potřebovat následnou a dlouhodobou péči a tak do budoucna bude nutné „vybalancovat složení příjmů v rámci systému zdravotní péče“. „Musíme proto zajistit dostatečný počet lůžek a posilovat komunitní a domácí péči,“ řekl v tomto směru Vojtěch a připomněl, že právě domácí péče může být klíčem k péči o dlouhodobě nemocné.
Co se týče zvyšování kapacity lékařských fakult a zajištění udržitelného financování vysokých škol, i tady Česká republika podle slov ministra již koná. „Společně s resortem školství byl připraven a vládou schválen program, v rámci kterého lékařské fakulty v následujících jedenácti letech dostanou přes sedm miliard korun na navýšení kapacit lékařských fakult o 15 procent a navýšení platů učitelů,“ řekl Vojtěch.
OECD podle jeho slov doporučuje rozvíjet e-Health. Resort zdravotnictví spustil na začátku tohoto roku eRecept a připravil sdílený lékový záznam pacienta, který je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně. Kromě toho do konce roku předloží vládě věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví.
V souladu s dalšími doporučeními ČR zavádí nový úhradový mechanismus pro nemocnice v rámci projektu DRG Restart, který sjednotí základní sazby napříč poskytovateli akutní lůžkové péče (nemocnicemi) tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči a peníze šly za pacientem.
Připravujeme Národní zdravotnický informační portál
Vojtěch nakonec zdůraznil, že na podporu zdravějšího životního stylu a prevence nemocí a screeningových programů má ČR již dlouhodobě zavedeny organizované programy screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku. Resort dokonce připravuje nový projekt Národního zdravotnického informačního portálu, který má být pro širokou veřejnost informačním zdrojem odborně validních informací. „Jde o zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel,“ dodal k tomu ministr.
Předkládaná analýza OECD je jednou z nejrozsáhlejších ze strany mezinárodní organizace za poslední roky a poslouží jako zdroj užitečných doporučení a podklad pro další odbornou i politickou debatu.
OECD má podle poznámky stálého představitele České republiky při OECD Petra Gandaloviče 36 ekonomicky rozvinutých členských států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Jejím deklarovaným cílem je mimo jiné koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce a podpora dalšího ekonomického rozvoje. „OECD shromažďuje data a porovnává je takovým způsobem, abychom věděli, jak se věci dělají jinde. Nemusíme tak vymýšlet to, co už někde jinde vymyšlené bylo,“ pronesl Gandalovič. Podle jeho slov členství v OECD stojí Českou republiku ročně 55 milionů korun.
Olga Böhmová
